Vnitřní trh v září 2011

07.10.2011
Euroskop

EP: Změna politiky v oblasti auditu je nutná, Veřejné služby a státní podpora opět v hledáčku Komise

EP: Změna politiky v oblasti auditu je nutná

Zelená kniha. Politika v oblasti auditu: poučení z krize (KOM(2010)561)

Plénum EP 13. 9. 2011 přijalo právně nezávaznou zprávu Antonia Masipa Hidalga k zelené knize Komise o auditu.

Pozadí

Komise zelenou knihu uveřejnila v říjnu 2010 s odůvodněním, že audity jsou klíčové pro znovuzískání důvěry ve finanční trh. Ta podle její interpretace utrpěla především v krizi započaté v roce 2008. Audity podle Komise musejí plnit svůj účel a nebýt jen „fíkovým listem finančních insti­tucí.

Proto Komise zelenou knihu vystavěla okolo 2 hlavních témat: nezávislosti a dohledu Komise (více v příspěvku „Komise předložila zelenou knihu o auditech, Vnitřní trh v říjnu 2010, a v příspěvku „Změnu politiky v oblasti auditu podle Komise schvaluje většina aktérů, Vnitřní trh v únoru 2011).

Klíčové body

Poslanci se postavili za základní myšlenku, aby celý sektor prošel v důsledku koncentrace většiny (cca 70 %) zakázek v rukách tzv. velké čtyřky (Deloitte, Ernst & Young, KPMG, PricewaterhouseCoopers) zásadní a hlubokou reformou iniciovanou legislativou EU. Výsledkem by měla podle EP být větší konkurence, resp. nižší míra závislosti auditovaných subjektů na tzv. velké čtyřce, a větší srozumitelnost (přehlednost) realizovaných auditů pro zainteresované subjekty (investoři, finančníci, dohledové orgány ap.; měly by povinně obsahovat 19 konkrétních položek).

Legislativně by mělo být upraveno např. to, aby (1) menší auditorské firmy disponovaly zaručeným přístupem na trh (resp. aby všechny auditorské firmy na trhu v 5letých cyklech „rotovaly /s možností jednoho obnovení jejich „mandátu/, a nevznikl tak mezi nimi a auditovaným subjektem „užší vztah, popř. aby realizovaly společné audity, vždy jeden subjekt z tzv. velké čtyřky a jeden subjekt s maximálním tržním podílem 15 %, a to alespoň u 10 největších subjektů veřejného zájmu /public interest entities/ o hodnotě 1 mld. € v každém členském státě), aby (2) vznikl „výbor pro audity, který bude kontrolovat, zda jsou audity realizovány v souladu s pravidly EU, zejm. ve finančním sektoru, či aby (3) byla kvůli omezení střetu zájmů jasněji určena hranice mezi auditorskými službami a službami jinými (auditorské firmy často nabízejí větší portfolio služeb a nižší ceny samotných auditů si podle poslanců EU často kompenzují návaznými – např. konzultantskými a poradenskými – službami).

Stav projednávání

Komisař Michel Barnier několikrát naznačil, že by v daném ohledu šel ještě dál (a především rychleji, i navzdory EP a dotčenému sektoru) a zavedl tzv. čistě auditorské firmy, které by mohly realizovat jen audity – a jiné služby pouze do 10 % objemu všech zakázek u jednoho klienta v rámci jednoho roku. Na druhou stranu paradoxně podporuje, aby se trh EU integroval, např. tím, že jednotliví auditoři získají „pas pro pohyb po celé EU (byť smysl tohoto opatření je nejasný, zvláště ve světle garantovaného volného pohybu osob v rámci EU). Větší smysl dává jeho analogický návrh na otevření celého trhu EU (tj. ne jen některých členských států) těm (menším) auditorským firmám, které splní požadované podmínky, či přijetí mezinárodních auditorských standardů v EU (prostřednictvím ESMA).

„Velká čtyřka pochopitelně jakékoli návrhy na alternativní politiku v oblasti auditu odmítá. Auditorským firmám vadí jak forma, tak obsah toho, co Komise hodlá v dohledné budoucnosti oficiálně navrhnout. Uvedené kroky podle nich nepovedou ke kvalitnějším auditům, ale pouze ke zvýšení administrativních nákladů – jak na straně auditorských firem, tak auditovaných subjektů.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla konkrétní legislativní návrhy (patrně revizi směrnice č. 2006/43 a návrh nařízení o subjektech veřejného zájmu) se zabudovaným sankčním mechanismem (pokuty až do výše 10 % obratu auditorské firmy nerespektující pravidla) předložit již v listopadu 2011 s ideou implementovat je do roku 2015.

Odkazy

Veřejné služby a státní podpora opět v hledáčku Komise

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Reforma pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu (KOM(2011)146)

Komise v návaznosti na již dříve předložené sdělení 16. 9. 2011 zveřejnila návrhy 4 dokumentů týkajících se problematiky státní podpory službám obecného hospodářského zájmu (tedy veřejným službám).

Pozadí

Již v březnu 2011 Komise uveřejnila výše zmíněné sdělení týkající se poskytování státní podpory veřejným službám a zprávu o fungování dosavadních pravidel (více v příspěvku „Komise hodlá změnit pravidla poskytování státní pomoci veřejným službám, Vnitřní trh v březnu 2011).

Otázka veřejných služeb (v dikci EU „služeb obecného ekonomického zájmu) se dostala do centra pozornosti v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora EU ve věci Altmark (podle německé autobusové společnosti) z roku 2003 (C-280/00). Ten stanovil, že udělení státní podpory poskytovateli veřejné služby je možné jedině ve výši, která kompenzuje samotný závazek poskytování veřejné služby.

Proto v roce 2005 vzniklo rozhodnutí č. 2005/842, které stanovuje, za jakých podmínek je možné poskytnout státní podporu, aniž by bylo nutné ji oznamovat Komisi, a tzv. rámec (2005/C297/04), který určuje, jak postupovat v případech, kdy to nutné je. Uvedené dokumenty doplnila revize tzv. směrnice o transparentnosti (směrnice č. 2006/111). Platnost celého balíku má vypršet v listopadu 2011.

státní podporu se nejedná, pokud jsou naplněny následující 4 podmínky: 1. jasná definice cíle veřejné služby; 2. parametry pro výpočet kompenzací jsou objektivně stanoveny dopředu; 3. kompenzace nepřekračují nezbytně nutné náklady vzniklé při plnění závazku veřejné služby; 4. poskytovatel je vybrán v tendru nebo jsou kompenzace vypočítány na základě nákladů řádně řízené společnosti, jež je adekvátně vybavena k poskytování veřejné služby. Obecně platí, že o kompenzaci poskytovatelům veřejných služeb není třeba zpravovat Komisi, pokud činí max. 30 mil. € při obratu 100 mil. €. (Nejčastěji bývá Komise notifikována v oblasti poštovních služeb a audiovizuálního vysílání, mezi lety 2006-2011 se tak stalo v 15, resp. 16 případech. Nejméně rozhodnutí naopak Komise vydává v oblasti odpadového a vodního hospodářství – kvůli jejich lokálnímu charakteru, a tedy obvykle malému rozsahu veřejné podpory.)

Komise otázku služeb obecného ekonomického zájmu zařadila také do své širší iniciativy „Single Market Act (více v příspěvku „Komise tvrdí, že už ví, jak restartovat vnitřní trh, Vnitřní trh v říjnu 2010). Veřejná konzultace k otázce revize pravidel poskytování státní pomoci veřejným službám proběhla od června do září 2010 (více v příspěvku „Komise otevřela debatu o působení EU v oblasti veřejných služeb, Vnitřní trh v červnu 2010).

Klíčové body

Oněmi 4 uveřejněnými dokumenty (návrhy) jsou následující:

Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu

Rozhodnutí Komise ze dne XXX o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu

Sdělení Komise Rámec EU pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011)

Nařízení Komise (EU) č. …/… ze dne XXX o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis pro podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu

Uvedené dokumenty spojuje jeden důležitý svorník (krom toho, že by měly změnit nejen obsah, ale i formu dosavadní právní úpravy): pokud státní podpora službám obecného hospodářského zájmu nenarušuje vnitřní trh EU, měla by být její budoucí úprava méně striktní, než se obecně očekávalo, zejm. pokud jde o obligatorní notifikace Komisi.

Výše uvedený návrh rozhodnutí počítá v tomto směru s výjimkami např. pro zařízení poskytující zdravotní a sociální služby. Poskytnutí vyrovnávací platby za závazek veřejné služby takovým subjektům by nemělo být vázáno na předchozí notifikaci Komisi takovou platbu – ze strany státní správy či samosprávy konkrétního členského státu – poskytnout. Na druhou stranu se počítá se snížením limitu 30 mil. €, jež lze každý rok poskytnout coby kompenzaci poskytovatelům veřejných služeb, aniž by bylo nezbytné zpravovat Komisi, na polovinu, tj. na 15 mil. € (v případě společností zajišťujících leteckou nebo lodní dopravu – včetně příslušných letišť a přístavů – by měl být daný limit stanoven na max. 300 tis. cestujících v průběhu 2 let). Ve výsledku to znamená, že by se sice měl rozšířit počet subjektů nepodléhajících notifikaci a/nebo autorizaci, ovšem pouze za předpokladu, že půjde o subjekty relativně malé (získávající na základě zamýšleného nařízení v zásadě 150 tis. € ročně za veřejné služby poskytované v obci do 10 tis. obyvatel, přičemž jejich průměrný nezdaněný roční obrat by neměl ve 2 letech předcházejících uzavření kontraktu překračovat 5 mil. €; standardní podpora de minimis, tedy mimo rámec služeb obecného hospodářského zájmu, je omezena pouze podmínkou 200 tis. € ročně). V opačném případě by se měly podmínky poskytování veřejných služeb zpřísnit, např. pokud jde o náklady uznatelné při výpočtu kompenzací za jejich poskytování. Větší váhu než dosud by měla mít při výpočtu kompenzací i (primárně ekonomická, ale i sociální a environmentální) efektivita toho kterého poskytovatele veřejné služby.

Stav projednávání

Již dva týdny před uveřejněním 4 zmíněných dokumentů (2. 9. 2011) se Výbor regionů v dané souvislosti vyjádřil pro maximální respektování principu subsidiarity a co největší míru flexibility při zohledňování otázky jinak relativně striktního zákazu státní podpory (z kontroly státní podpory by měly být vyloučeny všechny místní veřejné služby saturované tzv. vyrovnávací platbou za závazek veřejné služby do celkové sumy 800 tis. € ročně).

Aliance neziskových organizací Social Platform v dopise zaslaném komisaři Joaquínu Almuniovi požaduje, aby nová pravidla striktně rozlišovala právě mezi vyrovnávací platbou za závazek veřejné služby a granty (financováním aktivit ve veřejném zájmu) – v obavě, aby se na přidělování grantů v budoucnu nevztahovala přísnější pravidla než v současnosti (např. právě ta o zadávání veřejných zakázek).

Intergroup v EP zabývající se veřejnými službami požaduje, aby bylo rozlišováno mezi službami obecného zájmu a obecného hospodářského zájmu, protože pouze druhá z kategorií má oporu v primárním právu EU (v čl. 14 Smlouvy o fungování EU; služby obecného zájmu nejsou ošetřeny žádným článkem smlouvy, pouze Protokolem č. 26, který je k ní připojen).

EP obecně podporuje navýšení prostředků na veřejné služby (a to zejm. na služby sociální, které v primárním právu explicitně nefigurují), pakliže jsou respektovány jeho pravomoci dané Lisabonskou smlouvou.

Předpokládaný další vývoj

Všechny 4 uveřejněné dokumenty jsou návrhy, jež Komise hodlá v definitivní podobě přijmout v lednu 2012.

Do té doby budou předmětem neformálních konzultací.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality