19.12.2011
Euroskop
Předseda Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi varuje před náklady, které by přinesl rozpad eurozóny. V exkluzivním rozhovoru pro Financial Times také tlumí očekávání, že ECB výrazně zvýší objemy nákupů dluhopisů problematických členů eurozóny. Jedná se o první interview Maria Draghiho od listopadu 2011, kdy vystřídal ve vrcholné funkci Jeana-Clauda Tricheta.
Na rozdíl od svého předchůdce, který označil možnost rozpadu eurozóny za absurdní, Draghi připouští, že konec evropské měnové unie není nereálný. V prvním rozhovoru od nástupu do funkce tím zlomil dosavadní tabu. Varoval však, že země, které vystoupí z měnového klubu, budou čelit závažným hospodářským problémům. Následná devalvace měny by způsobila podle Draghiho silnou inflaci.
Ulehčit bankám s financováním
Šéf ECB zdůraznil roli bezprecedentních akcí, které centrální banka podniká na podporu bankovního sektoru v eurozóně. Minulý týden ECB poprvé rozhodla o poskytnutí neomezených tříletých úvěrů pro banky. Podle francouzského prezidenta Sarkozyho se jedná o instrument, který povzbudí banky k nákupům státních dluhopisů.
Mario Draghi tuto interpretaci odmítá. Hlavním cílem podle něj bylo ulehčit bankám při obtížích s financováním. Banky by následně měly uvolnit úvěry pro malé a střední podniky, které podle šéfa ECB představují motor hospodářského růstu v Evropě.
Zásadní zodpovědnost za budoucnost eurozóny však podle Draghiho mají ve svých rukou politici. Jejich úkolem je obnovit důvěru investorů ve veřejné finance států měnového klubu, a to tím, že zajistí fiskální disciplínu a plné fungování záchranného fondu EFSF.
Draghi očekává navýšení fondu EFSF
Od ledna bude ECB moci fondu EFSF asistovat při finančních operacích na trzích. Draghi vyjádřil v rozhovoru očekávání, že prostředky EFSF budou po březnovém přezkumu navýšeny. „Domnívám se, že pokud se ukáže jeho (fondu EFSF) užitečnost v současném rozměru, argumenty pro jeho navýšení budou mnohem silnější, řekl.
Draghi se v rozhovoru vyhnul podrobnostem k budoucnosti programu nákupu státních dluhopisů na sekundárním trhu, který od zahájení v květnu 2010 dosáhl rozsahu 200 miliard eur. Mnoho ekonomů přitom tvrdí, že razantní navýšení nákupu státních dluhopisů je jediným možným řešením krize eurozóny. Jenomže při striktním výkladu evropského práva je tento postup ilegální.
Ne kvantitativnímu uvolňování
Prohlášení, že ECB je připravena nakupovat neomezené množství státních dluhopisů, by uklidnilo trhy. Nicméně bylo by proti evropskému právu a snížilo by tlak na zadlužené státy, aby reformovaly hospodářské systémy a odstranily strukturální problémy.
Zahájení programu kvantitativního uvolňování podobného akci americké a britské centrální banky Draghi odmítl. Rozsáhlý nákup státních dluhopisů na podporu ekonomického růstu nepodporuje ani v případě, že Evropa upadne do recese. „Důležité je obnovit důvěru lidí, občanů i investorů, v náš kontinent. Toho nedosáhneme tím, že zničíme důvěryhodnost ECB, řekl.
Autor: Euroskop
