28.02.2012
čtk
V případě Rumunska šlo o problém s rumunskou jazykovou menšinou v Srbsku. Litvě zase vadí, že proti ní Srbsko nasadilo kandidáta do boje o funkci předsedy Valného shromáždění OSN.
Rozšíření klíčové pro Balkán i EU
Udělení statusu kandidáta neznamená automatický vstup do EU. V následných přístupových jednáních, která trvají několik let, a jejichž zahájení rovněž není samozřejmostí, bude muset Srbsko sladit svou legislativu s tou unijní. Rozšíření navíc budou muset podpořit všechny členské státy.
Česko na jednání zastupuje šéf diplomacie Karel Schwarzenberg. Český ministr předpokládá, ž se problémy podaří vyřešit a Srbsko v úterý status kandidáta získá. Následně by ho měli na Evropské radě potvrdit i šéfové států a vlád EU. Podle Schwarzenberga je pro Balkán i EU klíčové, aby se Srbsko co nejdříve členem Evropské unie stalo.
Dohoda s Kosovem
Udělení kandidátského statusu dosud bránil spor Srbska s Kosovem, které se od něj v roce 2008 jednostranně odtrhlo. Bělehrad se však minulý týden s Prištinou dohodl na spolupráci v některých oblastech, například o správě společné hranice a hraničních přechodů. Kosovo bude moci díky této dohodě samostatně vystupovat na mezinárodních jednáních. Z Bruselu už zazněly hlasy, že jde o významný krok k další stabilizaci regionu.
Autor: Euroskop