Petr Zenkner, EUROSKOP, 8. listopadu 2011
Sekce pro evropské záležitosti při Úřadu vlády uspořádala konferenci „Jednotný evropský energetický trh – blízká vize nebo vzdálená budoucnost?“ Kromě premiéra Petra Nečase a komisaře pro energetiku Günthera Oettingera na ní vystoupila také řada zástupců energetického sektoru.
Prezentace a projevy účastníků konference
|
|
Projev premiéra Petra Nečase na konferenci
Projev státního tajemníka Vojtěcha Bellinga na konferenci
- Panel 1: Spojování národních trhů do jednotného evropského energetického trhu
Evžen Tošenovský, místopředseda Výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku
Alan Svoboda, ředitel divize obchod, ČEZ
Martin Herrmann, předseda představenstva, RWE Transgas
- Panel 2: Očekávání a zkušenosti v oblasti legislativy
Alena Vitásková, předsedkyně, Energetický regulační úřad
Fay Geitona, koordinátorka národních regulačních orgánů, Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů
Harry Boyd-Carpenter, Evropská banka pro obnovu a rozvoj
- Panel 3: Jednotný evropský energetický trh a chybějící infrastruktura
František Pazdera, náměstek ministra, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
Zbyněk Boldiš, člen představenstva zodpovědný za energetický obchod a zahraniční spolupráci, ČEPS
Jan Nehoda, jednatel, Net4Gas |
zdroj: Úřad vlády
Nečas: ČR preferuje jádro
„Evropská unie si v oblasti energetiky vytýčila řadu cílů, které naráží na hranice možného,“ řekl v projevu Nečas. Upozornil, že podle odhadů Evropské komise jsou potřeba investice do infrastruktury za 200 miliard eur. „Je nutné hledat upřímné odpovědi na otázky, kolik jsme dnes reálně schopni investovat, a jakou důležitost mají vybrané projekty pro Unii jako celek,“ poznamenal český premiér.
Podle Nečase je Jednotný evropský energetický trh nutností pro zajištění energetické bezpečnosti Evropy. Komisař pro energetiku Günther Öettinger vyzdvihl jeho význam po roce 2014 i pro globální konkurenceschopnost a modernizaci energetického sektoru.
Nečas na konferenci uvedl, že Česká republika respektuje odklon od jaderné energie v jiných státech. Tyto státy však staví na dovozu energií, dodal. Mezi budoucí hlavní energetické výzvy podle českého premiéra patří zajištění energetické bezpečnosti a končící životnost řady dosavadních základních zdrojů – to je i důvodem, proč ČR preferuje jádro.
Český premiér Petr Nečas se na konferenci sešel s komisařem pro energetiku Güntherem Oettingerem. (foto: Úřad vlády)
Belling: energetický trojúhelník
Podle státního tajemníka pro EU Vojtěcha Bellinga musí energetická politika stát na rovnováze mezi konkurenceschopností, udržitelností a bezpečností. „Evropská energetická bezpečnost přitom nespočívá v dovozech energetických surovin, ale zajistíme jí jedině tím, že budeme dostatek energie vyrábět přímo v Evropě,“ uvedl na konferenci.
Belling za hlavní výzvu energetického trhu považuje neschopnost posílat energii do těch oblastí, kde je potřeba. Trh s energiemi založený na nabídce a poptávce těžko funguje bez propojení energetické infrastruktury členských zemí.
Kocourek a Tošenovský: problém OZE
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek zmínil dopad prudkého rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) na bezpečnost dodávek. Podle ministra vytváří volatilitu a zatěžují energetickou soustavu. Přenosové soustavy řady členských států jsou zatím nedostatečné, chybí propojení uvnitř i mezi nimi. Kocourek upozornil na nedostatečné propojení severu a jihu Německa v porovnání s hustší soustavou v České republice a Polsku.
Dopady z obnovitelných zdrojů kritizoval také evropský poslanec a místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Evžen Tošenovský. Upozornil, že větší podpora jaderné energetiky v ČR bude muset být vysvětlována. Za výhodu považuje, že v České republice existuje v této otázce široký politický konsenzus.
RWE: Potřebujeme stabilitu
Zda v EU vůbec jednotný energetický trh může existovat se zamýšlel předseda představenstva RWE Transgas Martin Herrmann. Jen od ledna 2010 čelily energetické společnosti v EU 27 politickým zásahům do tohoto sektoru – naposledy rozhodnutím německé vlády o konci jaderné energetiky. Herrmann upozornil, že jde v průměru o více než jeden politický zásah měsíčně. Energetické společnosti díky nim přišly o 200 miliard euro.
Analytici již varují investory před investicemi do energetiky v Evropě (naposledy zpráva Citibank). Podle Hermanna potřebuje celý sektor hlavně stabilitu, protože energetická rozhodnutí se dělají na 30 až 40 let.
Zástupce ČEZ Alan Svoboda upozornil, že ČR dosáhla v energetice řady cílů, které si EU stanovila. Jako jeden z mála členských států implementovala III. energetický balíček. Jako českou specialitu připomněl tzv. kogeneraci, což je propojená výroba energie a tepla.
Bartuška: Evropě hrozí deficit
Podle Václava Bartušky se energetický sektor stal velmi nejistým pro jakékoli investice. Většina firem je nepřehledný kvůli regulacím, veřejnému povolování a nízkému zisku. Investovat proto budou spíše státní firmy jako ČEZ nebo EdF.
Bartuška uvedl, že Evropa směřuje k energetickému deficitu, který je založen na kolektivní nezodpovědnosti. „Každý spoléhá, že elektřinu vyrobí někdo jiný. Většina států spoléhá na její dovoz, nikdo ale neříká odkud,“ varoval.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
