16.01.2012
čtk
První předseda Evropského parlamentu z nových členských zemí, Polák Jerzy Buzek, v úterý opustí po dvou a půl letech jeden z nejvyšších postů v institucích Evropské unie. Na jeho místo by měl podle očekávání a zaběhaných dohod nastoupit Němec Martin Schulz. Zastoupení ve vedení sboru, které kromě předsedy tvoří i 14 místopředsedů, by mělo mít i Česko. Šance dostat se do něj má Oldřich Vlasák z ODS. Setrvání dosavadního místopředsedy Libora Roučka z ČSSD je v souvislosti s již zmiňovanými dohodami spíše nepravděpodobné.
Jde o to, že u vedoucích postů se dopředu počítá s tím, že se v půlce pětiletého mandátu jejich obsazení změní. Roli hrají hlavně dohody o rozdělení moci mezi dvěma nejpočetnějšími frakcemi parlamentu.
Nejsilnější lidovecké seskupení, které zastupuje Buzek a jehož součástí jsou dva z 22 českých europoslanců, tak přepustí funkci předsedy druhé nejsilnější frakci – socialistům. Ti ale zase přijdou o pozice dvou z nynějších čtyř místopředsedů. To je zároveň i důvod, proč zřejmě tento post – v očích zákonodárců velmi prestižní – neudrží Rouček. Mezi dvojicí oficiálních kandidátů socialistů totiž není.
Hlasování může být neřízenou akcí
Naopak Vlasákovy šance jsou veliké. Do vedení ho jmenovala pátá největší frakce – Evropští konzervativci a reformisté (EKR), kteří by měli mít na základě systému své místo ve vedení rovněž jisté. Toho si je vědom i Vlasák, který nicméně minulý týden v rozhovoru s ČTK zdůraznil, že výsledek nelze nikdy předjímat, neboť hlasování se někdy může změnit v neřízenou akci.
Neplánovaný výsledek by mohlo způsobit třeba to, že by kandidát socialistů Schulz neuspěl s kandidaturou na post předsedy. Někteří analytici i politici připouštějí, že možná neuspěje hned v prvním kole, ovšem bylo by velkým překvapením s těžko odhadnutelnými důsledky, kdyby nakonec v úterý nebyl zvolen vůbec. Schulz bude mít v hlasování soupeře – vlastního kandidáta postaví třeba liberálové i zmiňovaní konzervativci a reformisté – avšak obecně se počítá s tím, že zaběhaná pravidla zůstanou v platnosti a on uspěje.
Schulz socialistům předsedá už od půlky roku 2004 a je ostříleným parlamentním členem, neboť ve funkci europoslance je tento bývalý knihkupec již od roku 1994. Jeho vystoupení v zákonodárném sboru mají často poměrně velkou razanci a provází je výrazná gestikulace. Ne každému jsou i kvůli tomu jak obsahem, tak formou zrovna po chuti.
Schulzova přestřelka s Berlusconim
Do médií plnou silou Schulz pronikl počátkem roku 2003. Tenkrát mu tehdejší italský premiér Silvio Berlusconi, který na půdě EP přednesl projev u příležitosti zahájení italského předsednictví, v reakci na dotaz týkající se možného střetu zájmů mezi jeho politickým postavením a podíly v italských médiích ironicky nabídl, aby si zahrál roli kápa ve filmu o nacistických koncentračních táborech. To vyvolalo obrovský skandál a mediální přestřelku, kterou má řada europoslanců stále živě v paměti.
Jerzy Buzek ve své funkci obstál na výbornou a Polsku a celé střední Evropě učinil vynikající reklamu. Trochu se obávám, že v příštím období nás nebudou čekat v tomto ohledu ty nejlepší časy, naznačila například lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.
V rámci změn se neobmění jen post předsedy a jeho 14 zástupců, ale i funkce v jednotlivých a často vlivných parlamentních komisích. Kromě voleb toho tak europoslanci na dnes začínajícím jednání ve Štrasburku, které potrvá do čtvrtka, moc nestihnou. Ve čtvrtek si nicméně vyhradili čas například na diskuze o vízech či plýtvání potravinami.
Autor: Euroskop
