Vnitřní trh v březnu 2012

02.04.2012
Euroskop

Komise: Vypořádání obchodů s cennými papíry musí být bezpečnější a účinnější, Mezinárodní trh veřejných zakázek má doznat změn

Komise: Vypořádání obchodů s cennými papíry musí být bezpečnější a účinnější

Návrh nařízení evropského parlamentu a rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES (KOM(2012)73)

Komise 7. 3. 2012 navrhla vytvořit unijní regulační rámec pro instituce odpovědné za vypořádání obchodů s cennými papíry (tzv. centrální depozitáře cenných papírů).

Pozadí

V současnosti unijní regulační rámec pro instituce odpovědné za vypořádání obchodů s cennými papíry (tj. výměnu cenných papírů za peněžní prostředky po uzavření obchodu; v roce 2010 nabyly obchody objemu 920 bil. €) neexistuje. Právě proto je podle Komise přeshraniční vypořádání méně bezpečné (selhání může na některých trzích dosáhnout údajně až 10 %) a méně účinné než vypořádání vnitrostátní: u přeshraničních transakcí jsou náklady až 4krát vyšší.

Navrhované nařízení má doplnit regulační rámec EU pro trhy s cennými papíry. Obchodování je upraveno směrnicí č. 2004/39 (tzv. MiFID; v současnosti je předmětem revize; více v příspěvku „Komise reviduje směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID), Vnitřní trh v říjnu 2011)), clearing nově tzv. nařízením EMIR (více v příspěvku „Rada se shodla s EP na regulaci derivátů, Vnitřní trh v únoru 2012, a níže).

Klíčové body

Cílem je podle Komise zvýšit bezpečnost a účinnost vypořádání obchodů s cennými papíry v EU, zkrátit vypořádací lhůty a minimalizovat selhání vypořádání.

Vypořádací lhůta (v případě cenných papírů obchodovaných na burze nebo na jiných regulovaných trzích) by měla nově činit max. 2 dny (dnes zpravidla 3 dny) po dni uzavření transakce. Účastníci trhu, kteří tak neučiní, by měli být stiženi sankcemi. Nadto se počítá s tím, že emitenti a investoři by měli být povinni od 1. 1. 2020 vést výhradně elektronické záznamy o všech transakcích s cennými papíry. Přísné požadavky by se měly vztahovat i na centrální depozitáře cenných papírů. Pokud však obstojí, měli by být oprávněni své služby nabízet kdekoli v EU (koncept tzv. „pasu; v současnosti působí v EU 30 centrálních depozitářů cenných papírů, zpravidla jde o národní subjekty s výjimkou belgického Euroclear a německo-lucemburského Clearstream), stejně jako analogické subjekty ze třetích zemí, uplatňují-li se v nich pravidla srovnatelná s EU (což by měla posuzovat ESMA).

Předpokládaný další vývoj

O návrhu bude spolurozhodovat Rada a EP.

Odkazy

Mezinárodní trh veřejných zakázek má doznat změn

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the access of third-country goods and services to the Union’s internal market in public procurement and procedures supporting negotiations on access of Union goods and services to the public procurement markets of third countries (COM(2012)124)

Komise 21. 3. 2012 předložila návrh nařízení, jež by mělo unijním subjektům efektivněji otevřít trhy s veřejnými zakázkami mimo území EU.

Pozadí

V oblasti veřejných zakázek se podle Komise každý rok po celém světě „hraje o cca 1 bil. €, v EU činí veřejné zakázky přibližně 19 % HDP (15-20 % v jednotlivých členských státech). Komise dlouhodobě kritizuje skutečnost, že zatímco veřejné zakázky v EU jsou zpravidla otevřeny všem subjektům (z 90 %), vice versa to tak není (Indie a Čína), popř. tomu tak není vždy (v USA z 32 %, v Japonsku z 28 %) a/nebo jsou ze strany zadavatelů vyžadovány tzv. offsetové programy, přičemž v době hospodářského útlumu tyto tendence zesilují. Nové nařízení by tedy mělo definovat potenciální odvetná opatření vůči zemím, které subjektům z EU brání v přístupu na svůj trh (percentuelně je podle Komise takových trhů na světě až 75 %). Komise nicméně podle vyjádření svých představitelů necílí na zesílení restrikcí (tj. protekcionismus), ale naopak na všeobecné (celosvětové) otevření trhů s veřejnými zakázkami, zejm. s těmi, v nichž EU může být a je – zejm. díky svým malým a středním podnikům – konkurenceschopná (stavebnictví, veřejná doprava, lékařské přístroje, výroba energie a léčiva). Je otázka, nakolik bude tato argumentace přesvědčivá.

Komise daný legislativní krok předjímala již v roce 2011 (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011), mezi červnem a srpnem 2011 se uskutečnila tematická veřejná konzultace, v níž se zainteresovaní aktéři zpravidla stavěli za kroky Komise, popř. zastávali neutrální postoj, v říjnu 2011 Komisi podpořila i Evropská rada.

Obdobná opatření, jaká navrhla Komise, na svých územích již déle uplatňuje 10 členských států, např. Velká Británie a Španělsko. Předložený návrh věcně doplňuje návrhy Komise týkající se fungování veřejných zakázek v samotné EU (více v příspěvku „Komise reviduje pravidla pro zadávání veřejných zakázek, Vnitřní trh v prosinci 2011).

Klíčové body

Návrh vyjasňuje mezinárodní závazky EU (zejm. na úrovni WTO – GPA z roku 1994 -, ale i bilaterální smlouvy) pro evropské zadavatele veřejných zakázek (čímž se zároveň vypořádává s potenciální výtkou, že by měl za cíl extrateritoriálně regulovat subjekty mimo EU).

Komise může ve lhůtě 2 + 2 měsíce schválit, aby zadavatelé veřejných zakázek v EU u zakázek nad 5 mil. € sami (z vlastní iniciativy) vyloučili nabídky zahrnující značnou část zahraničního zboží a služeb (nad 50 %), pokud se na tyto zakázky nevztahují stávající mezinárodní dohody (tj. pokud domovské země dodavatelů nemají recipročně otevřený trh s veřejnými zakázkami; podle Komise by se dané opatření mohlo dotknout 7 % kontraktů, ovšem v hodnotě 61 % všech kontraktů, na nichž se podílejí subjekty mimo EU). V současnosti lze pro daný záměr využít jen sektorálně omezené normy: směrnici č. 2004/17, resp. její čl. 58 a 59 (právě ty mají být novým nařízením změněny), a směrnici č. 2009/81.

V případě opakované a závažné diskriminace unijních dodavatelů v zemích mimo EU by měla Komise mít k dispozici cílený mechanismus umožňující omezit dotyčné zemi (skrze akty přijaté v přenesené pravomoci podle čl. 290 Smlouvy o fungování EU) přístup na trh EU, pokud tato třetí země nevstoupí do jednání o odstranění „nevyvážeností v přístupu na trh.

Podle Komise by s novou legislativou také mělo být možné potírat nekalou soutěž na unijním trhu ze strany dodavatelů ze zemí mimo EU (způsobenou např. tím, že předkládají neobvykle nízké nabídky; viz např. nabídka čínských společností na vybudování dálnic v Polsku, jež byla před realizací údajně až o 40 % nižší než nabídky konkurenční).

Předpokládaný další vývoj

O návrhu bude spolurozhodovat Rada s EP, Komise předpokládá, že výsledná norma vstoupí v platnost do konce roku 2013. Poté by měla každé 3 roky předkládat zprávu o fungování nové normy.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality