10.10.2011
čtk
Celkový počet Bělorusů, proti kterým jsou opatření mířena, už dosahuje zhruba dvou stovek. Mezi režimními lídry, politiky či představiteli policie a justice, kteří na seznamu zakázaných jsou, nechybí ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Sankce unie prodloužila do konce října 2012.
Na seznamy unie dává hlavně ty představitele běloruského režimu, kteří se nějak podíleli na tvrdých zákrocích proti opozici během prezidentských voleb v letech 2006 a 2010 nebo kteří stojí za represemi občanské společnosti a demokratické opozice. Jména zmiňovaných 16 nových lidí na seznamech unie zatím nezveřejnila, stane se tak až v úterý v oficiálním úředním věstníku.
Cílem běloruských sankcí je přimět tamní režim k propuštění politických vězňů. Unie chce také tamní opozici zajistit právo svobodně hovořit a působit. Bělorusko je posledním diktátorským režimem Evropy. Myslíme, že prezident Lukašenko by měl pochopit, že musí propustit všechny politické vězně, řekl nizozemský ministr Uri Rosenthal při příjezdu na zasedání.
Unie rozšířila také sankce proti Íránu, který EU dlouhodobě kritizuje za porušování lidských práv. Vytýká mu například to, že popravuje nezletilé. Restriktivní opatření mají stejnou podobu jako v případě Běloruska. Už v březnu unie na seznam umístila 32 lidí, mezi nimi například žalobce či soudce. Nyní k nim přibude dalších 29 osob.
Unie kritizuje Teherán i kvůli potlačování náboženských práv a práv opozice. EU vůči Íránu uplatňuje i sankce kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu.
Autor: Euroskop
