Marie Bydžovská, EUROSKOP, 30. 3. 2012
Podle analýzy finanční skupiny Citigroup, kterou zveřejnila v pondělí 26. března, již nizozemská ekonomika – páté největší hospodářství EU – nepatří k „jádrovým ekonomikám“ eurozóny. Důvodem je růst nákladů na splácení dluhů.
Hlavním důvodem, které finanční analytiky k rozhodnutí vedl, je špatný stav holandské ekonomiky, který patrně znemožní dosažení cíle snížit v roce 2012 rozpočtový deficit pod 3 procenta HDP. Citigroup odhaduje, že země vykáže letos deficit veřejných financí ve výši 4,5 procent HDP. Země přitom v druhé polovině roku 2011 upadla již po druhé za poslední tři roky do recese. Pro rok 2012 jí ekonomové předpovídají chmurné vyhlídky, podle EU klesne výkon ekonomiky o 0,9 procent HDP.
Wilders brání šetření na voličích své strany
Toto pondělí vypršela třítýdenní lhůta, kterou liberální premiér stanovil na jednání o rozpočtových úsporách. Menšinový kabinet Marka Rutteho musí letos nalézt úspory ve výši 9 miliard eur, aby splnil požadavky EU. To znamená škrty rovnající se 1,5 procentu HDP.
Vláda přitom má velmi křehkou pozici. Středopravicovou koalici tvoří Rutteho liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii a Křesťanskodemokratická výzva. V parlamentu se opírají o podporu krajně pravicové Strany pro svobodu aktivisty Geerta Wilderse.
Tento měsíc ztratila vláda většinu v parlamentu poté, co jeden poslanec ze Strany pro svobodu odešel do opozice. Hero Brinkman, který se stavěl i proti spuštění kontroverzní stránky nabádající k udávání imigrantů ze střední a východní Evropy, se nicméně vyjádřil, že hodlá vládu i rozpočtové úspory podporovat.
Překážkou pro reformy je sama Wildersova Strana pro svobodu. Podle Financial Times rozhovory ztroskotaly právě na nesouladu premiéra Rutteho a Geerta Wilderse. Šéf Strany pro svobodu zablokoval sociální škrty, které by poškodily skupiny patřící mezi jeho nejdůležitější voliče. Politik přezdívaný jako „blonďatý Mozart nedovolil škrty ve zdravotnictví, vzdělávání pro osoby se specifickými potřebami, dávkách v nezaměstnanosti nebo posunutí důchodového věku.
Bohatá země musí najít prostor k úsporám
Neschopnost vlády schválit úspory znervózňuje finanční trhy, což vedlo k nárůstu výnosů ze státních dluhopisů a spekulacím o ohrožení ratingového hodnocení. Nizozemí je vedle Německa, Finska a Lucemburska jednou ze čtyř zemí eurozóny, které si dosud udržely nejlepší ratingové hodnocení AAA. Poté co Francie a Rakousko 13. ledna nejlepší rating ztratily, stojí budoucnost záchranného fondu eurozóny EFSF především na jejich garancích.
„Ztráta ratingu AAA Nizozemí v nejbližší budoucnosti nehrozí, očekáváme však, že ratingová agentura Standards and Poor’s změní jeho výhled na negativní, vyjádřil se o vyhlídkách Nizozemí spoluautor zprávy Citigroup Jürgen Michels.
Nizozemí je v EU považováno za „rozpočtového jestřába, který hájí přísná pravidla fiskálních politik. Stěží tak získá Mark Rutte v Bruselu podobné ústupky z povoleného rozpočtového deficitu, jako získalo nedávno Španělsko. Podle The Economist vzkázal Nizozemí předseda Evropské rady Hermann van Rompuy, že „pro bohatou zemi by mělo být snadné provést škrty ve výši 1,5 procent HDP.
Rutteho vláda bude mít obtíže i při ratifikaci fiskálního paktu, který odmítá Wildersova Strana pro svobodu. Bude proto muset spoléhat na hlasy levicové opozice, která zase odmítá další šetření. Mark Rutte tak v příštích měsících bude nucen neustále tančit mezi vejci. A Evropská integrace zase bude na nějakou dobu oslabena o plnou podporu jednoho z jejich tradičních tahounů.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop