Mystérium kapitálu

Otázka položená v úvodu práce je dnes velmi aktuální a naléhavou otázkou, protože spolurozhoduje i osudech liberální demokracie ve světě.

RECENZE

Kapitál je v podstatě ukryt v majetkových právech, záznamech a titulech, je tedy hlavně právní záležitostí. Tato práva pak rozhodují, zda je možné nastolit fungující kapitalismus, jenž podle autora nesouvisí s faktory, jako jsou kultura, rasa či náboženství. Katalyzátorem trhů je určitý právní řád, jenž umožňuje, aby lidé aktivovali své vlastnictví v investiční kapitál. Pokud adekvátní právní řád chybí, nemůže se kapitál vytvářet a dosavadní vlastnictví má defektní charakter, není řádně zaknihováno, není zapsáno v obchodním rejstříku, v pozemkovém registru, atd. Bez příslušných právních reprezentací jsou aktiva mrtvým kapitálem, „chudé národy světa – celých pět šestin světové populace – disponují majetkem, nemají však prostředky, které by jim umožnily reprezentaci jejich aktiv a tvorbu kapitálu, říká Hernando de Soto.

Takové je mystérium kapitálu. To, že na Západě tyto procesy fungují, se nezakládá na nějakém promyšleném plánu nebo konspiraci vůči chudým zemím. Je to výsledkem dlouhého společenského a politického vývoje západních zemí, během něhož se vytvořil systém majetkových práv, v němž je institut vlastnictví jen jednou částí. Tento systém je tvořen nespočetným množstvím zákonů, článků, regulací a institucí, jejichž zásluhou se aktiva transformují v kapitál a přitom je nesmírně obtížné je nějak přehledně znázornit. Fungují, lidé se podle nich chovají, ale nepřemýšlí o nich, jednají tak, jak jim tento systém odkázaly tradice a historie jejich společností. Nelze ho proto jednoduše přenést do jiné země.

Právní systém na Západě integroval všechny do jednoho systému vlastnických vztahů, čímž všem poskytnul prostředky pro kooperaci a produkci velkého objemu nadhodnoty na neustále expandujících trzích. Vzniknul také rozsáhlý systém finančních sítí, v jehož rámci se zvýšil potenciál produkce kapitálu.

Dnes nemůže žádná moderní vláda existovat bez integrovaného systému legálních vlastnických vztahů a všude tam, kde existují ještě nejasnosti, bílá místa v právní reprezentaci vlastnictví nebo přímo extralegální vlastnické poměry, můžeme vidět pokračující problémy ve všech oblastech.

Autor uvádí, že téměř ve všech rozvojových zemích a v některých postkomunistických je na vzestupu hlavně extralegální sektor. Jeho výhody jsou zřejmé, protože vstup do legálního sektoru je především v rozvojových zemích velmi nákladný a poté jde obecně o výši daní v té či oné zemi. Kdyby se tyto náklady snížily, situace by se změnila, protože i pobyt v extralegálním sektoru je nákladný, především vzhledem k všudypřítomné korupci a úplatkům.

Bez integrovaného systému formalizovaných vlastnických vztahů nemůže existovat ani skutečná tržní ekonomika. Její rozšíření je spojeno s tzv. nadzvednutím skleněného zvonu, což je metafora francouzského historika Fernanda Braudela, který tím chtěl označit nutný proces rozšíření tržního kapitalistického systému, původně omezeného jen na určitou oblast, na celou společnost, na všechny sektory její ekonomiky. A podmínkou tohoto rozšíření je právě vytvoření jednotného právního systému vlastnických vztahů. Široká a zásadní legalizace vlastnických vztahů není přitom srovnatelná s privatizačními programy, v nichž se jedná jen o odprodej desítek souborů aktiv ročně.

Země, v nichž se udržuje silný extralegální sektor, vypadají velmi podobně: silné podzemní ekonomiky, stále se zvětšující nerovnost, všudypřítomné mafie, úniky kapitálu a nepokryté přehlížení zákonů. Autor připomíná, že globalizace se děje proto, že rozvojové a bývalé komunistické státy otevřely své dříve chráněné ekonomiky a přijaly regulativní opatření na podporu mezinárodního obchodu a soukromých investic. Legální firmy a zahraniční investoři tak mohou prosperovat, ale zapomnělo se na to, že občané dotyčných zemí nemají prostředky, aby se mohli stát součástí nového tržního prostředí a uchylují se proto k extralegálním hospodářským aktivitám. Navíc se tím posiluje arzenál „antikapitalismu a antiglobalizace.

Chudoba v mnoha částech světa neustále roste a distribuce příjmů je stále nerovnoměrnější. Jedinou cestou ven z této neblahé situace je snaha o vytvoření a dobudování systémů legálního vlastnictví a tím umožnění milionům lidí po celém světě, aby se zapojili do výhod tržní ekonomiky.

Autor přitom oponuje rozšířenému názoru, že kapitalismus vyžaduje jisté kulturní předpoklady. Zdůrazňuje oproti tomu účinky kvalitních politických institucí a systémů majetkových práv. Cituje přitom Fareeda Zakariu, jenž zastává názor, že za celou řadou kulturních postojů a preferencí figurují politické a ekonomické faktory, které je formovaly. A podotýká, že ostatně legální vlastnictví není v rozporu s žádnou významnou kulturou na světě.

V závěru pak říká: „Nemá smysl donekonečna opakovat výzvy k ekonomickému otevření, když probíhající ekonomické reformy otevírají dveře jen nepočetné vrstvě globální elity a nechávají stranou většinu lidstva. To je sice diskutabilní názor, ale naštěstí ho autor doplňuje vyznáním, s nímž je možné plně souhlasit: že nejdůležitějšími hodnotami jsou svoboda, ohled na chudé, respekt ke společenské smlouvě a rovnost příležitostí.

Doc. Rudolf Kučera

Institut pro středoevropskou kulturu a politiku

Mystérium kapitálu. Proč kapitalismus triumfuje na Západě a selhává všude jinde na světě, 253 stran, Praha 2007