Institucionální záležitosti v dubnu 2012

03.05.2012
Euroskop

Vývoj v zadlužených zemích jižní Evropy, Rada debatovala o výdajích finanční perspektivy 2014-2020 v oblasti zemědělství a kohezní politiky, Komise zveřejnila návrh rozpočtu pro rok 2013

Vývoj v zadlužených zemích jižní Evropy

Duben 2012 byl ve znamení ekonomického poklesu v řadě zemí jižní Evropy, poklesu důvěry v země eurozóny ze strany trhů a/nebo příprav na prezidentské a parlamentní volby ve Francii a Řecku.

Španělsko

Španělsko 10. 4. 2012 oznámilo další škrty v rozpočtu na rok 2012, a to o 10 mld. €. Již 30. 3. 2012 oznámilo škrty ve výši 27 mld. €. Úspory chce provést v oblasti školství a zdravotnictví. Španělsko chce tímto krokem uklidnit investory, kteří dnes zemi půjčují na trzích za rekordní úroky, téměř 6 %.

Přesto 26. 4. 2012 ratingová agentura Standard&Poors oznámila, že Španělsku snižuje rating z A na BBB+. Agentura reagovala na klesající tempo ekonomiky, které se v roce 2012 sníží o 1,5 %.

Španělsko chce i tak dostat svůj dluh z 8,5 % HDP na 5,3 % HDP v roce 2012 a 3 % HDP v roce 2013. Agentura také předpokládá, že Španělsko bude muset poskytnout další fiskální pomoc svým bankám. Co se týče reformy pracovního trhu, S&P argumentovala, že v dohledné době míru nezaměstnanosti v zemi neovlivní. Nezaměstnanost se v zemi dostala na rekordních 24,4 %, což je nejvíce za posledních 20 let a nejvíce v celé EU.

ECB také zveřejnila statistiku za březen, ze které vyplývá, že italské a španělské banky v březnu nakoupily obrovské objemy státních dluhopisů. Je to jeden z dalších důkazů, že banky v uvedených zemích využily levné 3leté úvěry od ECB především k podpoře vlád ve svých zemích. Od konce prosince 2011 do konce února 2012 ECB poskytla bankám v eurozóně levné úvěry za víc než 1 bil. €. Využití levných půjček od ECB, která je komerčním bankám z eurozóny půjčila za úrok 1 %, vešlo ve známost jako „Sarkozyho transakce. Právě francouzský prezident Nicolas Sarkozy totiž banky na konci loňského roku přesvědčoval, aby nabídky ECB využily.

Itálie

Italská vláda 18. 4. 2012 oznámila snížení cílů ekonomického růstu.

Premiér Monti řekl, že pro rok 2012 očekává snížení HDP o 1,2 %, ne o 0,4 %, jak se očekávalo. Rozpočet na rok 2013 také nebude vyrovnaný , ale se schodkem 0,5 % HDP.

Portugalsko

Co se týče zadluženého Portugalska, zástupci Komise 3. 4. 2012 prohlásili, že země nebude potřebovat druhý záchranný balík, pokud bude pokračovat v již nastaveném a započatém úsporném plánu.

Podle Komise nemůže vláda Portugalska nyní dělat více.

Podpora růstu

Stále častěji však zaznívají v souvislosti s dluhovou krizí a škrty hlasy volající po opatřeních na podporu růstu. Škrty ekonomiku EU výrazně zpomalují. V této souvislosti prohlásil také prezident Evropské rady Herman Van Rompuy, že na toto téma patrně svolá ještě před summitem v červnu mimořádné neformální setkání lídrů EU.

Otázka růstu se promítá i do rétoriky francouzských prezidentských voleb. Socialistický kandidát Françoise Hollande slíbil, že v případě, že bude 6. 5. 2012 zvolen prezidentem, přesune debatu v Evropě od úspor k podpoře růstu. Zároveň kritizoval kancléřku Angelu Merkelovou za prosazování drastických škrtů. Berlín ale prohlásil, že Německo prosazuje už několik měsíců kroky na podporu růstu v nejslabších ekonomikách, jako jsou Řecko a Španělsko. Kancléřka Merkelová, která před prvním kolem voleb výslovně podpořila dosavadního prezidenta Nicolase Sarkozyho, důrazně odmítla Hollandův návrh na revizi „fiskálního paktu, který šéfové EU sjednali v prosinci (více v příspěvku „Zrodila se smlouva o fiskální unii, Institucionální záležitosti v lednu 2012). Hollande navrhuje, aby se pakt znovu projednal a rozšířil o růstovou složku.

Květnové řecké parlamentní volby

Řecko čekají 6. 5. 2012 předčasné volby. Současný premiér Lucas Papademos to oznámil 11. 4. 2012. Premiér vyzval prezidenta, aby rozpustil parlament. Očekává se výrazný nárůst podpory veřejnosti menším opozičním stranám, které jsou proti úsporným opatřením diktovaným Bruselem.

Do parlamentu se podle odhadů dostane i krajní pravice. Z průzkumu z 16. 4. 2012 vyplývá, že s vládními škrty nesouhlasí 66 % lidí, kteří chtějí i přesto v eurozóně zůstat. 13,2 % by euro opustilo.

Před nadcházejícími volbami schválil řecký parlament těsnou většinou (155 z 300 poslanců) to, že Řecko použije 29 mil. € na financování svých 5 největších parlamentních stran. Mnozí tento krok považovali za nevhodný a ptali se na možnosti Bruselu. Podle mluvčí řeckého ministerstva vnitra nemá Komise na tento krok vliv, neboť suma byla zahrnuta do rozpočtu a ten byl již schválen. Dvě největší strany – PASOK a Nová demokracie – jsou zadluženy tak, že jim banky přestaly půjčovat.

Poslední vývoj ve Španělsku a Itálii vedl k tomu, že Komise urgovala v dubnu Řecko, aby urychlilo privatizaci a modernizaci veřejného sektoru tak, aby byl oživen ekonomický růst. Komise ve své zprávě navrhuje 30 opatření, mezi něž patří snížení výdajů na pracovní sílu o 15 %, privatizace energetických firem, plná implementace liberalizace pracovního práva a reforma daňového systému. Je také důležité, aby Řecko plně využilo peněz ze strukturálních fondů.

Rada debatovala o výdajích finanční perspektivy 2014-2020 v oblasti zemědělství a kohezní politiky

Press Release. 3160th Council meeting. General Affairs, Luxembourg, 24 April 2012 (8775/12)

Rada pro všeobecné záležitosti se na zasedání 24. 4. 2012 opět věnovala otázce plánovaných výda­jů finanční perspektivy pro období 2014-2020. Tentokrát měla na programu z hlediska objemu finančních prostředků nejdůležitější výdajové politiky, kohezní a zemědělskou. Dohromady se obě politiky podílejí na výdajích rozpočtu EU až 70 %.

Kontext

Komise zveřejnila soubor návrhů týkajících se finanční perspektivy 2014-2020 v červnu 2011. Celkově oproti období 2007-2013 návrh ve výdajové oblasti počítá s 5% nárůstem v oblasti závazků, celkové výdaje v oblasti závazků pro nadcházející sedmileté období tak mají činit více než 1 bil. € (1025 mld. €; více v příspěvku „Komise zveřejnila konkrétní návrh podoby finanční perspektivy 2014-2020).

Ve výdajové oblasti patří tradičně k nejvíce kontro­verzním položkám kapitola zahrnující právě výdaje na SZP (Kapitola 2: Udržitelný růst: Přírodní zdro­je), u níž je plánováno na následující 7leté období zmražení výdajů. V této souvislosti lze připomenout, že v minulosti (80. léta 20. století) jen samotná SZP spotřebovala více než 70 % výdajů rozpočtu teh­dejšího ES. Od té doby tedy došlo v této oblasti k významnému vývoji, nicméně SZP nadále náleží k nejdražším společným politikám. V rámci Kapitoly 1 (Inteligentní a inkluzivní růst), která má tvořit nejobjemnější výdajovou kapitolu, patří k nejvíce kontroverzním navrhované změny týkající se kohezní a regionální politiky.

Rada pro všeobecné záležitosti některé otázky, jež se týkají návrhu nové finanční perspektivy pro období 2014-2020, diskutovala už na zasedání v březnu 2012. Projednávané otázky byly shrnuty to tzv. jednacího boxu, který obsahoval 4 výdajové kapitoly: Kapitolu 1 (Inteligentní růst bez vyloučení), Kapitolu 3 (Bezpečnost a občanství), Kapitolu 4 (Globální Evropa) a Kapitolu 5 (Administrativa; více v pří­spěvku „Rada poprvé diskutovala o důležitých otáz­kách finanční perspektivy 2014-2020).

Klíčové body a stav projednávání

Kontroverzní otázkou je především to, do jaké míry lze výdaje plánované v oblasti kohezní poli­tiky a SZP pro období 2014-2020 považovat za adekvátní. Napříč institucemi EU jsou v souvislosti s finanční perspektivou 2014-2020 vyslovována především hesla o tom, že hlavním posláním plánovaných výdajů má být v současné situaci podpora hospo­dářského růstu a vytváření pracovních míst. Dalším často skloňovaným heslem jsou ovšem úspory.

Mezi členskými státy v Radě prozatím nepanuje úplný konsensus nad tím, zda plánované výdaje v oblasti SZP a kohezní politiky jsou naprosté minimum, jež je nutné pro nadcházející 7leté období zachovat, anebo je i zde ještě prostor k úsporám. Zástupce Dánska, které nyní Radě pro všeobecné záležitosti předsedá, ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen, prohlásil, že bude potřebné najít mezi postoji členských států kompromis, pokud jde o jejich priority.

Jednání o budoucnosti výdajů pro SZP se logicky soustřeďovala především na oblast přímých pla­teb, které tvoří majoritní podíl na zemědělských výdajích. Otázkou, která velmi zajímala také českou delegaci, je omezování přímých plateb největším zemědělským podnikům a také pláno­vané „ozelenění SZP, tedy podmínění vyplácení přímých plateb dodržováním dalších podmínek týkajících se ekologie či povinné vyjímání části půdy z produkce pro ekologické účely. Řada zúčastněných delegací považuje přede­vším návrh Komise na to, aby až 30 % přímých plateb bylo vyčleněno na tzv. dodatečnou platbu podmíněnou produkčními metodami chránícími klima a životní prostředí, za přehnaný. Jedná se o kontroverzní součásti balíku návrhů, jež se týkají reformy SZP po roce 2013, zveřejněného Komisí v říjnu 2011. V případě kohezní politiky představují kon­troverzní téma též některé prvky navrhované reformy. Jedná se především o novou definici kategorie tzv. přechodových regionů či o navrho­vanou míru spolufinancování programů kohezní politiky pro méně rozvinuté regiony.

Diskuse ministrů (ČR zastupoval ministr za­hraničí Karel Schwarzeberg) se týkala také nových pravidel pro fungování 5 fondů, které mají být v následujícím 7letém období vzájem­ně propojeny do tzv. společného strategického rámce. Rámec má zahrnovat fondy ERDF, ESF, EAFRD, Kohezní fond (Fond soudržnosti) a též Evropský námořní a rybářský fond (EMFF). Propojení existujících fondů i nového námořního a rybářského fondu do jednoho „strategického rámce má za účel zajistit, aby všechny tyto fondy sloužily k naplňování strategie EU pro růst a za­městnanost (tzv. Evropa 2020).

Předpokládaný další vývoj

Dánské předsednictví má nyní za úkol shrnout dosavadní výsledky debaty nad jednotlivými částmi tzv. vyjednávacího boxu (výsledky jednání Rady v březnu 2012 a v dubnu 2012) a propojit je s další kontroverzní otázkou, která se týká vytvo­ření nového příjmového zdroje pro rozpočet EU. Na zasedání Rady 29. 5. 2012 se má diskutovat o celém obsahu vyjednávacího boxu, který již bude zahrnovat všechny prvky týkající se vý­dajové i příjmové stránky finanční perspektivy 2014-2020.

Další neformální jednání ministrů EU mají po­kračovat tentokrát v Dánsku, 10.-11. 6. 2012, na konci června se debata posune na nejvyšší úro­veň, na půdu Evropské rady. Summit, jehož hlavním tématem má být právě nová finanční perspektiva, se uskuteční ve dnech 28.-29. 6. 2012.

Podle optimistických předpokladů mají být jednání o finanční perspektivě dokončena ještě do konce roku 2012, snahou je předejít v krizovém období situaci, která se týkala rozhovorů o současné finanční perspek­tivě pro období 2007-2013. Tehdy se jednání mimo­řádně zkomplikovala především v druhé polovině roku 2006, kdy mezi zúčastněnými aktéry (členskými státy i institucemi EU) panovaly výrazné neshody tý­kající se výdajů finanční perspektivy a dalších reforem výdajových politik, především SZP. Kompromisu bylo dosaženo až za předsednictví Rakouska v první polo­vině roku 2006. Nyní jsou jednání o FP 2014-2020 těsně provázána s návrhy reforem nejen v případě SZP, ale i kohezní politiky, navíc je projednávána vy­soce kontroverzní otázka daně z finančních transakcí, která má sloužit jako báze pro nový rozpočtový zdroj. Fakt, že se velká část členů EU potýká s významnými ekonomickými problémy či s recesí působí také jako akcelerátor těchto změn (Komise zdůrazňuje jejich nutnost).

Odkazy

Komise zveřejnila návrh rozpočtu pro rok 2013

Statement of estimates of the European Commission for the financial year 2013 (Preparation of the 2013 Draft Budget)

Komise 25. 4. 2012 zveřejnila návrh rozpočtu pro rok 2013, poslední rok platnosti stávající finanční perspektivy.

Podle vyjádření samotné Komise se návrh snaží reflektovat výzvy akcentované především Radou ke konsolidaci ve fiskální oblasti doprovázené investi­cemi do oblasti růstu a zaměstnanosti. Komise toho chce dosáhnout soustředěním se na výdajové prio­rity související se strategií Evropa 2020. Současně chce prostřednictvím zmražení výdajů v závazko­vé oblasti reflektovat úsporná opatření na úrovni národních rozpočtů (vzhledem k tomu, že příjmy rozpočtu EU jsou převážně financovány členskými státy na základě jejich HNP). Výdaje v závazcích oproti roku 2012 mají narůst pouze o míru inflace, která činí obligátní 2 %. Celkově tedy rozpočet pro rok 2013 počítá s vý­daji v závazcích ve výši cca 151 mld. €. V případě plateb se ovšem jedná o nárůst o téměř 7 % v po­rovnání s rokem 2012 – na cca 138 mld. €.

Kontext

Návrh rozpočtu EU vždy připravuje Komise, respektive její generální ředitelství pro rozpočet, bere však přitom v úvahu povinné konzultace s EP a Radou. Rozpočet musí být vyrovnaný, případné přebytky výdajů z roku minulého se převádějí do rozpočtu následujícího roku, nesmí přitom nastat situace deficitního rozpočtu. Případný schodek musí být uhrazen z rozpočtu následujícího roku.

Rozpočtová procedura, tedy skutečné projed­návání a schvalování rozpočtu v Radě a v EP, se odehrává od září do prosince, je však obvyklé, že Komise představí návrh rozpočtu již na jaře, aby s ním byla jak Rada, tak příslušný výbor EP (BUDG) byly seznámeny dopředu. Jak Rada a EP, tak i další instituce EU navrhnou své připo­mínky k návrhu Komise do 1. 7. příslušného roku. Komise má povinnost reflektovat tyto připomínky a případně je včlenit do dokumentu, který následně do 1. 9. příslušného roku předloží jak Radě, tak EP. Rada je povinna přijmout svoji společnou pozici a sdělit ji EP do 1. 10.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byla v rámci rozpočtového řízení zavedena standardní spolurozhodovací procedura zahrnující jedno čtení. V minulosti se rozpočtové řízení řídilo zvláštní pro­cedurou, která odrážela skutečnost, že EP nebyl v kompetencích týkajících se rozpočtu dlouho zcela roven Radě, mohl skutečně prosadit pozměňovací návrhy pouze ve skupinách tzv. nepovinných výda­jů, nikoli výdajů povinných, vyplývajících přímo ze smluv, jako jsou například výdaje na SZP. Vzhledem k tomu, jakou výdajovou položku v minulosti SZP v rámci rozpočtu Společenství představovala, to bylo pro EP významné omezení.

Nyní tedy může EP přijímat pozměňovací návrhy ke všem položkám v rámci společné pozice Rady. Má na to 42 dnů. Rada má dalších 10 dnů na to, aby akcep­tovala pozměňovací návrhy EP a přijala verzi rozpoč­tu pozměněnou EP. Pokud se tak nestane, je třeba svolat dohodovací výbor složený ze stejného počtu zástupců EP a Rady, který má 21 dnů na to, aby se dohodl na kompromisu. Poté, co se dohodovací výbor shodne na kompromisu (většinou na počátku listopa­du), mají Rada a EP ještě 14 dnů na to, aby kompro­misní variantu schválily. Pokud se tak nestane nebo pokud dohodovací výbor ke kompromisu nedospěje, rozpočet není schválen a Komise musí předložit nový. V takovém případě hrozí tzv. rozpočtové provizori­um, což je možnost, která se přiblížila již v prvním roce po vstupu Lisabonské smlouvy (a tím pádem i nových pravidel) v platnost, na podzim roku 2010.

Klíčové body a stav projednávání

Návrh Komise počítá se zmrazením výdajů v ob­lasti závazků, což by mělo v budoucnosti rozpo­čet EU uchránit od velkého nárůstu plateb. Je totiž třeba si uvědomit, že závazky v rámci roz­počtu určitého roku současně představují platby roků příštích.

Úspor má být dosaženo především v adminis­trativních výdajích Komise, což znamená i sní­žení počtu zaměstnanců, byť pouze o 1 % oproti stávajícímu stavu. Během následujících 5 let ale Komise plánuje snížení stavů o 5 %. Zkrácení rozpočtů se má dotknout také většiny agentur EU.

Jak již bylo zmíněno, navzdory úsporám v oblas­ti závazků rozpočet počítá s téměř 7% nárůstem v oblasti plateb. Komise hájí tento krok tím, že se jedná o platby, kte­ré jsou logickým důsledkem závazků předchozích let a jednotlivých platebních programů, které v posled­ním roce finanční perspektivy dobíhají, a je tedy nut­né je realizovat, vzhledem k logice plateb z rozpočtu EU, které na jednotlivé projekty přicházejí zpětně, většinou až po jejich částečné či úplné realizaci. Navíc podle Komise se tyto výdaje mají i v bu­doucnosti přímo týkat podpory růstu a zaměst­nanosti. Na tuto oblast má být vyčleněno cca 62,5 mld. €.

Až o 28 % (na 9 mld. €) mají narůst výdaje určené na podporu rámcových programů pro výzkum, o skoro 50 % (na více než 546 mil. €) mají narůst výdaje ur­čené pro programy na podporu konkurenceschop­nosti a inovací. Menší nárůst (o méně než 12 % na cca 49 mld. €) čeká strukturální fondy a Kohezní fond a programy celoživotního vzdělávání (jako je např. i program Jean Monnet), které mají získat část­ku cca 1,2 mld. €.

Návrh rozpočtu pro rok 2013

Návrh rozpočtu 2013

Rozdíl oproti rozpočtu 2012 (v %)

Rozdíl oproti rozpočtu 2012 (v mil. €)

Závazky (v mil. €)

Platby (v mil. €)

Závazky

Platby

Závazky

Platby

1. Udržitelný růst

70531,0

62527,8

3,5%

13,0%

2375,4

7191,1

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

16032,0

13552,8

4,1%

17,8%

629,0

2051,8

Soudržnost pro růst a zaměstnanost

54498,9

48975,0

3,3%

11,7%

1746,4

5139,3

2. Ochrana a řízení přírodních zdrojů

60307,5

57964,9

0,6%

1,6%

331,7

930,7

3. Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost

2081,6

1574,6

-0,1%

4,8%

-1,7

72,3

Svoboda, bezpečnost a spravedlnost

1392,2

928,3

1,8%

11,1%

24,4

92,8

Občanství

689,4

646,3

-3,6%

-3,1%

-26,1

-20,5

4. EU jako globální hráč

9467,2

7311,6

0,7%

5,1%

61,2

356,5

5. Administrativa

8544,4

8545,5

3,2%

3,2%

264,8

267,8

CELKEM

150931,7

137924,4

2,0%

6,8%

3031,5

8818,3

Jako % HNP EU

1,13%

1,03%

Zdroj: European Commission: Budget 2013 at a glance

Komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski návrh okomentoval tak, že zatímco rozpočty na národní úrovni musí šetřit, Komise plánu­je investovat, takže rozpočet pro rok 2013 by měl současně působit jako jakýsi protikrizový balíček. To je poněkud sporné tvrzení (vzhledem ke zmiňované struktuře příjmů rozpočtu EU). Podle komisaře Lewandowského však nelze růst nastartovat pouze prostřednictvím škrtů. Prioritou mají být především investice do malého a středního podnikání, mladých lidí a podpory za­městnanosti.

Důležitou skutečností je také to, že navržené výda­je ještě stále nepočítají s rozpočtovými důsledky vstupu nové členské země do EU v roce 2013, Chorvatska, které by po svém vstupu již mělo mít nárok na čerpání většiny prostředků, jež nabízejí fondy a programy EU. V tomto směru tedy bude zřejmě třeba dalších korekcí ve výdajové složce.

Předpokládaný další vývoj

S ohledem na výše popsaný průběh procedury schvalování rozpočtu v Radě a EP bude nyní důležitým mezníkem červenec 2012, kdy mají Rada a EP zveřejnit svoji první pozici k návrhu. Na tomto základě by již měly být patrné odlišnosti v jednotlivých pozicích, tedy i to, jak bude probíhat podzimní rozpočtová procedura.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality