Summitu G8 dominovaly evropská ekonomika, Írán a Sýrie

21.05.2012
čtk

Hospodářské problémy eurozóny, íránský jaderný program a situace v Sýrii dominovaly rozhovorům na summitu zemí skupiny G8, který v americkém Camp Davidu skončil v noci na neděli SELČ. Účastníci vrcholné schůzky se shodli na tom, že je potřeba dosáhnout oživení Evropy zmítané dluhovou krizí, společně také varovali Írán před vývojem jaderné zbraně. Ohledně vývoje v Sýrii ale i po summitu přetrvávají rozdílné postoje mezi Ruskem a západními státy.

V prohlášení na závěr schůzky označili vrcholní představitelé Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa, Ruska a USA za imperativ snahu o hospodářský růst a vytváření nových pracovních příležitostí. Hostitel schůzky americký prezident Barack Obama řekl, že stabilní a rostoucí evropská ekonomika je v zájmu všech.

Šetření nebo podpora růstu?

Německá kancléřka Angela Merkelová po jednání uvedla, že potřebujeme obojí – fiskální disciplínu a zároveň snahu o hospodářský růst. Tvrdila také, že mezi Francií a Německem nejsou ohledně podpory růstu a omezení dluhů žádné spory. Po zvolení nového francouzského prezidenta Françoise Hollandea se přitom postoje obou zemí zřetelně vzdálily, protože Hollande chce dosáhnout hospodářského oživení Evropské unie opatřeními pro podporu růstu, zatímco Merkelová podporuje spíš politiku snížení zadluženosti.

Podle agentury AFP se nejednotnost mezi účastníky schůzky v názoru na prorůstová opatření a zmenšování dluhu projevila i v závěrečném prohlášení ze summitu, kde účastníci uvádějí, že kroky k odbourání deficitu a povzbuzení hospodářského růstu nebudou ve všech zemích stejné.

G8 chce Řecko v eurozóně

Účastníci summitu také vyjádřili přesvědčení, že zadlužené Řecko, které spěje k dalším předčasným volbám, zůstane součástí eurozóny. Přejí si zároveň, aby Atény dostály svým závazkům při odbourávání dluhu, který hrozí bankrotem řeckého státu.

Kromě ekonomických témat jednali představitelé G8 také o kontroverzním íránském jaderném programu. V závěrečném komuniké varovali Teherán, že zneužívání jaderné energie k vývoji jaderné zbraně je nepřijatelné.

Západní státy proti Teheránu vyhlásily sankce včetně omezení nákupu íránské ropy. Sankce mají v plném rozsahu vstoupit v platnost během několika týdnů. Napětí na ropném trhu hodlají státy G8 v případě potřeby kompenzovat prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA).

Účastníci summitu se dále shodli na další podpoře mírového plánu pro Sýrii, který vypracoval bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan. Rusko se ale postavilo proti pokusům o podporu povstalců a potrestání režimu prezidenta Bašára Asada. Ruský prezidentský poradce Michail Margelov prohlásil, že syrský problém je třeba řešit pinzetou, nikoli sekyrou.

USA se podle informovaných zdrojů na summitu snažily dosáhnout jednoty alespoň s ostatními účastníky schůzky a dojednat s nimi způsob, jak se Asada zbavit. Cílem prý bylo přesvědčit premiéra Dmitrije Medveděva o tom, že ostatní státy G8 jsou připraveny řešit syrský problém i bez Ruska.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek