Plán pro růst v Evropě

Dopis hlav států a vlád dvanácti členských států EU na podporu hospodářského růstu a dokončení vnitřního trhu EU v předvečer jednání Evropské rady 1.-2. března 2012

Česká republika spolu s jedenácti podobně smýšlejícími státy Evropské unie vyzvala k intenzivnější práci směřující k dokončení vnitřního trhu. Právě vnitřní trh, coby základní stavební kámen unijní integrace, je klíčovým nástrojem pro překonání ekonomické krize. Dobře fungující vnitřní trh nabízí potenciál pro obnovení hospodářského růstu, posílení konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst. V situaci, kdy Evropa často překotně hledá nová a v praxi nevyzkoušená řešení, představuje dokončení vnitřního trh osvědčenou cestu k prosperitě.

V tomto a v příštím týdnu vrcholí přípravy jednání Evropské rady, která proběhne ve dnech 1.-2. března 2012 v Bruselu. Summit se má věnovat mimo jiné právě tématu hospodářského růstu Unie. Hlavy států a vlád Spojeného království, Nizozemska, Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Slovenska, Irska, Španělska, Itálie, Polska a České republiky se proto společným dopisem obrátili dne 20. února 2012 na předsedu Evropské rady Hermana van Rompuye a předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa, aby v předvečer jednání Evropské rady apelovali na šéfy těchto unijních institucí, aby vyvinuli větší úsilí pro přijetí a provádění opatření nezbytných pro úspěšné dotvoření vnitřního trhu. Dopis identifikuje osm hlavních oblastí, v nichž je třeba pokročit dále.

Za prvé je nutné odstranit stávající bariéry v rámci jednotného trhu služeb. K tomu je mj. zapotřebí zvýšit úroveň implementace směrnice o službách. Je nepřijatelné, že při klíčovém významu sektoru služeb pro hospodářství EU podléhá nadále jeho významná část národním bariérám, která omezují soutěž a jednotný trh EU.

Za druhé je nutné přijmout opatření na vytvoření digitálního vnitřního trhu do roku 2015. Jedná se mj. o zvýšení důvěry spotřebitelů v online obchod, vytvoření bezpečného systému pro přeshraniční systém plateb, přijetí systému mimosoudního řešení sporů při přeshraničních online obchodech či změnu evropského rámce pro digitální podpis.

Za třetí je třeba dokončit jednotný trh v oblasti energie do roku 2014. Zásadní je přitom plná implementace třetího energetického balíčku a odstranění regulačních bariér pro investice do infrastruktury. Cílem je plné využití potenciálu jednotného trhu, podpora zeleného růstu a nízkouhlíkové ekonomiky. Je třeba se také výrazněji zaměřit na oblast dopravní infrastruktury a podniknout kroky k vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru.

Za čtvrté je nutné zvýšit úsilí v oblasti inovací dokončením Evropského výzkumného prostoru zejména s ohledem na podporu inovací řízených poptávkou, zlepšení investičních možností pro inovativní podniky a malé a střední podniky, včetně jejich přístupu k financování.

Za páté je třeba zvýšit aktivitu EU ve vztahu k vnější obchodní politice. Potenciál skýtá otevření globálních trhů, především pokud se jedná o obchod se strategickými partnery, Indií, státy Mercosuru, USA, Ruskem, Čínou a Japonskem. Signatáři zdůrazňují, že reciproční protekcionistický přístup není řešením a je naopak třeba výrazněji podpořit otevírání trhů mezi Evropou a zbytkem světa.

Za šesté je třeba přijmout ambicióznější program na snížení regulační zátěže v EU, především s ohledem na malé a střední podniky. Je třeba také věnovat vyšší podporu sektoru průmyslu. Právě v České republice skýtá průmysl nadále významný potenciál růstu a zaměstnanosti.

Sedmou oblastí, v níž je třeba pokročit, je zlepšení fungování trhu práce, včetně vybudování společného evropského trhu práce, samozřejmě při respektování národních kompetencí a role sociálních partnerů. Je třeba pokročit ve vzájemném uznávání profesních kvalifikací a zvýšení mobility pracovníků. Je nutné podnikat koordinované kroky ke zvýšení zaměstnanosti, především u žen a starších pracovníků.

Za osmé signatáři dopisu vyzývají k přijetí opatření na vytvoření dynamického a konkurenceschopného sektoru finančních služeb, který přináší pracovní místa a napomáhá podnikům k růstu a rozvoji. Současně signatáři zdůrazňují, že odpovědnost za své investice by měly nést banky, nikoli daňoví poplatníci.

Česká republika společně s dalšími partnery chápe dopis o „Plánu pro růst v Evropě jako významný podnět do diskuse o další podpoře růstu a konkurenceschopnosti v Evropě. Pouhá fiskální opatření, obsažená např. v tzv. fiskálním paktu, nejsou dostatečným řešením současné hospodářské krize. Evropská unie musí být daleko aktivnější v oblasti vnitřního trhu a růstové agendy, tedy tam, kde lze plně využít její potenciál určený jejím právním rámcem. Česká republika dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že řada oblastí vnitřního trhu zůstává nevyužita a vyzývá k jeho dobudování. Současné kroky podnikané v oblasti fiskální disciplíny by neměly odvrátit pozornost od základů, na nichž myšlenka integrace stojí, a od dlouhodobých opatření na podporu konkurenceschopnosti evropské ekonomiky jako celku.

V tomto kontextu Česká republika vnímá výzvu obsaženou ve společném dopise dvanácti členských zemí jako adekvátní doplněk k diskuzi o fiskálním paktu, který by měl být podepsán na okraj nadcházejícího summitu. Pokud budou závěry Evropské rady odpovídat duchu této iniciativy, bude to signálem, že EU je ochotná hledat komplexní řešení neomezující se pouze na oblast rozpočtového řízení v eurozóně. Bez efektivního a dokončeného vnitřního trhu a s ním souvisejících agend, které jsou zárukou hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst, totiž veškerá opatření zaměřená na stabilizaci současně situace nemohou mít kýžený dopad. Česká republika velmi pozitivně hodnotí, že se svůj náhled na současné výzvy v oblasti růstu sdílí s celou řadou dalších členských států.