18.10.2011
čtk
Ekonomiky zemí střední a východní Evropy by podle studie Erste Group měly v příštím roce růst rychleji než eurozóna. Průměrný růst hrubého domácího produktu osmi zemí regionu by měl příští rok činit 2,6 procenta, zatímco ekonomiky zemí platících eurem by měly růst jen o 0,9 procenta. Země střední a východní Evropy jsou mnohem lépe připraveny čelit i případné krizi, a to lépe než před třemi roky, vyplývá také ze studie.
Důvodem lepší pozice zemí střední a východní Evropy je posle analytiků Erste jejich poměrně nízká míra zadlužení, pokrok při snižování schodků rozpočtu a nižší schodek běžného účtu. Pokud dojde k silnému oslabení konjunktury v eurozóně, nezůstane ušetřena ani střední a východní Evropa. Tentokrát by ale země měly situaci zvládnout ve srovnání s eurozónou podstatně lépe, uvedl Juraj Kotian z Erste Group.
Země střední a východní Evropy jsou podle něj podstatně méně zadlužené než západní ekonomiky. Žádná z osmičky zemí střední a východní Evropy se nenachází ve srovnatelně obtížné situaci jako periferní státy eurozóny ohledně nerovnováhy běžného účtu, únosnosti státního dluhu a potenciálních závazků bankovního sektoru, uvedl.
Ve srovnání se západními ekonomikami zůstává podle studie například státní dluh v zemích střední a východní Evropy na nízké úrovni, když průměrný státní dluh v poměru k HDP je 50 procent. V zemích platících eurem je to přitom 85 procent.
Ekonomiky zemí střední a východní Evropy se navíc podle Erste Group dnes nacházejí v naprosto jiné fázi hospodářského cyklu než před třemi lety. Stávající oslabení nemá na jejich hospodářský růst tak závažný dopad, uvádí studie.
Autor: Euroskop
