Hana Kopecká, EUROSKOP, 18. října 2011
Při ročním objemu 53 miliard eur (pro roky 2007-13) představuje SZP 40 procent rozpočtu EU. To je sice méně, než v roce 1984, kdy spotřebovala celých 71 procent, ale zato více, než tomu bude v roce 2014, kdy ukrojí jen 33 procent.
Francouzi ztratí, Lotyši vydělají
Podle komisaře pro zemědělství Daciana Cioloşe slibuje Komise po roce 2014 dvanácti nejmladším členským státům větší příděl dotací. Peníze za zemědělskou spravedlnost mají přijít ze zemí někdejší patnáctky, která část fondů ztratí. Komisař v rozhovoru pro EurAktiv přesně nesdělil, o kolik peněz západní farmáři přijdou, uvedl ale, že pokles fondů v EU-15 nebude markantní. U velkých příjemců neklesnou dotace o více, jak 7 procent, upřesňuje Cioloş.
Přestože stále není jasné, kolik podpory bývalá patnáctka ztratí, jisté je, že nové členské státy si reformou výrazně polepší. Například v Lotyšsku by dotace na hektar po roce 2020 mohly stoupnout z 87 eur plánovaných na rok 2013 až na 140 eur. To představuje nárůst o 62 procent během sedmi let. Protože je však třeba zachovat rovnováhu v celkovém rozpočtu EU, bude nějakou dobu trvat, než se peníze k východoevropským zemědělcům dostanou, mírní očekávání komisař.
Konec dotací pro golfová hřiště
Zásadním pilířem reformy má být postupný pokles dotací pro ty největší farmy; jejich maximální limit bude 300 000 eur. Doby, kdy velká hospodářství dostávala neomezené subvence, jsou pryč, varuje komisař. Z podpory by měl do budoucna těžit výlučně zemědělský sektor; takzvaní sofa farmáři, například majitelé golfových hřišť, už tak příspěvky nedostanou.
Zelené ekobonusy
Jedním z kontroverzních aspektů reformy je podmínění 30% podpory přijetím opatření na ochranu životního prostředí. Pod ní se skrývá diverzifikace plodin, udržování stálých pastvin a minimální podíl zemědělské půdy vyhrazené pro biologickou rozmanitost. Ačkoli se Francie nechala slyšet, že 30procentní podmínečný podíl podpory je přehnaný, podle Cioloşe by měl být ještě vyšší. Evropská komise se snažila o jednoduchá opatření, která nevyžadují další náklady a přispívají k dobrému hospodaření se soukromými zdroji, oponuje komisař.
Cioloş však zdůraznil, že celkové dotace nejsou ekologicky podmínečné. Státy o svou dosavadní podporu nepřijdou, tvrdí. Oněch 30 procent však bude vyčleněno pro země, které praktikují zelené zemědělství. Protože farmáře nelze k přijetí ekologických opatření donutit, poruší-li zelená kritéria, 30 procent bonusové platby se jim prostě zastaví. Zelená složka SZP je veskrze dobrovolná a její dotace bude záležet na motivaci každého zemědělce shrnuje nové podmínky komisař.
| Společná zemědělská politika |
| Největším příjemcem a zastáncem SZP je dlouhodobě Francie (20% dotací), následována Německem, Španělskem (oba 13%), Itálií (11%) a Británií (9%). Téměř tři čtvrtiny nákladů politiky míří na přímé platby zemědělcům, 20% na rozvoj venkova a zbytek na vývozní subvence výrobcům potravin. Podle Evropské komise přijdou dotace SZP každého občana EU na 30 eurocentů denně. |
Autor: Hana Kopecká, Euroskop