Institucionální záležitosti v lednu 2012

05.02.2012
Euroskop

Zrodila se smlouva o fiskální unii

Zrodila se smlouva o fiskální unii

Největšími událostmi prvního měsíce roku 2012 byly: 1. dohoda většiny zemí EU podepsat nově vzniklou smlouvu o fiskální unii, která by měla i v budoucnu zajistit stabilitu eurozóny; 2. snížení ratingu většiny zemí eurozóny; 3. odepsání větší části řeckého dluhu soukromými věřiteli.

Pozadí

Lídři se na summitu Evropské rady 9. 12. 2011 zabývali zejména možnostmi, které by přispěly k řešení současné krize v eurozóně. Jednání o zpřísnění fiskálních politik členů eurozóny a potažmo celé EU trvají již několik měsíců. Lídři vyjádřili nutnost pokračovat v započatých krocích, jako je posílení Paktu stability a růstu, implementace tzv. evropského semestru, procedura týkající se makroekonomických nerovnováh nebo Pakt pro euro (resp. Pakt euro plus) (více v příspěvku „Snaha o záchranu eura pokračuje, Institucionální záležitosti v prosinci 2011). Na neformálním summitu 30. 1. 2012 se následně shodli nejen na podepsání tzv. fiskální smlouvy, ale i na tom, že je v roce 2012 potřeba posilovat růst a zaměstnanost. Hospodářský růst EU se očekává nejvýše 0,5 %. Nezaměstnanost se blíží 10 %, z toho je 5,5 mil. mladých lidí.

Klíčové body

Rating zemí eurozóny snížen

Ratingové agentury hrozily již na konci roku 2011 (nejen) zemím eurozóny snížením ratingu. Standard & Poor’s (S&P) snížila 13. 1. 2012 hodnocení dlouhodobé úvěrové spolehlivosti 9 zemí eurozóny. Francie a Rakousko ztratily nejvyšší rating AAA. Horší rating mají také Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko, Kypr, Malta a Slovinsko. Horší hodnocení těchto zemí oslabilo i rating záchranného fondu eurozóny EFSF z AAA na AA+. S&P své rozhodnutí odůvodnila nedostatečnými politickými kroky evropských představitelů k řešení současných problémů eurozóny. Agentura Fitch snížila 27. 1. 2012 rating Itálii, Belgii, Španělsku, Kypru a Slovinsku. Ke konci ledna 2012 neměly snížený rating jen Německo, Nizozemsko, Finsko a Lucembursko.

EP na současný vliv 3 největších ratingových agentur reagoval po svém. Chce omezit závislost na jejich hodnocení, zvýšit jeho transparentnost, zajistit včasné varování jednotlivých zemí apod.

Tři největší ratingové agentury podle EP dnes ovlivňují až 95 % světového trhu. Kritici také namítají, že jejich hodnocení je mnohdy politické a načasované právě na tu či onu dobu.

Odepsání řeckého dluhu

Hrozba bankrotu visela nad Řeckem i na konci prvního měsíce roku 2012. Do 20. 3. 2012 se musí země dohodnout s věřiteli na odepsání části svého dluhu. Celkový dluh Řecka činí zhruba 350 mld. €, na soukromé věřitele připadá 200 mld.€.

Soukromí věřitelé jsou připraveni odpustit Řecku až 70 % dluhu. Původně počítali se zhruba 50 %, tedy přibližně 100 mld. €. Televizi N-TV to řekl šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann. Generální tajemník OECD uvedl, že Řecko by zaplatilo 50 centů za 1 €, čímž by se hodnota dluhopisů snížila právě o 60-70 %.

Věřitelé chtějí, aby dluh odepsala také ECB a státy jako takové. Pokrok při jednání Řecka se soukromými věřiteli uvítali také zástupci eurozóny na summitu 30. 1. 2012 a vyzvali všechny strany k urychlené akci. Řecko má přislíbenou pomoc z EU ve výši 130 mld. € (více v příspěvku „V eurozóně to vře, Institucionální záležitosti v říjnu 2011). Mnozí experti ale uvádějí, že se tento objem patrně ještě navýší.

Summit Evropské rady

Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální smlouva)

Představitelé členských zemí se na konci roku 2011 shodli na vytvoření nového dokumentu, tzv. fiskální smlouvy, která by zpřísňovala fiskální politiku států EU a navíc chránila stabilitu eura (více v příspěvku „V eurozóně to (stále) vře, Institucionální záležitosti v listopadu 2011, a v příspěvku „Snaha o záchranu eura pokračuje, Institucionální záležitosti v prosinci 2011).

EU podle vlastních slov podnikla na zasedání Evropské rady 30. 1. 2012 „podstatné kroky v boji proti krizi. Tedy:

Byla finalizována Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Podle zastánců smlouva posílí perspektivu fiskální udržitelnosti a státního dluhu zemí eurozóny a podpoří růst. Ke smlouvě chce přistoupit 25 států Unie, ČR a Velká Británie nesouhlasí.

Smlouvy bude podepsána v březnu 2012 a v platnost by měla vstoupit 1. 1. 2013 poté, co ji ratifikuje alespoň 12 členských států eurozóny. Současně bude rozhodnuto o procesním mechanismu pro postoupení případů nedodržení této smlouvy Soudnímu dvoru. Smlouva bude otevřena k přistoupení i pro ty, kteří tak neučinili nyní. Revize smlouvy proběhne za 5 let od jejího vstupu v platnost.

Smlouva o zřízení Evropského mechanismu stability (ESM) je připravena k podpisu. Jejím cílem je, aby vstoupila v platnost v červenci 2012.

Tento stálý krizový mechanismus má přispět ke zvýšení důvěry, solidarity a finanční stability v eurozóně. Bude disponovat širokým spektrem nástrojů a opírat se o pevnou finanční základnu (více v příspěvku „Snaha o záchranu eura pokračuje, Institucionální záležitosti v prosinci 2011). Přesto MMF odhaduje, že slibovaných 500 mld. € v ESM nebude stačit. Německo navýšení prostředků ESM odmítalo, avšak nyní je pod tlakem nejen MMF, ale i dalších členských států. Výměnou za jeho souhlas by mohly být záruky v podobě již zmíněné fiskální smlouvy.

Fiskální smlouva:

  • Smlouva se vztahuje na státy platící eurem a státy, které k ní přistoupily.
  • Je v souladu s právem EU, a to zejména s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU („Podle zásady loajální spolupráce se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv).
  • Požadavek na vyrovnaný rozpočet národních vlád, který bude obsažen v právním řádu země (do 1 roku od vstoupení smlouvy v platnost), bude pokud možno zahrnut do národních ústav.
  • Státy zavedou do svých národních řádů permanentní mechanismy, které zajistí fiskální disciplínu.
  • Státy souhlasí s tím, že budou všechny významnější ekonomické kroky a reformy konzultovat s Bruselem ex-ante a koordinovat je mezi sebou.
  • Klíčové body smlouvy
  • Státy platící eurem se budou setkávat na neformálních summitech eurozóny za přítomnosti předsedy Komise a na pozvání i předsedy ECB.
  • Předseda eurosummitu bude volen na stejné období jako předseda Evropské rady, a to členy eurozóny prostou většinou.
  • Eurosummity se uskuteční podle potřeby, nejméně dvakrát ročně.
  • Státy neplatící eurem, ale které podepsaly smlouvu, se budou moci účastnit eurosummitu minimálně jednou ročně, a to jen při projednávání určitých otázek.
  • Předseda eurosummitu bude předávat EP pravidelnou zprávu o jednání. Nečlenové eurozóny budou o dosažených výsledcích informováni rovněž.
  • Státy přehodnotí svoje střednědobé cíle stanovené v revidovaném Paktu stability a růstu.
  • Roční strukturální deficit dané země nesmí překročit 0,5 % HDP.
  • Automatické sankce („automatický opravný mechanismus) budou uvaleny na státy, které deficit překročí.
  • Státy se mohou od střednědobých cílů dočasně odchýlit jen ve výjimečných situacích.
  • U států s nižším deficitem než je 60 % HDP a nižším rizikem je možné navýšit roční strukturální deficit na 1,0 % HDP.
  • Pokud míra dluhu vůči HDP státu překročí 60 %, musí jej snižovat ročně o jednu dvacetinu.
  • Nadměrný schodek státu povede k zahájení „programu rozpočtové a ekonomické spolupráce, který bude definován podle práva EU a stanoví zavedení korekčních mechanismů, které povedou ke snížení deficitu. Komise a Rada tento program schválí a budou monitorovat.
  • Aby se docílilo lepšího plánování, smluvní strany by měly informovat Komisi a Radu o svých plánech na prodej dluhopisů předem.
  • Státy platící eurem se zavazují podporovat opatření a doporučení Komise těm zemím, které porušily kritéria a rámec procedury nadměrného schodku. Nestane se tak pouze tehdy, když takové návrhy státy odmítnou kvalifikovanou většinou.

Komise představí v dohledné době zprávu o opatřeních, která smluvní strany (státy) navrhly učinit. Pokud Komise rozhodne, po prodiskutování s daným státem, že tato opatření nejsou v souladu se smlouvou, věc se posune k ESD (z podnětu jednoho a více států). Státy mohou předvést jeden druhého na základě výše zmíněného shledání (rozpor s čl. 4 odst. 3 smlouvy) před ESD. Rozhodnutí soudu je pro všechny strany závazné.

Pokud jedna ze stran (Komise, státy) shledají, že stát neplní nařízení soudu, mohou se dožadovat uvalení finančních sankcí podle čl. 260 SFEU. Shledá-li ESD, že stát opravdu své závazky neplní, může na něj uvalit sankci v přiměřené výši podle okolností, ne však více než 0,1 % jeho HDP. Stát platící eurem tuto sankci uhradí do ESM. V ostatních případech do rozpočtu EU.

Sporné body

Současná verze smlouvy, která obsahuje klauzuli o omezené účasti států, jež nejsou členy eurozóny, není přijatelná zejména pro Polsko, ale i ČR. Polsko požaduje neomezenou možnost se schůzek účastnit a současné znění nepodepíše. Smlouva však způsobila napětí nejen v Polsku a ČR.

Referendum o smlouvě může proběhnout v Irsku a Dánsku, kde je chtějí prosadit euroskeptické strany. V Dánsku je však pro smlouvu většina parlamentu. Socialistický kandidát na post prezidenta Francie Francois Hollande chce v případě svého vítězství smlouvu podrobit dalšímu jednání tak, aby byla posílena role ECB, zavedeny eurodluhopisy a evropská daň z finančních transakcí. Ve Francii se diskutuje o tom, zda je možné věc znovu otevřít, pokud Smlouvu podepíše současný prezident Sarkozy.

Poslanci EP nejsou v názoru na smlouvu také jednotní. Ostře ji kritizoval např. předseda frakce socialistů Hannes Swoboda, který ji považuje za „zbytečnou a rozdělující Evropu.

Postoj ČR

Fiskální smlouva

tom, zda ČR podepíše tzv. fiskální smlouvu, se živě diskutovalo celý leden 2012.

Dne 18. 1. 2012 schválil vládní výbor pro EU rámcovou pozici k návrhu smlouvy. Rámcová pozice nepředjímala konečné rozhodnutí vlády, zda smlouvu podepsat, či nikoli. V souladu s vládním programovým prohlášením musí být v případě zásadních institucionálních změn EU vyžadujících úpravu primárního práva a přesun dalších pravomocí z ČR na EU potvrzován referendem. Vzhledem ke skutečnosti, že účinky smlouvy o fiskální unii by pro ČR nastaly až v okamžiku přijetí společné měny, není nezbytné podmínit souhlasem vyjádřeným v referendu ratifikaci přímo této smlouvy. Referendum by ale mohlo rozhodovat o samotném vstupu země do měnové unie.

Na summitu Evropské rady 30. 1. 2012 český předseda vlády Petr Nečas stejně jako britský premiér David Cameron tzv. fiskální smlouvu nepodepsal. Prohlásil: „Jak z důvodů obsahových, tak z důvodu nejasnosti v proceduře následné ratifikace i rozhodování o datu účinnosti, tj. přijetí eura, jsem nemohl nyní souhlasit s dohodou. Za nesmírně cenné považuji, že se podařilo změnit ustanovení smlouvy tak, že je možné k ní přistoupit kdykoli v budoucnu.

V příštích týdnech bude výsledné znění smlouvy analyzováno právníky. Jedním z problematických míst smlouvy je podle premiéra Nečase např. nedostatečná účast zemí se závazkem přijmout euro na summitech eurozóny. Neméně podstatná je i absence tzv. dluhového kritéria v čl. 7, které Česko považovalo a považuje za zcela zásadní. Posledním problematickým bodem je způsob ratifikace v ČR. Premiér potřebuje k podpisu zmocnění prezidenta, který ratifikaci podpisem dokončí. Ten ovšem již avizoval, že smlouvu nepodepíše.

Postoj premiéra vyvolal napětí ve vládní koalici. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga postoj premiéra poškozuje ČR; opačný názor má vládní strana Věci veřejné. S postupem vlády nesouhlasí opoziční ČSSD, KSČM premiéra podpořila.

Půjčka MMF

Vláda 25. 1. 2012 přistoupila na návrh ministra financí Miroslava Kalouska a schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši téměř 38 mld. Kč (1,5 mld.€). Na pomoc eurozóně mělo přitom původně jít 90 mld. Kč. Ze zemí mimo eurozónu půjčku zatím vyloučily Velká Británie a Bulharsko.

Bankovní rada ČNB 26. 1. 2012 rozhodla, že peníze požadované vládou MMF půjčí ze svých devizových rezerv. Podmínila to však garancemi Parlamentu ČR za případné ztráty, s čímž vláda souhlasila. Tyto garance požaduje i za již poskytnutou půjčku ve výši 1,03 mld. € z roku 2009. ČNB půjčku sice poskytne, ale nesouhlasí s ní. Považuje ji nicméně za naplnění priorit české zahraniční politiky. Stejnou sumu jako ČR dodá např. Slovensko.

Schválení půjčky a vystavení záruky nemá přímý dopad na veřejný rozpočet. K tomu by došlo až v případě, že by MMF půjčku centrální bance nesplácel (v historii MMF zatím k takové situaci nedošlo).

Předpokládaný další vývoj

Evropská rada se sejde opět v březnu 2012, kdy by se měl definitivně podepsat text tzv. fiskální smlouvy. Vzhledem k tomu, že Evropská rada se na svém zasedání v lednu 2012 zabývala také posílením růstu a konkurenceschopnosti, poskytne na svém březnovém summitu pokyny pro hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států, přičemž zvláštní důraz bude kladen na plné využití potenciálu „zeleného růstu a na urychlení strukturálních reforem v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality