11.10.2011
Euroskop
Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy si stanovili datum, dokdy chtějí představit „komplexní balík“ opatření ke stabilizaci eurozóny. Podle deníku Financial Times musí ale do určeného data, tedy 23. října, překonat zásadní rozpory.
Podle oficiálního stanoviska z nedělního setkání v Berlíně se kancléřka Merkelová a prezident Sarkozy shodli na plánu, jen musí za zavřenými dveřmi doladit detaily. Mnohem pravděpodobnější interpretace ale podle Financial Times zní, že Paříž a Berlín musí odstranit propastné rozdíly v postojích ke klíčovým otázkám. Mezi ně patří načasování řeckého bankrotu a rozhodnutí, kdo bude platit rekapitalizaci evropských bank.
Z vnějšího pohledu se zdá, že Paříž s Berlínem je v Evropě dominantní pár, který diktuje ostatním, jak se budou chovat. Z vnitřku ale budí „evropský motor dojem, že se jedná o dvě vzájemně si nedůvěřující vlády, které se snaží překonat propastné rozdíly, argumentuje Financial Times.
Disciplína nebo záchrana hříšníků?
Před berlínským setkáním řekl německý úředník novinářům, že „stále mezi námi (Německem a Francií) existuje určitý prostor. Podle Financial Times vzhledem k tomu, jaké otřepané fráze Merkelová a Sarkozy pronášeli při tiskové konferenci, se jedná o značné zlehčení. Již od propuknutí řecké dluhové krize na konci roku 2009 Německo a Francie podporovaly rozdílná řešení. Hledání kompromisu představovalo po celou dobu tvrdou bitvu.
Německá vláda se obává morálního hazardu způsobeného zachraňováním notoricky zadlužených členů eurozóny. Zaměřovala se proto na nalezení dlouhodobého řešení, které by zabránilo opakování krize. To však často ještě posílilo nejistotu na finančních trzích. Berlín nyní usiluje o stanovení nových pravidel, která zajistí fiskální disciplínu. A to, i pokud bude muset bojovat za přepsání Lisabonské smlouvy.
Paříž se více děsí finanční nákazy dalších zemí eurozóny. Je proto mnohem ochotnější navyšovat balíky pomoci rozpočtovým „hříšníkům. Za francouzskými plány však stojí i obava ze ztráty nejlepšího ratingového hodnocení AAA.
Co s evropskými bankami?
Obě vlády odmítají mluvit o bankrotu Řecka z obavy z rozšíření nákazy. Mnoho Němců se však domnívá, že restrukturalizace řeckých dluhů je nevyhnutelná. A čím dříve k ní dojde, tím lépe. Ve Francii naopak stále převládá přesvědčení, že bankrot Řecka musí eurozóna za každou cenu oddálit. Přinejmenším do květnových prezidentských voleb. „Setřih řeckých dluhů by mnohem silněji postihl francouzské než německé banky.
Berlín požaduje, aby větší podíl na odepsání řeckých dluhů nesli soukromí věřitelé. Na červencovém summitu se představitelé EU dohodli na dobrovolné účasti soukromého sektoru, který by měl odepsat 21 procent hodnoty řeckých dluhopisů. Pokud dojde k bankrotu Řecka, budou muset nést daňoví plátci podstatně větší díl než investoři. Francouzským bankám dohoda vyhovuje a usilují o její udržení.
Zásadní rozpory mají Paříž a Berlín i v tom, kdo bude financovat nutnou rekapitalizaci bank. Německo trvá na tom, že každá země má řešit svůj bankovní systém. Francie naopak požaduje, aby kapitál bankám poskytl záchranný fond eurozóny EFSF.
Autor: Euroskop
