30.03.2012
čtk
Ministři financí eurozóny dnes podpoří návrh zvýšit palebnou sílu dvou záchranných fondů skoro na bilion eur (asi 25 bilionů Kč). Vyplývá to z dokumentu, k němuž se dostala agentura Reuters. Takzvaný euroval, tedy finanční rezerva určená pro země, které se dostanou do problémů, bude mít téměř jistě kapacitu 940 miliard eur, možná ale ještě vyšší. Platit však bude asi jen do července příštího roku, pak se podmínky i palebná síla eurovalu změní.
Původně se předpokládalo, že jako trvalá rezerva bude sloužit Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by měl k dispozici 500 miliard eur. Později vznikl návrh, aby se nový fond ESM sloučil se svým předchůdcem, tedy Evropským fondem finanční stability (EFSF), který vznikl v roce 2010, původně jen na tři roky.
Podle Reuters ministři dohodnou zvýšení kapacity ESM a EFSF minimálně na 700 miliard eur a k tomu slíbí poskytnout dalších 240 miliard eur, pokud to bude nutné. Tato část pomoci by se podle návrhu mohla použít zřejmě až do poloviny roku 2013. K tomuto výsledku by ministři měli dojít po dnešní schůzce v Kodani.
Německo ustoupilo
Plánované zvýšení kapacity fondů bude kompromisem mezi neochotou Německa poskytnout na tyto účely více peněz, a potřebou ujistit trhy, že investice do evropských státních dluhopisů jsou bezpečné. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ale ve čtvrtek večer řekl, že eurozóna vybuduje euroval za 800 miliard eur, aby trhy dostatečně přesvědčila.
Máme k dispozici nové peníze v objemu 500 miliard eur a k tomu programy, které již byly schváleny pro Irsko a Portugalsko, a nový program pro Řecko. To je zhruba 800 miliard (eur), podotkl Schäuble v komentáři, který včera večer pronesl na univerzitě v Kodani. Euroval se bude skládat z nového fondu ESM, jeho předchůdce EFSF a programu EU, který může zajistit až 60 miliard eur.
Schäuble také řekl, že nikdo nebude žádnou členskou zemi eurozóny nutit, aby ze 17členného měnového bloku odešla. Diskuzi na toto téma německý ministr označil za nesmysl. Řekl také, že nadále podporuje plán zavést daň z finančních transakcí.
Požadavek G-20 splněn
Zvýšení kapacity záchranných fondů je také jednou z podmínek, kterou klade většina zemí G20. Ty mají poskytnout příspěvek Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), který se na pomoci eurozóně podílí. Politici zároveň doufají, že pokud bude mít měnový fond k dispozici větší finanční polštář, budou klidnější i finanční trhy.
Evropská komise a několik největších zemí světa začaly už dříve tlačit na co nejvýraznější posílení eurovalu. Tvrdí, že když investoři uvidí hromadu peněz, které jsou připraveny kdykoli eurozónu podpořit, vrátí se i důvěra a euroval ve skutečnosti ani nebude třeba použít. Německu se takový plán ale zpočátku nelíbil, prý není nutné někam dávat peníze předem, stačí je poskytnout, až budou skutečně potřeba. Berlín také upozorňuje, že trhy se v poslední době i tak zklidnily.
Pomoc ze tří zdrojů
Dokument pro kodaňskou schůzku ministrů také uvádí, že pokud budou nějaké peníze potřeba od letošního července, zajistí je nový fond ESM. Ten bude moci sám poskytnout až 500 miliard eur těm vládám eurozóny, které si nebudou schopny půjčit na trhu. Naproti tomu fond EFSF, který může půjčit až 440 miliard eur, bude poskytovat servis jen třem zemím, které už požádaly o finanční pomoc; tedy Řecku, Irsku a Portugalsku. Na tyto účely už fond vynaložil skoro 200 miliard eur.
Společně tak ESM a současný záchranný fond EFSF vytvoří euroval v objemu 700 miliard eur. Pokud by se ale ukázalo, že tato částka nebude stačit na případnou další pomoc některému z členů v období mezi letošním a příštím červencem, pak by se lídři eurozóny mohli dohodnout na zvýšení této částky o zmíněných 240 miliard eur. Tuto část by tvořila úvěrová kapacita, kterou ale ministři ještě musejí jednoznačně podpořit.
Autor: Euroskop
