Marie Bydžovská, EUROSKOP, 11.1. 2012
Renomovaný think tank European Council on Foreign Relations (ECFR) se zamýšlí nad trendy, které Evropu čekají v roce 2012.
1. Evropský střet civilizací
Samuel Hunghtington předpovídal, že v mezinárodních vztazích dojde ke střetům mezi hlavními světovými civilizacemi. Výzkumníci ECFR dodávají, že ke sporům dochází i v rámci civilizací. Součástí dluhové krize v Evropě se stal střet mezi kulturou severní Evropy reprezentovanou fiskálně zodpovědným Německem a chováním „rozhazovačných jižních států. Zatímco Sever vyčítá jižanům fiskální nezodpovědnost, Jih severním státům předhazuje nesolidárnost. Středomořské státy Německu připomínají, že jeho hospodářský úspěch byl možný jen díky tomu, že oni nakupovali německé zboží.
2. Německo znovu objeví, že je evropskou zemí
Evropě hrozí, že finanční nákaza se bude rozšiřovat do dalších zemí. Také rozvojové ekonomiky, označované jako „emerging markets, ztrácejí dech. ECFR proto předpovídá, že v roce 2012 pocítí dopady krize i dosud úspěšné Německo, které sázelo na zisky z exportu, v poslední době čím dál častěji směřovaných právě na rozvojové trhy. Možná bude proto podle ECFR Berlín ochotnější ustoupit v otázce společných evropských dluhopisů, či silnějších zásahů Evropské centrální banky.
3. Britská Evropa bez Británie
Evropa začíná nabírat určité rysy, za které Londýn dlouho bojoval. Národní vlády i parlamenty získávají silnější slovo v evropské politice, Evropská unie se rozšiřuje dále na východ, jižní ekonomiky přijímají liberální reformy a centrální instituce jako Komise ztrácejí vliv. Velká Británie se však právě v tomto období stahuje na okraj evropského dění a riskuje marginalizaci svého vlivu v evropské politice, upozorňuje ECFR.
4. Čína vtlačena do účasti v G-3 skupině
Rostoucí vliv Číny neunikl mnoha komentářům ve světových médiích. Již méně však analytici upozorňují na čínskou závislost na dění na Západě. 43 % čínských vývozů směřuje na americký a evropský trh a 90 % čínských devizových rezerv je uloženo v dolarech a eurech.
Evropská unie se na prosincovém summitu shodla na navýšení rezerv Mezinárodního měnového fondu (MMF) na pomoc zemím postižených dluhovou krizí. Spojené státy naznačily, že by se na pomoci pro MMF mohly také podílet. Čína může jakožto největší světový věřitel usilovat o nalezení kooperativního řešení v rámci 3 největších světových hospodářských celků, nebo z povzdálí sledovat jak následkem kvalitativního uvolňování měnové politiky její devizové rezervy ztrácejí hodnotu.
5. Ruský hon na evropské banky
Přes veškerý tlak na modernizaci a liberalizaci se v Rusku udržuje autoritativní Putinův režim. Reakcí na tento stav bude úprk mobilního kapitálu do bezpečných přístavů v Evropě. Ruské peníze se tak připojí k čínskému kapitálu, který usiluje o zisky v evropském finančním sektoru.
6. Remilitarizace Evropy
Válka v Libyi a hrozící konflikt v Sýrii ukazují, že vojenská síla stále neztratila svůj význam a Evropa se nemůže spoléhat pouze na měkkou sílu („soft power). Kvůli nezbytným úsporným opatřením, která se nevyhnou ani armádě, bude Evropa muset přistoupit na sdílení vojenských sil, předpovídá EFCR.
7. Čína objeví konkurenci v politice a zároveň posílí autoritářský režim
Největší zemi světa čeká výměna 7 z 10 členů politbyra, nejvlivnějšího orgánu čínské politické scény. Soutěž mezi jednotlivými adepty se bude soustředit především na otázky jako budoucí hospodářský model země. Na trvající sociální nepokoje režim nejspíše odpoví svým tradičním způsobem – posílením autoritářství.
8. Reatlantizace Turecka
Ankara pravděpodobně narazí na limity své dosavadní regionální strategie. Turecko má narušené vztahy s dlouholetými spojenci jako Sýrie nebo Izrael, Írán může vznítit nový konflikt a slibný ekonomický růst země se začíná zpomalovat. Turecko proto bude muset nově přehodnotit svou politickou strategii. Nicméně spíše než k Evropě se obrátí ke Spojeným státům, tipuje ECFR.
9. Domestifikace Muslimského bratrstva
Muslimské bratrstvo se stane nejvhodnějším a nejužitečnějším uskupením pro kontakt Západu s děním na Blízkém východě, očekává think tank. Seskupení preferuje konsolidaci situace na Blízkém východě před pokračováním revoluce. Nebezpečím však zůstává, že špatná hospodářská situace povede k radikalizaci hnutí a prosazování islámského práva šária.
10. Íránská bouře
Hrozba válečného konfliktu zahrnujícího Írán se dlouhou dobu zdála, jako pes, který štěká, ale nekouše. Kombinací různých politických změn v globální aréně však rok 2012 může přinést rozbušku, která zahájí válečnou vřavu v oblasti Perského zálivu.
Doufejme, že v tomto případě se analytici ECFR netrefili…
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
Plné znění zprávy http://ecfr.eu/content/entry/commentary_ten_trends_for_2012
The European Council on Foreign Relations (ECFR) vznikl v roce 2007. Má pobočky v sedmi evropských státech. Z regionu střední a východní Evropy sídlí ECFR ve Varšavě a Sofii. Ředitelem a spoluzakladatelem think-tanku je Brit Mark Leonard. V řídící radě jsou například bývalý finský premiér Martti Ahtisaari nebo německý exministr zahraničí Joshka Fischer.