Zemědělství a rybolov v únoru 2012

12.03.2012
Euroskop

EP schválil novou legislativu týkající se sektoru produkce mléka, Komise zveřejnila sdělení týkající se Evropských inovačních partnerství v oblasti zemědělství a surovin, EP schválil pokračování potravinové pomoc pro chudé v EU

EP schválil novou legislativu týkající se sektoru produkce mléka

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

EP na plenárním zasedání 15. 2. 2012 schválil legislativní usnesení, jehož prostřednictvím přijal návrh nařízení týkající se smluvních vztahů v odvětví mléka a mléčných výrobků. Výsledkem by mělo být zajištění výhodnější pozice producentů mléka při vyjednávání o výkupních cenách, a to prostřednictvím posílení pozice producentských organizací, které by měly při vyjednáváních zemědělce zastupovat.

Nový předpis má připravit producenty mléka na plánované zrušení kvót v roce 2015.

Pozadí

Úplné odstranění kvót v sektoru produkce mléka, které byly zavedeny již v 80. letech 20. století, navrhla střednědobá revize SZP zvaná Health Check z roku 2008. Podle nové legislativy přijaté v rámci této revize mělo do roku 2013 docházet k pozvolnému navyšování mléčných kvót, které by vedlo až k úplnému odstranění těchto výrobních regulací v roce 2015.

Členské státy přitom měly mít možnost poskytovat svému mléčnému sektoru až do jara 2014 limitovanou státní pomoc, která by umožnila tzv. měkké přistání a přizpůsobení se novým podmínkám ve více konkurenčním prostředí neregulované produkce. Státům bylo umožněno vyčlenit na pomoc tomuto sektoru část z tzv. národní obálky a na stabilizaci situace v odvětví měly pamatovat také nové priority programu rozvoje venkova. (Více v příspěvku „AKTUALIZACE: „Zdravotní kontrola reformy společné zemědělské politiky)

Přesto již na podzim 2009 došlo v odvětví ke krizové situaci, když navýšení kvót i perspektiva jejich budoucího zrušení přispěly ke snížení výkupních cen mléka. Zástupci některých členských států náležejících k velkým producentům mléka a mléčných výrobků (Francie či Německo) začali volat po novém regulativním systému, který by kvótní systém nahradil a stabilizoval situaci v odvětví. EK za tím účelem ustavila speciální expertní skupinu pro mléko a vedle povolení členským státům, aby svým producentům vyplatily jednorázovou státní pomoc, navrhla také zavedení formalizovaných smluv mezi producenty mléka a jeho nákupčími či zpracovateli. Od konce roku 2009 se situace v sektoru postupně zlepšovala, byť nerovnoměrným způsobem, bylo však hledáno dlouhodobější řešení, které by současně mohlo producenty připravit na situaci po roce 2015. (Více v příspěvku „Komise přijala návrh opatření ke stabilizaci mléčného sektoru)

Do EP se projednávání návrhu týkajícího se regulačního rámce, který by měl do budoucna pomoci stabilizovat situaci v sektoru produkce mléka, posílit pozici výrobců a předcházet opakování podobných krizových situací, jaká nastala v letech 2009-2010, dostalo v průběhu roku 2011. AGRI v červnu 2011 přijal návrh zprávy Jamese Nicholsona, která se týkala právě uzavírání kontraktů mezi výrobci a zpracovateli, jež by se týkaly především výkupní ceny surového mléka a dalších inovací.

Klíčové body a stav projednávání

Nová legislativa posiluje především pozici producentských organizací ve vyjednávání se zpracovateli. Objem syrového mléka, který má být předmětem těchto jednání a kontraktů, a tímto vlastně vyňat z volného obchodování na trhu, by neměl podle nové legislativy přesáhnout 3,5 % celkové produkce v EU. V rámci jednotlivého členského státu přitom podíl této produkce nesmí přesáhnout 33 % z celkového objemu národní produkce mléka a ve státech, které jsou malými producenty (do 500 tis. t mléka ročně, což se netýká ČR), nesmí překročit 45 % z celkového objemu produkce.

Důvodem, že se tato opatření mají týkat poměrně malého podílu celkové produkce mléka v EU, je snaha zachovat fungování základních principů hospodářské soutěže. Je též zjevné, že opatření je namířeno k řešení problémů v sektoru v rámci konkrétních zemí.

Členské státy se budou moci rozhodnout, zda smlouvy o dodávkách mezi producenty (a zároveň chovateli dobytka) a nákupčími či zpracovateli uloží na svém území jako povinnost. Pokud ano, musí být tyto smlouvy uzavřeny ještě před uskutečněním vlastních dodávek, musí přitom obsahovat cenu, lhůty splatnosti, podrobnosti o odběru ap., jako tomu bývá u dlouhodobých kontraktů v případě jiných surovin a odvětví. Členské státy mohou také samy stanovit minimální dobu platnosti těchto smluv (a usnesení EP to členským státům důrazně doporučilo), podle nového nařízení by však neměla být kratší než půl roku.

Součástí nového nařízení jsou také ustanovení týkající se výrobců sýrů, ale pouze těch, které jsou nositeli chráněného označení původu (PDO) či chráněného zeměpisného označení (PGI), což se nevztahuje na žádný z českých produktů (olomoucké syrečky získaly označení tradiční speciality, TSG). Členské státy mají podle těchto nových ustanovení možnost v případě krizové situace na trzích s těmito výrobky možnost zavést řízení nabídky. Řízení nabídky však nesmí vést ke zhoršení soutěžního prostředí či poškodit malé producenty sýrů. Opatření k řízení nabídky navíc musí mít podporu minimálně 2/3 zemědělců podílejících se minimálně 2/3 na dodávkách mléka určeného k výrobě těchto sýrů.

Předpokládaný další vývoj

Situace na trzích s mlékem a mléčnými produkty v letech 2009-2010 ukázala, že pro producenty v některých oblastech je nesmírně těžké vyrovnat se s postupným ukončováním po desítky let trvajících regulativních opatření. Nové legislativní řešení poskytující v určité omezené míře regulaci a „jistotu ve vztahu nabídky a poptávky prostřednictvím dlouhodobých kontraktů či možnosti řízení nabídky v oblasti produkce některých sýrů, při zachování jinak fungujících tržních principů v odvětví, má působit jakožto určitá mírnější náhrada někdejšího regulativního systému kvót.

Nové nařízení musí před vstupem v platnost ještě schválit Rada, půjde však pouze o formalitu vzhledem k tomu, že legislativa již byla v Radě projednávána a Rada se s EP rámcově dohodla na její podobě. Po vstupu v platnost má nařízení platit až do konce června 2020.

Nová legislativní opatření se prozatím žádným speciálním způsobem nedotýkají tzv. znevýhodněných oblastí (LFA), jichž se po částečném uvolňování regulací v sektoru mléka krizové situace též výrazněji dotkly. EP proto požádal Komisi o vypracování 2 hodnotících zpráv věnovaných situaci zemědělců v těchto oblastech. Jedna má být hotova do července 2014 a druhá, která má mapovat jejich situaci v dlouhodobém horizontu, do konce roku 2018.

Odkazy

Komise zveřejnila sdělení týkající se Evropských inovačních partnerství v oblasti zemědělství a surovin

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council on the European Innovation Partnership ‚Agricultural Productivity and Sustainability‘ (COM(2012)79)

Komise 29. 2. 2012 uveřejnila sdělení o evropském inovačním partnerství s podtitulem „Zemědělská produktivita a udržitelnost. Jedná se o součást souboru iniciativ, které se týkají 3 klíčových oblastí, jež Komise považuje za rozhodující pro hospodářský růst a zaměstnanost. Těmito oblastmi jsou dodávky surovin, udržitelné zemědělství a aktivní a zdravé stárnutí.

EK proto zahájila 2 nová evropská inovační partnerství týkající se surovin a udržitelnosti a produktivity zemědělství a schválila 4letý akční plán pro evropské inovační partnerství týkající se „aktivního a zdravého stárnutí.

Pozadí

Podle Komise tyto oblasti potřebují především sladění inovací ve veřejném i soukromém sektoru, aby bylo dosaženo zlepšení kvality života v těchto oblastech a aby EU dosáhla vedoucího postavení v celosvětovém měřítku. Akční plán pro evropské inovační partnerství týkající se aktivního a zdravého stárnutí je pilotní projekt, který byl zahájen již v únoru 2011. V listopadu 2011 byl předložen strategický prováděcí plán, který vymezil pro veřejné orgány, podniky a občanskou společnost prioritní oblasti a konkrétní opatření, pokud jde o problematiku zdravého stárnutí.

Další dvě oblasti, inovační partnerství, které má překonat nedostatek surovin v Evropě, a partnerství pro zemědělství mají představovat krok k naplnění koncepcí, jež předvídala už inovační iniciativa obsažená v rámci strategie Evropa 2020.

Evropská inovační partnerství mají sdružovat aktéry z veřejného i soukromého života z různých členských zemí a odvětví s cílem urychlit zavádění inovací, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje. Každé partnerství vede řídící skupina, jíž předsedá jeden nebo více evropských komisařů zodpovědných za určitou oblast nebo oblasti politiky, dále se na nich podílejí zástupci členských států (ministři), poslanci, vedoucí představitelé průmyslu, výzkumníci, zapojit se má i občanská společnost a další. Evropská inovační partnerství mají určovat, co je třeba udělat v oblastech rozvoje technologií až např. po stimulaci poptávky, přičemž tato opatření by se měla týkat veřejného i soukromého sektoru. Cílem je odstranit problémy, které brání vzniku inovací v příslušných oblastech, případně zpomalují jejich uvádění na trh. Cílem má být tedy především boj s nedostatečnými investicemi, zastaralými normami, ale také s neexistencí některých norem, nedostatečným propojením trhů atd.

Návrh na zřízení evropského inovačního partnerství pro suroviny si klade za cíl podpořit inovace v oblasti průzkumu, těžby a zpracování surovin s cílem zvýšit vlastní produkci v Evropě. Počítá se např. s tím, že nové technologie by měly umožnit těžbu v hlubších a hůře dosažitelných oblastech a v obtížnějších podmínkách. Plány pro oblast surovin však kladou důraz také na vývoj alternativních zdrojů, zlepšení recyklace elektronického a jiného odpadu ap. Mezi inovativní produkty, kterým chce iniciativa věnovat pozornost, patří např. fotovoltaické tenké vrstvy, energeticky účinné osvětlení, elektromobily, nové druhy vyspělých letadel pro osobní přepravu, infračervená optika, skleněná vlákna atd.

Klíčové body a stav projednávání

Podle předsedy Komise Josého Manuela Barrosa má být posláním inovačních partnerství nastartovat EU znovu směrem k hospodářskému růstu a vytváření nových pracovních míst, což je v současné situaci některých členských zemí cíl ambiciózní.

Pokud jde o inovační partnerství v oblasti zemědělství, zde se hovoří především o potřebě zajištění potravin v následujících desetiletích v celosvětovém měřítku. Sdělení se totiž odvolává na odhady FAO hovořící o tom, že do roku 2050 se zvýší poptávka po potravinách celosvětově o 70 %. Má ji doprovázet prudký nárůst poptávky po krmivu, biomase a biologickém materiálu. Současně je ovšem pozorováno zpomalení růstu produktivity, a to do značné míry i v důsledku snížení investic do zemědělského výzkumu, zvyšuje se tlak na životní prostředí a na přírodní zdroje. Sdělení upozorňuje také na problém zhoršující se kvality půdy (znečištění dusičnany), úbytek biologické rozmanitosti (jako např. polního ptactva o 20-25 % za posledních 20 let ap.).

Největším úkolem pro SZP v budoucnu by tak mělo být vyrábět více udržitelným způsobem. Pro inovační partnerství v oblasti zemědělství byly proto vymezeny 2 hlavní cíle: podpora produktivity a účinnosti různých odvětví zemědělství (obrácení trendu snižování růstu produktivity do roku 2020) a udržitelnost zemědělství (především zajištění funkčnosti půdy na uspokojivé úrovni do roku 2020). Za tímto účelem sdělení vyzývá k úzké spolupráci mezi výzkumníky, zemědělci a ostatními subjekty, aby docházelo k rychlejšímu přenosu technologií z vědy do zemědělské praxe a zajištění spolehlivější zpětné vazby.

Cílem evropského inovačního partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství má být tedy větší sblížení mezi zemědělstvím, biohospodářstvím, vědou a ostatními oblastmi na úrovni EU, členských států i regionů. EIP má zajišťovat především výměnu informací a zlepšit komunikaci mezi klíčovými aktéry, podporovány mají být tedy takové nástroje, jako je pořádání seminářů, vytváření informačních databází ap. Pro uskutečňování jednotlivých projektů mají být ustaveny operační skupiny složené ze zainteresovaných aktérů (zemědělci, vědci, zemědělští poradci, podnikatelé atd.).

Na podporu inovací má být kladen větší důraz také v rámci politiky rozvoje venkova a také politiky EU zaměřené na podporu výzkumu a inovací, což se týká také finančních nástrojů. V rámci politiky rozvoje venkova pro období 2014-2020 proto EK navrhla vytvoření 2 sítí, Evropské sítě pro rozvoj venkova a Evropské evaluační sítě, které mají mít koordinační a zastřešující úlohu. EK zdůrazňuje, že její úloha je právě v koordinaci a určité podpoře, nikoli v direktivním určování struktury příslušných operačních skupin.

Předpokládaný další vývoj

Podle EK by každé ze 3 inovačních partnerství mělo svých ambiciózních cílů dosáhnout do roku 2020, první výsledky se očekávají během 1-3 let. Na zasedání Evropské rady v březnu 2012 by představitelé členských států a vlád měli mimo jiné potvrdit centrální úlohu výzkumu a inovací v procesu evropského hospodářského oživení.

Odkazy

EP schválil pokračování potravinové pomoc pro chudé v EU

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2012 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 1234/2007, pokud jde o rozdělování potravinářských produktů nejchudším osobám v Unii

EP 15. 2. 2012 na základě usnesení a po dohodě s Radou schválil „záchranný plán, který má umožnit po dobu 2 následujících let pokračovat s programem potravinové pomoci pro nejpotřebnější občany v EU.

Pozadí

Jedná se o systém zavedený již na konci 80. let v rámci SZP. Původně bezplatné potraviny pocházely z intervenčních zásob. Vzhledem k jejich snižování v souvislosti s reformami SZP i s vývojem na světových trzích s některými komoditami začal být systém více závislý na nákupu potravin na zemědělských trzích a začalo se uvažovat o jeho zrušení. Odpůrci zrušení programu ovšem argumentovali tím, že vlivem celosvětové hospodářské krize také v EU narostl počet občanů v nouzi.

V dubnu 2011 ESD rozhodl, že program může využívat pouze potraviny z intervenčních zásob, což by znamenalo pokles rozpočtu programu na 133 mil. € v roce 2012, oproti 500 mil. € v roce 2011. EP proto v usnesení z července 2011 vyzval k nalezení přechodného řešení s cílem program udržet. Až do listopadu 2011 konečné rozhodnutí blokovaly některé členské státy v Radě, pochybnosti zejména o právním základu návrhu měla i ČR.

Klíčové body a stav projednávání

Program by mělo využívat cca 18 mil. občanů z 20 členských států EU a měl by pokračovat do konce roku 2013 s rozpočtem až 500 mil. € ročně. Zpravodajem návrhu nařízení, které se týká pokračování potravinové pomoci, byl polský poslanec výboru AGRI Czesław Adam Siekierski, podle kterého je pokračování dosavadního programu nutné vzhledem k současné hospodářské krizi i kruté zimě.

Předpokládaný další vývoj

Financování programu z prostředků EU by mělo pokračovat minimálně do konce roku 2013.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality