Cabada: Janković je politický manažer

Petr Zenkner, EUROSKOP, 6. prosince 2011

O volbách ve Slovinsku hovořil EUROSKOP s politologem doc. Ladislavem Cabadou z Metropolitní Univerzity Praha.

Strana Pozitivní Slovinsko starosty Lublaně Zorana Jankoviće, která s 28,5 procenty vyhrála volby, vznikla teprve před dvěma měsíci. Odkud se Janković vzal a co představuje?

Zoran Janković byl významným manažerem v polostátní firmě Marcator. Jedná se o síť maloobchodů s potravinami, která pokrývala až 90 % slovinského trhu. Po skončení podnikatelských aktivit se Janković stal starostou Lublaně. Jeho programem bylo nahrazení „zkostnatělých“ politiků odtržených od reality. Poukazoval na své manažerské úspěchy, které sliboval přenést do politiky. To se mu fakticky i podařilo. Lublaň pod jeho vedením rozjela řadu ambiciózních projektů počínaje výstavbou národního fotbalového stadionu a víceúčelové sportovní arény a konče zklidněním centra města, výstavbou nových mostů, moderním řešením svozu komunálního a tříděného odpadu. Janković se profiluje jako neideologický pragmatik, jako politický manažer.

Proč Janković okamžitě po volbách vyloučil spolupráci s Janezem Janšou? S kým může vytvořit vládu?

Janez Janša představuje pro řadu Slovinců nejvýraznější ztělesnění „zkostnatělosti“ politiky, je její součástí už 25 let. Janša slovinskou společnost výrazně polarizuje. Jeho politika je založena na kombinaci velmi racionálních tahů konzervativně-liberálního zaměření a silného populismu. Přehlédnout nelze jakýsi kult, který kolem Jaši vytvořila jeho strana SDS, resp. on sám.

Janković již lublaňskou radnici ovládl s rétorikou vymezující se proti stranám, které ve Slovinsku dominovaly po roce 1991, vedle toho je mu – podobně jako jeho voličům – bytostně cizí konzervatismus se silnou příměsí antiliberálních postojů, reprezentovaný Janšovou SDS a některými menšími pravicovými subjekty ve Slovinsku.

Současný starosta Lublaně a budoucí premiér Slovinska Zoran Janković (foto: Wikipedia)

Slovinci poslali do parlamentu tři nové strany. To je silné politické zemětřesení. Proč oslabily tradiční politické strany?

V posledních letech se ve Slovinsku provalila řada afér a problémů, připomínajících některé privatizační kauzy z České republiky poloviny 90. let, zkrachovala většina velkých stavebních firem apod. Je pravděpodobné a současně logické, že slovinští voliči z těchto neúspěchů a afér viní politický establishment posledních dvaceti let – tedy zejména liberální demokraty z LDS, Janšovu SDS a Sociální demokraty. Tyto strany obsazovaly až na krátkou výjimku v roce 2000, kdy vládnul Andrej Bajuk, vždy pozici předsedy vlády.

Neměli bychom opomenout, že poprvé od roku 1992 do dolní komory parlamentu nepronikla Slovinská národní strana s nacionalisticko-populistickým programem. Protestní voliči zřejmě své hlasy přenesli ke dvěma novým subjektům (Listina Zorana Jankoviće a Listina Gregora Viranta) a zřejmě také k Demokratické straně důchodců Slovinska (DeSUS), která od posledních voleb téměř zdvojnásobila své zisky.

Dříve dominovala slovinské politice Liberálně demokratická strana (LDS). Ta se před několika lety rozpadla a letos ani nepřekročila potřebná 4 procenta. Kdo vyhrál boj o „dědictví“ kdysi 30procentní strany?

LDS se rozpadla poté, co z jejího čela musel odejít Janez Drnovšek, protože se stal prezidentem. Jeho nástupce Anton Rop stranu nebyl schopen udržet pohromadě. Frakcionalismus vyvrcholil rozdělením strany v roce 2007 – vedle LDS vznikla formace Zares (Doopravdy). Obě strany v roce 2008 pronikly do parlamentu a byly součástí vládní koalice vedené Borutem Pahorem. Liberálně-sociální voliči, stojící zpravidla mírně nalevo od středu (levo-pravá škála se nicméně ve Slovinsku neorientuje pouze socio-ekonomicky, ale rovněž „kulturně“ – pravice je výrazně spojena s katolicismem, levice naopak s individualismem, postmoderními hodnotami apod.), zjevně v právě proběhlých volbách přešli zejména k Zoranu Jankovićovi.

Významnou postavou LDS byl prezident Milan Kučan. Jaký je jeho současný vliv na slovinskou politiku? Prý je spojen s Jankovićem…

Milan Kučan byl bezesporu významnou postavou slovinského odchodu z Jugoslávie a přechodu k demokracii, jeho vliv na současnou politiku bych nicméně nepřeceňoval. Nezapomínejme, že pozice slovinského prezidenta je dle ústavy velmi slabá. Na druhé straně je zjevné, že Janković podobně jako Kučan jsou příslušníky podobných vrstev nomenklaturních pragmatiků bývalého socialistického režimu – těch, kterým slovinská pravice na čele s Janšou hanlivě říká „kontinuita“ – a v také v 90. letech spolu bezesporu komunikovali či dokonce spolupracovali

Slovinsko bylo první postkomunistickou zemí, která přijala euro. Považují to Slovinci stále za svoji výhodu?

Ano, Slovinci tuší, že měna dvoumilionového státu může být na globálních trzích vystavena různým spekulativním útokům. V tomto ohledu chápou euro jako ochranu před podobnými útoky, resp. jako překonání pozice malé ekonomiky. To platí rovněž obecně pro jejich členství v Evropské unii. Slovinci podle všech průzkumů patří k výrazně proevropským národům v EU.

V minulosti spolu Slovinsko a Chorvatsko vedly územní spor, který skončil arbitráží. Je toto téma ještě pro některou slovinskou politickou stranu důležité? Mohlo by se znovu objevit jako komplikace vstupu Chorvatska do EU?

Zejména pravicové strany (vedle SDS rovněž Nové Slovinsko – Křesťanská demokratická strana, část Slovinské lidové strany a samozřejmě Slovinská národní strana, jež je nicméně spíše levicová) opakovaně tematizují otázkou slovinsko-chorvatské hranice a obecněji slovinsko-chorvatských vztahů včetně rétorického vydírání hrozbou zablokování vstupu Chorvatska do EU.

Hlavním předmětem sporu je dlouhodobě rozhraničení v Piranském zálivu, resp. otázka přístupu na otevřené moře ze slovinských přístavů, zejména Koperu. Pahorova vláda po drsných slovních přestřelkách v roce 2009 dokázala najít společné stanovisko s chorvatským kabinetem Jadranky Kosorové – obě vlády přistoupily na mezinárodní arbitráž, jejíž výsledky pak předložily v národních referendech. Nástup pragmatického Jankoviće a pravděpodobně levicové vlády v Chorvatsku (zde proběhly volby týž víkend jako ve Slovinsku) by mohl napovídat, že se obě strany blíží racionální dohodě.

Výsledky parlamentních voleb ve Slovinsku

zdroj: Parties and elections in Europe; poznámka: Slovinský parlament má 90 členů. Volí se jich 88, dva mandáty mají zaručeny manšiny.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop (ptali jsme se doc. Ladislava Cabady)