Marie Bydžovská, EUROSKOP, 18.1. 2012
|
Martin Schulz je dlouholetý člen sociálnědemokratické strany (SPD), do které vstoupil již v 19 letech. Pochází ze Severního Porýní-Vestfálska, z oblasti hraničící s Nizozemím a Belgií. Podle německého deníku Bild původně usiloval o kariéru profesionálního fotbalisty, ale po úrazu kolene ve 20 letech se rozhodl věnovat profesní dráze knihkupce. Dvanáct let vedl vlastní knihkupectví a v pouhých 31 letech se stal starostou města Würselen. O osm let později byl zvolen do Evropského parlamentu, v kterém působí nepřetržitě již 17 let. V roce 2004 byl zvolen předsedou sociálnědemokratické frakce. Od roku 2009 byl také expertem německé SPD v evropských záležitostech a jeho názory hluboce ovlivnily proevropskou politiku jeho strany. Jeho politickými vzory jsou Nelson Mandela a Willy Brandt. |
„Proslavil jej Berlusconi
Možná i proto, že Martin Schulz je velmi kontroverzním politikem. Vyučený knihkupec je známý svými často velmi razantními výstupy na parlamentní půdě. V listopadu 2010 se dostal do potyčky s britským euroskeptickým poslancem Godfreyem Bloomem. Schulz v projevu vyčítal Británii opozici vůči návrhu zapojit soukromé investory do nákladů na záchranu předlužených zemí eurozóny. „Rozhoduje Velká Británie o všem, co se děje v EU, navezl se do ostrovní země Schulz. Bloom na jeho vyjádření reagoval tím, že jej označil za „nedemokratického fašistu.
Podobným incidentem se dostal do středu pozornosti evropské veřejnosti. „Pane Schulzi, znám v Itálii jednoho filmového producenta, který točí film o nacistických koncentračních táborech. „Navrhnu Vás na roli kápa, dobíral si ho italský premiér Silvio Berlusconi v červenci 2003 na plenární schůzi Evropského parlamentu. Politik, kterého do té doby znali spíše jen jeho spolustraníci či další europoslanci, se rázem stal známým napříč Evropou.
Schulz pravděpodobně nebude nenápadným a konsenzuálním politikem ani ve své nové funkci. „Zasadím se o to, aby Parlament získal silný hlas, řekl německý politik v proslovu po svém zvolení. Při něm se jasně vyjádřil i vůči evropským vládám: „Kdo si myslí, že může zajistit více Evropy a přitom méně parlamentarismu, tomu nyní vyhlašuji boj.
Boj o vliv europarlamentu při řešení krize
Evropský parlament nefunguje stejným způsobem jako národní zákonodárné sbory. V Evropské unii neexistuje žádná evropská vláda, a proto ani v europarlamentu není jasné, kdo tvoří opozici. V mnoha případech se spíše parlament považuje za vyvažující sílu vůči Radě ministrů, v které jsou reprezentovány členské státy. To se odrazilo i v projevu nového předsedy. „Musíme dát našim slovům větší váhu. Záleží zvláště na tom, abychom jednali s Radou jako rovný s rovným, řekl.
Jednou z oblastí, kde „boj vyhlašovaný Schulzem propukne téměř jistě, bude otázka řešení dluhové krize. Během téměř dvou let od jejího propuknutí se stále jasněji ukazuje, že nejsilnější hlas v rozhodování o budoucím vývoji EU má duo německé kancléřky a francouzského prezidenta, které proto dokonce získalo posměšnou přezdívku „Merkozy.
Rozhodování summitů, které jednají za zavřenými dveřmi, označil Schulz za „krok zpět do časů, o nichž jsme si mysleli, že už jsou dávno za námi. Připomínají podle něj „politiku v době Vídeňského kongresu v 19. století, kdy „platila zásada bezohledně a bez demokratické kontroly prosazovat národní zájmy. Podle deníku Financial Times Deutschland chce Schulz být „bojovným předsedou, který bude spolurozhodovat s kancléřkou Merkelovou a prezidentem Sarkozym.
První zkouškou síly europarlamentu má být podle Schulze dohoda o fiskálním kompaktu, o jejíž podobě by mělo být rozhodnuto do březnového summitu. Evropský parlament si prosadil účast na jednání, na kterém se podílí 26 členských zemí EU a Velká Británie jako pozorovatel. Tři zástupci Evropského parlamentu jsou přítomni na poradních schůzích, nemají nicméně pravomoc hlasovat o finální podobě smlouvy.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop