14.02.2012
čtk
Pokud by z toho (z nákupů řeckých dluhopisů) byl nějaký zisk, pak by byl jako všechny monetární příjmy rozdělen (členským) státům, řekl Coeuré v rozhovoru pro francouzský deník Libération. Ty by toho mohly využít k tomu, aby přispěly k udržitelnosti řeckého dluhu, dodal vlivný francouzský zástupce v šestičlenném nejvyšším vedení ECB.
Minulý týden naznačil vstřícný postoj ECB k účasti na snížení řeckého dluhu její šéf Mario Draghi. Coeurého vyjádření jsou ale dosud nejjasnějším signálem toho, co má banka přesně na mysli.
Řecko by ve středu večer mělo oznámit podmínky dohody o seškrtání svých dluhů u soukromých věřitelů. Ti by měli odepsat celkově asi 70 procent svých pohledávek, do stanoveného cíle snížit zadluženost země do roku 2020 na 120 procent HDP však stále podstatná část chybí. Na ECB se tak nyní vyvíjí tlak, aby tuto mezeru pokryla tím, že se vzdá svých papírových zisků.
Podle zdrojů agentury Reuters vlastní ECB řecké dluhopisy v nominální hodnotě zhruba 50 miliard eur. Ty nakupovala na trhu od května 2010 za výrazně snížené ceny, takže ji stály necelých 40 miliard eur. To znamená, že sedí na více než deseti miliardách eur účetního zisku.
Situace ale staví ECB do ošidné pozice. Pokud by se jako největší vlastník řeckých dluhopisů k odpisové akci nepřipojila, vyvolalo by to u investorů dojem nespravedlnosti. Kdyby se ale zúčastnila přímo, mohla by tím přestoupit tabu, protože ECB má přímé financování vlád zakázáno.
Autor: Euroskop
