06.06.2012
čtk
Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se dohodli, že proti dopadům problémů, s nimiž se potýká Řecko a Španělsko, budou bojovat společnými silami. Žádná konkrétní opatření ale nepřijali. Po mimořádné telekonferenci věnované eurozóně to řekl japonský ministr financí Džun Azumi. Americké ministerstvo financí sdělilo, že se hovořilo také o postupu k vytvoření fiskální unie v Evropě, do nadcházející schůzky G20 v Mexiku se ale od G7 zřejmě nedá nic očekávat.
Ministři (financí) a guvernéři (centrálních bank) zemí G7 posuzovali vývoj v globální ekonomice a na finančních trzích, stejně jako možnosti, jimiž mohou za pomoci politických opatření na současný vývoj reagovat, stojí ve zprávě amerického ministerstva. Jednání mělo soukromý charakter, žádný oficiální výstup z něj nebyl zveřejněn.
USA se bojí dopadů krize eurozóny
Ministerstvo nerozvádělo, zda se mezi evropskými lídry rýsuje konsenzus ohledně nějakého konkrétního plánu, a nepotvrdilo ani, zda bude G7 proti krizi v eurozóně postupovat společně. Ministerstvo připomnělo, že myšlenku finanční a fiskální unie prosazuje Evropská centrální banka (ECB), která chce, aby ji zvážili i lídři eurozóny.
Ve Spojených státech panují obavy, že krize v eurozóně by mohla ohrozit zatím stále ještě křehké oživení americké ekonomiky. Administrativa prezidenta Baracka Obamy uvedla, že Evropská unie musí učinit další kroky, jimiž by trhy přesvědčila, že udělala dost na to, aby se s finančními problémy vypořádala.
Ministři G7 se podle amerického ministerstva dohodli, že budou vývoj na trzích podrobně sledovat. Poznatky by mohli vyhodnotit na schůzce G20, která se bude 18. a 19. června konat v mexickém Los Cabos.
Myslím, že je zcela zjevné, že problémy Evropy musí řešit především Evropa. Samozřejmě ale žijeme ve vzájemně propojeném světě a Evropa vyhlídky globální ekonomiku ovlivňuje; Evropa je zjevně klíčovým rizikovým faktorem, řekl Mark Sobel z ministerstva financí USA. Podobně telekonferenci činitelů G7 hodnotili i Kanaďané, jejichž stanovisko bylo téměř identické s tím americkým.
Skupinu G7 tvoří USA, Japonsko, Kanada, Německo, Francie, Itálie a Velká Británie. Dlouho to byla platforma pro řešení klíčových záležitostí globálního významu, postupně ji ale nahrazuje platforma G20. To je skupina 20 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, do které vedle G7 patří i rychle rostoucí země jako je Brazílie, Rusko, Indie nebo Čína.
Tlačí G7 Německo k akci?
Skupina G7 telekonferenci narychlo svolala teprve v pondělí. Spekulovalo se přitom, že hlavním tématem bude právě eurozóna. Jeden ze zdrojů agentury Reuters například řekl, že Německo bude na telekonferenci pod silným tlakem, aby víc podpořilo ekonomický růst a pomohlo zbytku eurozóny z dluhové krize.
Jeden z agenturních zdrojů také řekl, že Berlín tlačí vládu v Madridu, aby pro španělské banky přijala pomoc od EU. Madrid o tom ale prý nechce ani slyšet, údajně kvůli své hrdosti. Tu zdroj označil za fatální aroganci. Španělsko má letos splatit dluhy za zhruba 80 miliard eur, další desítky miliard eur je bude stát pomoc zadluženým regionům a bankám, které se hroutí pod tíhou špatných úvěrů do realit.
Španělský ministr financí Cristóbal Montoro včera řekl, že trhy dluhopisů zavírají zemi dveře. Naznačil tak, že Španělsko by mohlo být čtvrtou zemí eurozóny, která bude nucena požádat o finanční pomoc.
Autor: Euroskop
