Marie Bydžovská, Euroskop, 23.4. 2012
Fernandezová překvapila investory již v roce 2008, když zestátnila penzijní fondy. Do státního vlastnictví převedla i největší domácí letecké společnosti Aerolineas Argentinas. Opatření plují na vlně populismu, protože většina Argentinců viní politiku volného trhu a privatizaci z 90. let za státní bankrot v letech 2001/02.
Španělé se bojí o svůj majetek v Argentině
Španělská média považují argentinský krok za nejrozsáhlejší nacionalizaci nerostných zdrojů od znárodnění ruského Jukosu před necelými deseti lety. Rozhněvaný Madrid vyhrožuje odvetnými opatřeními. Ministr průmyslu José Manuel Soria pohrozil, že následky přijdou v nadcházejících dnech v diplomatické, průmyslové a energetické oblasti.
Španělské investice v Argentině nyní mohou být v ohrožení. V rámci tzv. reconquisty v 90. letech nakoupily nově privatizované španělské firmy v Argentině rozsáhlé majetky. Investovaly především do bankovnictví, telekomunikací a infrastruktury, tedy sektorů, které podléhají státní regulaci.
Rozhodnutí nacionalizovat ropnou společnost pohnulo k odsuzujícím prohlášením i Brusel, včetně předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa. Ten vzkázal, že Komise studuje všechny možné varianty, jak na situaci reagovat.
„Opatření (vůči YFP) vytvářejí právní nejistotu pro celou EU a zahraniční firmy v zemi. Španělská vláda má naší plnou podporu v této záležitosti, vyjádřila se Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU Catherine Ashtonová. Ministři zahraničí EU budou o záležitosti diskutovat v pondělí.
Jaká odveta bude efektivní?
Evropská komise nyní čeká na to, co Argentina Repsolu za akcie YPF nabídne, než rozhodne, zda jednostranný krok porušil bilaterální smlouvu mezi Argentinou a Španělskem o investicích.
Avšak i evropští úředníci přiznávají, že mnoho možností, jak reagovat, nezbývá. Španělsko bude usilovat o to, aby EU podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Podle agentury Reuters nicméně stížnost pravděpodobně nebude úspěšná. EU by musela dokázat, že zestátnění YPF nebylo ve veřejném zájmu, jak stanovuje dvoustranná investiční dohoda mezi Madridem a Buenos Aires.
Ani odvetné zavedení tarifů nemusí přinést výsledek. „Pokud Evropa zahájí odvetné akce, může to poškodit hlavně dovozce argentinských produktů do Evropy, varuje Frederik Erixon z think tanku European Centre for International Political Economy. „Evropa by se tím sama poškodila, dodal.
Země se špatnou reputací
Repsol by mohl Argentinu žalovat u orgánu Světové banky „International Centre for Settlement of Investment Disputes (ICDIS) a dožadovat se spravedlivé kompenzace. Ale reputace Argentiny u soudu není zrovna dobrá. Čtvrtina všech případů, které ICDIS vyšetřuje je vedena proti ní. „Argentina je mezi nejhoršími zeměmi, co se týče plnění rozsudků ICSID, jestli není úplně nejhorší, řekla Ana Palacio, bývalá generální tajemnice ICSID a španělská exministryně zahraničí.
Proti akci latinskoamerické země se vymezil i její tradiční rival Británie. „Toto jde proti všem závazkům, které Argentina přijala v G-20 na podporu transparentnosti a snížení protekcionismu, řekl britský ministr zahraničí William Hague.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop