Marie Bydžovská, EUROSKOP, 7.2. 2012
Autor známé zkratky BRIC označující skupinu hospodářsky rychle rostoucích zemí Brazílie, Ruska, Indie a Číny a předseda Goldman Sachs Asset Management Jim O´Neill navrhuje v rozhovoru pro Euroskop řešení dluhové krize eurozóny a vysvětluje, proč nová smlouva o rozpočtové zodpovědnosti toto řešení nenabízí.
Zadlužení EU je nižší než americké nebo japonské. Proč se tedy svět bojí nejvíce o krizi v eurozóně?
Nejedná se totiž o krizi státních dluhů, ale o krizi struktury vládnutí a vůdcovství v eurozóně. Trhy nevěří, že evropská měnová unie může přežít v současné podobě. Kvůli tomu je trh s evropskými dluhopisy v horší situaci než americký nebo japonský. Eurozóna nemůže pokračovat v současné podobě. Bude muset zlepšit strukturu, vládnutí i vedení.
Přežije eurozóna v současném složení? Bude se muset Řecko či nějaký jiný stát vrátit k národní měně?
Všechny současné členské státy v eurozóně asi nezůstanou. Bylo by to reálné, pouze pokud by nastaly zásadní změny. Očekávám ale, že Řecko letos z eurozóny neodejde. Nicméně jeho situace je kritická, a pokud nepřijme razantní reformy, jeho problémy se budou objevovat stále znovu. Krize eurozóny spočívá i v ekonomické struktuře některých zemí. Pokud ta se nezmění, bude mít problémy udržet se v eurozóně i Portugalsko.
Je nová fiskální smlouva krokem správným směrem?
Jedná se o odvracení pozornosti. Tato krize není o deficitech. Irsko a Španělsko mělo před třemi lety nejlepší poměr deficitu k hrubému domácímu produktu a nyní jsou v krizi. Její jediný význam je v kontextu politiky Německa a Evropské centrální banky (ECB). Na oplátku za přijetí smlouvy Německo odmění ostatní země, pravděpodobně navýšením objemu záchranného fondu ESM a Evropská centrální banka pomůže snížit úroky z dluhopisů státům postižených krizí.
Fiskální úspory požadované ve smlouvě nicméně mohou zpomalit hospodářský růst. Výsledky opatření by tak šly proti původním cílům. Právě proto musí Německo a ECB ostatní státy za přijetí paktu odměnit.
Souhlasíte s argumentem, že Němci z měnové unie profitovali, především z rostoucích vývozů do zemí platících eurem, a proto musí nyní nést náklady na udržení eura?
Je to velmi zjednodušující argument. Němci prvních pět let z eura vůbec neprofitovali. Euro mělo velmi pevný kurz k německé marce a země musela podstoupit výrazná přizpůsobení. Německý export také tolik nerostl díky vzniku měnové unie. Největší růst exportu Německo vykazuje se zeměmi mimo eurozónu, jeho vzorec obchodování se velmi zásadně mění.
Proč by tedy měli Němci pomáhat eurozóně a jak sami říkají „líným jižanům“?
Z důvodů proč euro vzniklo. Euro a Evropská měnová unie existují kvůli následkům Druhé světové války a touhy Německa po mírové Evropě. Bez tohoto motivu, je otázkou, proč by vlastně měnová unie měla existovat.
Jak byste řešil krizi eurozóny?
Součástí řešení musí být více otevřené Německo a Evropská centrální banka. Opatření k řešení krize musí být důvěryhodné pro německé občany. Němci nicméně musí přestat myslet pouze na sebe a poskytnout více transferů.
Mohou investoři na problémech eurozóny vydělat? Jak?
Některé finanční instituce mohou profitovat, jiné ztratí. Americká makléřská firma MF Global odešla kvůli krizi z byznysu. Při každé velké změně ve finančním světě někteří finančníci mají zisk, jiní na ni tvrdě doplatí. Myšlenka, že by finanční svět jako celek profitoval z krize eura, je směšná.
Co si myslíte o teoriích o spiknutí finančníků? Goldman Sachs v nich figuruje na předních místech…
Je oblíbené vinit finančníky za západní krizi. Zdůrazňuji, že se nejedná o globální krizi, ale o krizi Západu. Goldman Sachs byl velmi úspěšný, proto nás lidé obviňují. Udělali jsme chyby a musíme se z krize poučit. Ale ti, co nás obviňují, to dělají většinou proto, že jsme úspěšní.
Jsou země BRIC nadějí na záchranu Evropy z dluhové krize?
Eurozóna nemá deficit platební bilance. Nepotřebuje proto dodatečnou finanční pomoc. To je velkou ironií této krize – Evropa nepotřebuje čínské finance, ale lepší politické rozhodování.
Země BRIC jsou však nejdůležitější strukturální příležitostí pro světovou ekonomiku. Stále více budou hlavními exportními trhy a fantastickou příležitostí pro evropské vývozce.
Určitě. Číňané chtějí značkové zboží, které jim právě Evropa může nabízet. Dnes jsem se například dozvěděl, že bohatí Číňané přijíždí do Prahy, aby nakupovali umělecká díla. Německo exportuje již nyní velký objem zboží do Číny a i Itálie tam vyváží luxusní zboží. Řecko se zase může stát výbornou turistickou destinací pro Číňany.
Neznamená naopak hospodářský růst Číny a dalších zemí BRIC ohrožení pro západní svět?
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop