Island a Brity spojí energie ze sopek


Mariana Pítrová, Euroskop, 17. 4. 2012

Velká Británie a Island zakopaly válečnou sekeru a plánují společný monumentální projekt na poli geotermální energie. Britové by díky němu mohli za pár let rozsvěcet své domovy pomocí energie z islandských vulkánů.

Velká Británie delší dobu nemůže přijít Islandu na jméno. Ten totiž odmítl britským občanům vrátit peníze, o které přišly po krachu jedné z islandských bank během kolapsu tamní ekonomiky. Že se na usmíření těchto severoevropských zemí bude podílet zájem o sopky, by ale čekal málokdo.

Plán na využití energie islanských sopek teď leží na stole vlád těchto ostrovních zemí. Podmínky spolupráce přijede na Island doladit v květnu britský ministr pro energetiku Charles Hendry. „S islandskou vládou aktivně diskutujeme, v této věci je velmi dychtivá, prozradil Hendry deníku Guardian.

Energie z islandských sopek by mohla doplnit záměr britské vlády. Podle něj se v následujících deseti letech zapojí Spojené království do celoevropské supersítě. Ta by měla kombinovat energie z větru a vln, kterou by dodala severní Evropa, se solárními zdroji ze strany jižní Evropy. Cílem tohoto projektu je pak snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.

Ačkoliv Spojené království bylo v oblasti energií vždy soběstačné, ani silná monarchie nezařídí, aby jí zásoby nerostného bohatství zachovaly věrnost. „Jednou budeme závislí na energii z dovozu, přiznává britský ministr energetiky.

Tisíc kilometrů kabelů

Podle hrubých propočtů je k realizaci odvážné myšlenky potřeba položit mezi Islandem a Velkou Británií 1000 a 1500 kilometrů kabelů. Takové spojení by pravděpodobně bylo nejdelším na světě. Propojení Islandu a Velké Británie by měly uskutečňovat tzv. interkonektory na mořském dně. Stavba takového projektu má své pro i proti.

Pozitivní stránkou věci je určitě rychlost. Za den lze položit až 30 kilometrů těchto propojovacích kabelů. Kritikům se ale nelíbí, na kolik by realizace nakonec přišla. Stejné spojení mezi Spojeným královstvím a Nizozemskem stálo v minulých letech 600 milionů eur. Jeho délka je přitom oproti plánovanému projektu zhruba pětinová, a to 260 kilometrů.

Autor: Mariana Pítrová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality