Petr Placák, EUROSKOP, 23. dubna 2012
Poněkud ve stínu francouzských voleb proběhla Fica minulý týden státní návštěva slovenského premiéra Roberta v Praze. Fico tak zachoval tradici, že první zahraniční návštěva nového premiéra pozůstalých zemí bývalého Česko-Slovenska vede vždy do druhé části někdejší federace.
Po skandálech, které otřásly slovenskou politickou scénou, vyhrál Robert Fico, lídr slovenské opozice, volby s velkým náskokem a s převahou 83 poslanců ve 150-členné sněmovně mohl vytvořit jednobarevnou slovenskou vládu. Od začátku bylo zřejmé, že jeho vítězství bude mít dopad nejen na slovenskou vnitropolitickou scénu, ale i na celou střední Evropu.
Skutečnost, že první cesta novopečeného slovenského premiéra vedla na Západ – do Prahy, je opravdu jen úzus. Ve skutečnosti Fico coby staronový slovenský premiér zamířil na Východ. Ihned poté, co se ujal funkce, Fico oznámil, že chce znovu oživit vztahy Slovenska s Ruskem, které prý za předešlé vlády premiérky Ivety Radičové ochladly. „Navážeme na všechnu tu energii, kterou jsme vkládali do slovensko-ruských vztahů v letech 2006-2010, prohlásil Fico a bez nějakých dvojsmyslů tak ohlásil změnu kurzu slovenské zahraniční politiky. V rámci výše uvedeného tak musíme posuzovat i návrhy, s kterými přijel Fico do Prahy. Na místě je totiž otázka: Je to bezpečné?
Opravdu za Slovensko? Robert Fico na předvolebním mítinku. Foto čtk
Fico v Praze navrhl spojit českou a slovenskou nákladní železniční dopravu. „Je vcelku jedno, zda se to bude jmenovat česko-slovenské, nebo slovensko-české cargo, uvedl Fico. Podle něj jen taková společná firma má v dnešní Evropě šanci konkurenčně přežít. Vypadá to jistě rozumě. Ještě v Bratislavě se ovšem Fico nechal slyšet, že obdobně chce propojit Slovensko s Ruskem, a to výstavbou širokorozchodné (!) železnice, po které jezdí vlaky všude v zemích bývalého SSSR, ale nikde jinde v Evropě. Slovensko by se tak v tomto ohledu stalo součástí bývalé SSSR.
Fico však v Praze mluvil především o propojení českého a slovenského plynárenského průmyslu a o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. „Slovensko nemůže přežít bez jádra, prohlásil Fico a dodal, že Praha a Bratislava musí společně v Evropské unii prosazovat „pozitivní postoj k jaderné energetice. K tomu je ovšem třeba dodat: k jaderné energetice obecně, nebo k ruské jaderné energetice?
Byla to totiž slovenská politická reprezentace, a na prvním místě Fico, která energetickou bezpečnost Slovenska podřídila prakticky zcela Rusku, které ji bez skrupulí využívá jako velmocenský nástroj. Zatímco Praha nebo Varšava zůstaly vůči Kremlu opatrné, Bratislava s Budapeští „pragmaticky upřednostňovaly ve vztahu k Rusku „obchod. Výsledek je omezení slovenské i maďarské národní suverenity.
A s jadernou energetikou je to obdobné. Ruské firmy, kontrolované Kremlem, se snaží získat stoprocentní kontrolu nad jaderným palivem pro české atomové elektrárny, včetně snahy získat zakázku na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Ač by měla jaderná energie snižovat naši energetickou závislost na nevyzpytatelném Rusku, které se snaží obnovit svůj ztracený mocenský vliv ve střední Evropě, znamenal by tento vývoj naopak úplnou závislost české jaderné energetiky na Rusku. To je zcela zásadní hledisko pro posuzování jakékoli nabídky na spolupráci v oblasti energeticky ze strany Roberta Fica.
Autor: Petr Placák