10.04.2012
čtk
Itálie je nucené žádat o pomoc soukromý sektor a Evropskou unii. Podle agentury AFP totiž není schopná nést náklady na údržbu svého kulturního dědictví, jako je například oprava Kolosea a staveb v Pompejích.
Itálie, která je čtvrtou destinací turistů po Francii, Spojených státech a Španělsku, byla vždy hrdá na své kulturní dědictví, jež se obohacovalo v průběhu staletí, od římské epochy po renesanci a baroko. Dnes však musí Apeninský poloostrov, jejž rdousí zadluženost a s tím související úsporná opatření, shánět finance, kde se dá.
V polovině ledna v Římě již poněkolikáté spadly úlomky z Kolosea, symbolického monumentu metropole, který poškodily především eroze a výfukové plyny aut. Největší římský amfiteátr navštíví ročně na šest milionů lidí.
Vláda vypsala konkurz pro soukromý sektor, aby sponzoroval rekonstrukci této výjimečné památky. Zvítězil v něm král italského obuvnického průmyslu Diego Della Valle se svou firmou Tod’s a přislíbil investovat 25 milionů eur 645 milionů korun).
Della Valle však v lednu pohrozil, že se z projektu stáhne, protože bylo zahájeno vyšetřování údajných nesrovnalostí v zadávání zakázky. Případ zdaleka nebyl uzavřen, ačkoli rekonstrukce rozložená na tři roky měla začít v březnu.
Pomoc potřebují i Pompeje
Nedaleko Neapole to je slavné archeologické centrum Pompeje, které v roce 1997 zařadilo UNESCO na svůj seznam světového dědictví a kde se během dvou let zbortilo několik částí zachovalých budov, naposledy jeden ze sloupů vstupního loubí takzvaného domu Loreia Tiburtina, jednoho z nejkrásnějších v tomto starověkém městě.
Řím nyní odstartoval obří projekt na záchranu Pompejí, který by měl stát celkem 105 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun). Významnou měrou se na něm bude podílet Evropská unie a vláda doufá, že i soukromý sektor.
Tato velmi obtížná situace se může ještě zhoršit. Italský stát totiž vynakládá na kulturu jen 0,21 procenta svého rozpočtu, zatímco například Francie vyčleňuje jedno procento. Řím ovšem prohlašuje, že na Apeninském poloostrově se nalézá polovina světového kulturního dědictví.
Divadelníci apelují na Montiho
Škrty se nedotkly pouze památek, ale podepsaly se i na dramatické scéně. Loni prestižní milánská La Scala a Piccolo Teatro obdržely o 17 milionů eur (asi 400 milionů korun) méně. Umělecký ředitel La Scaly Stéphane Lissner vyzval vládu Maria Montiho, aby neobětovalo kulturu přísným úsporným opatřením, a zdůraznil, že procentní část z rozpočtu, kterou italská vláda vyčleňuje na kulturu, je již tak jednou z nejnižších v Evropě.
Divadelní fond, který subvencuje italské scény, loni skončil na svém historickém dně s 231 miliony eur (5,5 miliardy korun). To je padesátiprocentní pokles ve srovnání s rokem 2010. Jen v Římě hrozí uzavření 31 divadlům.
„Je tu cosi, co nefunguje, nevíme, jak s naší národní kulturou vydělávat,“ posteskl si spisovatel Umberto Eco v dopise vládě, který byl loni zveřejněn.
Autor: Euroskop
