Mariana Pítrová, Euroskop, 21.5. 2012
Temperamentní část evropského dua Merkozy se totiž v době svého prezidentování postavila nevybíravě proti kandidátské zemi. Nevraživost vyvrcholila začátkem letošního roku, kdy francouzský parlament odsouhlasil zákon, podle kterého je v zemi trestné popírat tureckou genocidu Arménů. Na jihu Evropy se strhla pořádná protisarkozyovská kampaň, během níž jste mohli tehdejší francouzské hlavě státu třeba nafackovat na internetu.
Hollande jako spasitel
Sarkozy odmítal, aby se členem EU stala muslimská země, společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou upřednostňoval model tzv. privilegovaného partnerství. Pro Turecko by to znamenalo, že by nebylo členem, ale požívalo by určitých výhod ze svého vztahu k EU. Svůj zamítavý postoj k členství dal Sarkozy najevo i tím, že Francouzi pod jeho vedením zablokovali v Bruselu pět oblastí k projednávání, které byly pro přistoupení klíčové.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan stojí v čele Turecka od března 2003. Za tuto dobu se vyjednávání o možném vstupu Tutecka do Evropské unie zpomalila. (foto: čtk)
Začátkem května se ale musel úhlavní nepřítel Turků z čela Francie poroučet a pro muslimskou velmoc se tak otevřela nová šance. „Od příchodu socialisty Hollanda si všichni slibujeme, že turecko-evropské vztahy naberou nový kurz, nechal se slyšet turecký ministr zahraničí AhmetDavutoglu.
Změnu v současných vztazích předznamenávají i turecká média, která koncem dubna tvrdila, že o budoucnosti země chce právě s Hollandem jednat prezident TureckaAbdullahGül, a to na summitu NATO v Chicagu.
Česká zástupkyně v Evropském parlamentu Zuzana Roithová je ale přesvědčena, že změna v čele Francie není pro budoucnost Turecka směrodatná.„Nemyslím si, že změna v Elysejském paláci může mít zásadní vliv na projednávání jednotlivých kapitol, které musí být uzavřeny před přistoupením Turecka do EU. To, co může být dnes jiné, je jen rétorika současného prezidenta, řekla Roithová Euroskopu.
Zakopaný pes leží na Kypru
Ačkoliv jsou Turci přesvědčení, že Hollandovo zvolení by mohlo přinést novou éru turecko-unijních vztahů, o oficiálních názorech francouzského prezidenta na možného člena sedmadvacítky se toho zatím příliš neví. V rámci předvolebního boje se o převážně muslimské zemi zmínil krátce v rozhovoru pro francouzskou televizi, kde řekl, že Francie dlouhodobě podporuje myšlenku vstupu Turecka do EU, ale stále nejsou splněné některé podmínky.
Jestli se Hollandovi daří svůj postoj zatím maskovat, Evropský parlament se v této otázce příliš nezdráhá. Ve zprávě o pokroku Turecka za rok 2011 vytýkají evropští zákonodárci sedmdesátimilionové zemi zhoršující se stav svobody médií a pomalé reformy.
Česká europoslankyně varuje, že cesta Turecka do EU čítá řadu překážek. „O tom, zda poté bude moci Turecko přistoupit, se bude rozhodovat hlasováním nejen na Radě EU, ale i v EP a v členských zemích. Přitom některé země, včetně Francie, budou mít k této záležitosti dokonce referendum, uvedla Roithová.
Téma samo o sobě jsou pak vztahy Turecka a Kypru. Právě ty jsou totiž největším kamenem úrazu během přístupových jednání. Turkové v roce 2006 odmítli uplatňovat dodatkový protokol o vztazích s Kyprem. To pro ně automaticky ze strany unie znamenalo zmrazení osmi kapitol, které jsou podmínkou přistoupení.
Strategické partnerství na Blízkém východě
Situace bude o to zajímavější, že v červenci přebírá předsednictví Radě EU právě Kypr a Turecko už v minulosti avizovalo, že to povede ke zhoršení vztahů s EU. A takový postoj si musí Gülova domovina dobře rozmyslet, pokud usiluje o zájem evropských lídrů.
Na druhou stranu ani Evropě by se nevyplatilo pokračovat v současné ochromené politice. Turecko je totiž bránou na Blízký východ, kde je aktuálním mezinárodním tématem stav v Sýrii. Profesor CengizAktar z instanbulské univerzity je přesvědčen, že pokud dojde k pádu Assádova režimu, Turecko se může stát významným prostředníkem mezi Evropou a Sýrií, kde bude muset dojít k rekonstrukci politického režimu.
A tím se opět dostáváme k Francii, neboť právě Paříž má na vývoji v Sýrii eminentní zájem, jakožto na své bývalé kolonii. Hollandovo stanovisko ve věci Turecka nebude mít až takový vliv na možné přistoupení této země, po Sarkozyho ignorování této vzrůstající ekonomiky však může mnohé napovědět pro budoucí vývoj unie.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop