Marie Bydžovská, EUROSKOP, 11. 4. 2012
Úspěch zaznamenala Pirátská strana již při zemských volbách v Berlíně (8,9 procent hlasů) a v Sársku (7,4 procent). Průzkumy jí dávají šance i při květnových volbách do zemských sněmů v Severním Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku. Politické body získané při volbách se odrážejí i na rozrůstající členské základně. Během roku stoupla z 12 tisíc členů na dnešních 23 tisíc.
„Piráti zaplnili mezeru na politickém trhu, domnívá se politolog Robert Schuster. K jejich úspěchu podle něj přispěla souhra vícero faktorů. Lidé jsou podle Schustera zklamaní z dosavadního fungování německé politiky, především z neměnné struktury čtyř velkých stran, které se střídají u moci. „Hlavně u mladých lidí klesá ochota tyto strany volit, říká politolog z Ústavu mezinárodních vztahů.
„Bylo by chybou redukovat úspěch pirátů pouze na otázku svobodného internetu, říká Schuster. Je to strana, která preferuje liberální hodnoty a omezení vlivu státu. Tím získává podporu zejména mladých voličů.
Piráti pochytali deziluzované voliče
„Jedná se jenom o dočasnou epizodu, jednobodovou stranu, která souvisí s celkovou deziluzí společnosti, říká politolog Petr Robejšek. Úspěch Pirátské strany i podle něj spočívá v tom, že pro velkou část společnosti etablované strany neposkytují atraktivní nabídku, například v otázce řešení krize eurozóny. Pirátská strana tak oslovuje část potenciálních protestních voličů, především těch mladších.
Podle německého deníku Financial Times Deutschland je pro budoucnost strany důležité, zda najde odpovědi i na jiné palčivé otázky než svoboda internetu. O postoji ke krizi eurozóny či nasazení vojenských sil v Afghánistánu „v současnosti diskutujeme, vyjádřil se koncem března na tiskové konferenci předseda strany Sebastian Nerz. „Pokud jsou tyto otázky směrodatné a my na ně nenalezneme do roku 2013 odpovědi, nemusíte nás volit, dodal.
Zelení se cítí ohroženi
V určitých bodech se Piráti podle Schustera podobají německé straně Zelených v 80. letech. I oni se snažili dělat politiku jinak. Později se však modelu klasické politické strany přiblížila. „Strana Zelených se nástupem Pirátů může cítit ohrožena a dělá vše proto, aby sama definovala vlastní politiku pro informační technologie, říká Robejšek. „Strana Pirátů představuje pro etablované strany výzvu a současně i nebezpečí, dodává.
V současnosti se objevily i pokusy Pirátskou stranu zdiskreditovat, například obviněními, že v ní nejsou dostatečně zohledněny hlasy žen, upozorňuje politolog.
V ČR by podle Schustera mohli Piráti vyčerpat část potencionálu voličů, kteří před každými volbami hledají, jakou stranu volit a vadí jim jevy jako korupce, neefektivnost státního řízení a zajímají se i například o sociální a ekologické otázky. Takových je v Česku asi 10 až 15 procent, odhaduje Schuster. Zatím jejich hlasy získávali především Zelení a TOP 09, v budoucnosti by část jejich přízně mohli odčerpat i Piráti.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop