30.01.2012
Euroskop (Brusel)
Nejvyšší představitelé 27 států EU na dnešní schůzce v Bruselu doladí poslední sporné body v chystané fiskální úmluvě. K jejímu podpisu by mělo dojít ale až na příštím summitu Evropské rady v březnu. Evropští lídři se budou zabývat i opatřeními na zvýšení konkurenceschopnosti a podpory zaměstnanosti v Evropě.
Přílet národních delegací do Bruselu značně zkomplikovala generální stávka v Bruselu, kvůli níž mělo dojít k přesunutí konání summitu o den dříve na neděli 29. ledna. Premiéři a prezidenti nakonec dorazili v původním termínu, při příjezdu do budovy Rady je však vítali demonstranti s nápisy odmítající chytanou smlouvu jako „Ne fiskálnímu paktu, ano paktu solidarity.
Zatím mimo evropské právo
Na vzniku fiskální smlouvy, která bude zavazovat členy eurozóny k dodržování rozpočtové disciplíny, se shodlo 26 lídrů členských zemí na prosincovém summitu v Bruselu. Pouze britský premiér David Cameron účast své země odmítnul. Kvůli vetu Velké Británie nedošlo k původně plánované změně zakládajících Smluv EU. Signatáři fiskální smlouvy by se nicméně měli zavázat, že během pěti let zváží opatření na začlenění nové smlouvy do primárního práva EU.
Součástí fiskální úmluvy bude zavedení tzv. dluhové brzdy do národní legislativy. Její dostatečnost bude posuzovat Evropský soudní dvůr. Smlouva stanovuje i konání pravidelných summitů členů eurozóny. Jedním ze sporných bodů, o kterých budou lídři na summitu rozhodovat, je, zda se setkání budou účastnit i zástupci nečlenských zemí eurozóny. To požaduje především Polsko.
Bude v ČR referendum?
Pakt bude platit pouze pro členy měnové unie. Nečlenské země mohou ke smlouvě nebo k jejím částem na základě vlastního rozhodnutí přistoupit, nebo pro ně začnou platit až v okamžiku přijetí jednotné měny euro. V České republice by měla být fiskální smlouva ratifikována kvalifikovanou většinou v obou komorách parlamentu. Podle premiéra Nečase by mělo její vstup v platnost, který nastane s přijetím eura, předcházet v ČR referendum.
Kromě fiskální smlouvy budou lídři na summitu diskutovat i o opatření na podporu konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v Evropě. Právě nedostatečná konkurenceschopnost především jihoevropských ekonomik je ekonomy považována za zásadní překážku řešení krize eurozóny. S nízkou konkurenceschopností souvisí vysoká nezaměstnanost, především mezi mladými Evropany. V některých zemích dosahuje až 40 procent.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop (z Bruselu)
