31.10.2011
čtk
Výsledek summitu eurozóny, který se konal ze středy na čtvrtek v Bruselu a v celém světě byl očekáván s velkým napětím, žádné dlouhodobé řešení nepřináší. Podle týdeníku The Economist se finanční trhy zklidní jen dočasně a vůbec není jisté, zda eurozónu nečekají ještě větší problémy, než s jakými se potýkala před summitem.
Přestože ministři označili dohodu za komplexní, zdaleka ne všem bylo jasné, co bylo vlastně sjednáno. My si myslíme, že máme dohodu, nejsme si ale jisti, co to je, cituje The Economist jednoho z vyjednávačů, kteří výsledek summitu po téměř deseti hodinách jednání oznamovali.
EFSF, z málo účinného praku na velkou bazuku?
Ústředním tématem summitu bylo vedle dohody s bankami o odmazání poloviny státního dluhu Řecka zvýšení efektivity Evropského fondu finanční stability (EFSF). Takzvaná palebná síla fondu nyní přesáhne jeden bilion eur (více než 25 bilionů Kč). Kdo čekal, že eurozóna změní EFSF z málo účinného praku na velkou bazuku, ten se podle listu nedočkal. Místo toho ministři financí vydali na konci jednání stanovisko, kde oznámili komplexní soubor dodatečných opatření.
Podle týdeníku je možné pokládat výsledek summitu za lepší, než někteří doufali. Ještě o týden dříve panovaly rozpory v postojích Francie a Německa, třebaže se jejich představitelé snažili vyvolat dojem, že jsou v návrhu řešení krize zajedno. Když začalo být jasné, že na původně plánovaném summitu se těžko něčeho dosáhne, svolala eurozóna narychlo ještě jeden summit. Přesto se finanční trhy na chvíli uklidnily.
Náklady na obsluhu dluhů porostou
Je to však dobrá dohoda? Je to přece už třetí ‚komplexní řešení‘, k němuž eurozóna od začátku roku došla. S každou takovou bezprecedentní dohodou se problémy ještě zhoršily, myslí si The Economist a odkazuje na vytrvalý růst nákladů obsluhy dluhu nejslabších zemí eurozóny. Poslední dohoda bohužel nic jiného neslibuje. V nejlepším případě kupuje čas, než vypukne další panika, zatímco v tom nejhorším vede eurozónu ke katastrofě, spekuluje týdeník.
Jedním z klíčových výsledků summitu je ochota bank přistoupit na odepsání zhruba polovinu řeckých dluhopisů. Ačkoli se dohoda vydává za dobrovolnou, není jisté, zda Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) bude s takovým hodnocením souhlasit. Pokud se usnese, že nastala takzvaná úvěrová událost, začnou se investoři domáhat proplacení svých úvěrových swapů CDS. Ty slouží jako pojistky pro případ, že některý stát nebude schopen dostát závazkům.
Obava z evropského Lehman Brothers
Vyhlášení úvěrové události se snažily za každou cenu zabránit jak vlády, tak Evropská centrální banka. Mají totiž obavy, že taková situace by mohla vést k finanční katastrofě podobné té, jakou v roce 2008 odstartoval kolaps obří investiční banky Lehman Brothers. Dobrá ekonomika zase jednou padla za oběť špatné politice, řekl k výsledku summitu ředitel bruselského koncepčního střediska Re-Define Sony Kapoor.
Autor: Euroskop
