Zemědělství a rybolov v listopadu 2011

15.12.2011
Euroskop

Ministři zemědělství si vyměňovali názory na reformu SZP

Ministři zemědělství si vyměňovali názory na reformu SZP

Press Release: 3123rd Council meeting Agriculture and Fisheries, Brussels, 14 November 2011 (16754/11)

Zasedání Rady 14. 11. 2011 dominovala vedle takových otázek, jako je společná rybářská politika, lesnictví, budoucnost potravinové pomoci pro nejchudší v EU či problémy některých nových členských zemí s ukončením přechodného období na zavedení „obohacených klecových systému pro nosnice, především jedna z prvních ostřejších výměn názorů nad některými prvky navrhované reformy SZP pro období po roce 2014. Podle očekávání nejvíce kontroverzí vyvolává návrh týkající se budoucnosti přímých plateb a podmínky „ozelenění, které mají nově podmiňovat nárok na pobírání přímých zemědělských plateb.

Pozadí

V říjnu 2011, téměř rok po zveřejnění sdělení, v němž Komise předběžně indikovala, jak si představuje budoucnost SZP do roku 2020, představila EK balík složený tentokrát již z konkrétních legislativních návrhů. Klíčové změny se týkají přímých plateb, řízení krizí, dalšího „ozelenění SZP či nových priorit politiky rozvoje venkova. EK chce ještě více než v předchozím období podporovat drobné zemědělce, mikropodniky, mladé zemědělce, zemědělství ve znevýhodněných oblastech a také investice do výzkumu a inovací. Naopak pro velké podniky je navrhováno zastropování a „progresivní redukce přímých plateb v závislosti na velikosti podniku a výši přímých plateb získávaných v minulosti (více v příspěvku „Komise zveřejnila kompletní balík návrhů reformy SZP pro období po roce 2013).

Reforma tak sice v oblasti přímých plateb oproti minulosti trochu zvětšuje manévrovací prostor pro členské státy, jak naložit s částkou přidělenou v rámci národní obálky. Je též vidět určitá snaha po odstranění markantních rozdílů ve výši základní platby mezi členskými státy. Zastropování a redukce přímých plateb podle velikosti podniku a snaha o zvýhodnění menších podniků i při dodržování legislativních pravidel a požadavků se ale dotknou především států s velkou průměrnou výměrou plochy na zemědělský podnik. Skutečnost, že velká část národní obálky je určená pro podporu ekologicky hospodařících zemědělců a především kontroverzní požadavek, aby 7 % plochy, na kterou se má poskytovat podpora v podobě základní přímé platby, bylo využíváno „v ekologickém zájmu jsou také novinkami, s nimiž některé členské státy vyjadřují nesouhlas.

Klíčové body a stav projednávání

V rámci debaty o reformě SZP bylo diskutováno především o tom, jakým způsobem návrh Komise definuje „aktivního zemědělce, který jediný by měl mít dle návrhu nárok na pobírání přímých plateb. Kritika ze strany některých členských států se následně týkala elementů již zmiňovaného „ozelenění SZP. Především jde o to, jaká část národní obálky musí být na podporu těchto schémat členskými státy povinně vyčleněna (alespoň 30 % z národní obálky) a potom též důsledků, jaké budou mít povinné požadavky pro „ozelenění.

Jedná se především o to, že zemědělci, aby mohli uplatnit nárok na základní platbu, musí na ploše, na niž chtějí platbu uplatnit, dodržovat 3 základní podmínky:

a) Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 ha a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy, neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí zemědělec povinně na této orné půdě pěstovat 3 různé plodiny. Žádná z těchto 3 plodin přitom nesmí pokrývat méně než 5 % orné půdy a hlavní plodina nesmí přesáhnout 70 % orné půdy.

b) Zemědělec musí zachovávat ve svém zemědělském podniku stávající trvalé travní porosty (pokud pro rok 2014 ohlásí zemědělec určitou část půdy jako trvalý travní porost, musí jej jako trvalý travní porost zachovávat i do budoucna).

c) Zemědělci musí zajistit, aby min. 7 % ha, na které lze poskytnout základní podporu, stalo plochou „využívanou v ekologickém zájmu. Do takové plochy lze počítat např. pozemky ležící ladem, terasy, ochranné pásy, zalesněné oblasti, různé krajinné znaky apod. Zemědělci přitom nepomůže, pokud již má plochu porostlou trvalými travními porosty, tuto plochu totiž nelze do oněch požadovaných 7 % „ekologické plochy zahrnout.

Požadavky na „ozelenění evropského zemědělství vyvolávají kontroverze, zemědělci je připodobňují k návratu k historickému střídavému či úhorovému systému hospodaření. V pozadí může být nejen snaha posílit ekologickou složku hospodaření, která může být v některých případech pozitivní (povinné pěstování 3 plodin by mohlo ukončit stávající praxi monokulturního pěstování některých komerčních plodin, které na některých místech vytlačily jiné plodiny, např. řepka k výrobě biopaliv), ale také snaha prostým způsobem regulovat a omezovat zemědělskou produkci (k tomu s velkou pravděpodobností směřuje i povinný požadavek vynětí 7 % půdy pro ekologické účely).

Většinu členských států znepokojuje také očekávatelný nárůst byrokracie spojený s těmito novinkami, což je v rozporu se „zjednodušováním SZP, které EK deklaruje jako jednu z hlavních priorit reformy.

Dalšími novinkami jsou dodatečné startovací podpory mladým zemědělcům, na které mají členské státy vyčlenit až 2 % ze své národní obálky, a zvýhodnění drobných zemědělců tím, že jsou ve svém nároku na paušální platbu od 500 € do 1 000 € na hospodářství a rok osvobozeni od dodržování zmíněných povinných postupů pro ochranu klimatu a životního prostředí. Tyto návrhy většina delegací členských států v Radě přijala pozitivně, některé z nich ale nesouhlasí s jejich povinným charakterem a dávaly by přednost tomu, kdyby podpora drobných a mladých zemědělců byla dobrovolným schématem.

Také navrhované principy distribuce přímých plateb mezi členskými státy a redistribuce v rámci členských států na základě platebních oprávnění (systém SAPS užívaný ve většině „novějších členských států i systém SPS typický pro EU-15 mají být zrušeny v jejich stávající podobě a nahrazeny novým systémem plateb) vyvolávají u členských států pochybnosti.

Postoj ČR

ČR na zasedání Rady zastupoval ministr zemědělství Petr Bendl. Během jednání zdůrazňoval, že ČR má zájem především o posílení konkurenceschopnosti, transparentnosti a také zjednodušení SZP. V rozporu s první prioritou je podle něho především požadavek na povinné vyjímání 7 % obhospodařených pozemků pro ekologické účely. V případě ČR by to podle ministra Bendla znamenalo až 250 tis. ha ležících ladem, požadavek je také nevýhodný vzhledem k některým specifikům českého zemědělství, jako je stále ještě masivní hospodaření na pronajaté půdě.

Český ministr se setkal také s komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Dacianem Ciolosem, kterému připomenul také trvající nesouhlas ČR s navrhovaným systémem zastropování přímých plateb. Problém spočívá v tom, že ČR má zdaleka největší průměrnou výměru zemědělsky využívané plochy (v ha) na zemědělský podnik v celé EU. Zatímco v ČR podle údajů EK dosahuje zemědělský podnik průměrné velikosti 89 ha zemědělsky využívané plochy, v Dánsku, které je v rámci EU na druhém místě, je to 60 ha, v Lucembursku 57 ha, ve Velké Británii 54 ha a ve Francii 52 ha. V Německu je velká rozloha zemědělských podniků charakteristická spíše pro oblasti bývalé NDR než pro někdejší západní Německo a průměrná velikost zemědělského podniku zde dosahuje 46 ha. Naopak drobné rodinné farmy jsou typické pro Itálii či pro Řecko, ale také pro bývalé státy socialistického bloku, v nichž kolektivizace z různých politických důvodů nedosahovala takových rozměrů jako v Československu či v NDR (typicky Maďarsko či Polsko). Určitým extrémem je potom Rumunsko, kde je zemědělská produkce na venkově roztříštěná do množství malých hospodářství. Tyto skutečnosti jen dokládají různorodost charakteristik zemědělské výroby v EU.

Vzhledem k tomu, jakým způsobem budou probíhat ještě další jednání v Radě a na závěr samotné hlasování, bude velmi důležité koaliční vyjednávání ČR s dalšími státy k prosazení zájmů v oblasti reformy SZP. Ministr Bendl dle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství ČR jednal na okraj listopadového zasedání Rady o podpoře společných postojů k reformě SZP s ministry Dánska a Švédska. Již začátkem listopadu 2011 jednal ministr Bendl v Bruselu také se zástupci výboru AGRI a s českými europoslanci.

Předpokládaný další vývoj

Debata o reformě SZP má v Radě pokračovat. V prosinci 2011 bude věnována především změnám, které jsou plánovány v oblasti rozvoje venkova.

Rada má o reformě rozhodovat kvalifikovanou většinou, důležité proto bude složení koalic, které se budou utvářet ve prospěch či naopak v neprospěch jednotlivých navrhovaných aspektů reformy. Zanedbatelným hráčem není ani EP, který pod vlivem Lisabonské smlouvy poprvé o reformě SZP spolurozhoduje.

Komise počítá s přijetím a implementací jednotlivých návrhů do konce roku 2013; v platnost by měly vstoupit k 1. 1. 2014 vzhledem k tomu, že po finanční stránce je reforma SZP těsně provázána s novou finanční perspektivou pro období 2014-2020.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality