Německé odcházení od jádra – ztracený rok


Marie Bydžovská, Euroskop, 6.6. 2012

Dnes uplynul přesně rok ode dne, kdy německá vláda schválila rozhodnutí odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi. Jenomže uskutečňování radikálního rozhodnutí naráží na stále více problémů a ozývá se proti němu silná opozice. Každopádně odchod od jádra nebude levnou záležitostí.

Cena energie po rozhodnutí odstavit všechny jaderné elektrárny do roku 2022 stoupá a zemi se nedaří budovat potřebnou infrastrukturu nezbytnou k uskutečnění plánu. Domácí firmy se navíc obávají, že krok německé vlády poškodí jejich schopnost konkurovat společnostem ze zemí, které mohou vyrábět elektřinu levněji.

Komisař pro energetiku: Německu hrozí deindustrializace

Evropský komisař za Německo Günther Öttinger, který má v EU zodpovědnost za energetiku dokonce varoval, že Německu hrozí deindustrializace. Růst ceny elektřiny totiž nejsilněji postihuje malé a střední firmy, které tvoří páteř německého hospodářství.

Dalšími „obětmi drahé elektřiny jsou nejchudší domácnosti. Podle zprávy politického magazínu ARD „Report Mainz, o které informuje magazín Spiegel, v uplynulém roce 200 tisíc příjemců sociálních dávek v rámci programu Hartz IV nedokázalo platit rostoucí ceny elektřiny a muselo být odpojeno od sítě. Podle magazínu Der Spiegel průměrná rodina zaplatí za účty za elektřinu ročně až o 150 eur více než před rokem.

Najde 16 zemí společný plán?

Před rokem Merkelová zářila optimismem. „Můžeme být první průmyslovou zemí, které se podaří úspěšně nasměrovat přechod k elektrické energii budoucnosti, řekla kancléřka. V současnosti začala mluvit o něco skeptičtěji. „Implementace energetické změny stále vyžaduje značné úsilí, přiznala.

Vůči úsilí federální vlády jsou značně kritičtí premiéři spolkových zemí. Například podle sociálnědemokratického premiéra spolkové země Porýní-Falc Kurta Becka připomíná „největší poválečný infrastrukturní projekt maratón, přičemž Německo je podle Becka teprve 50 centimetrů za startovní čarou. Někteří experti nicméně v souvislosti s odchodem od jádra mluví dokonce o ztraceném roce.

Kancléřka proto pozvala na 23. května premiéry 16 zemských vlád a nového ministra životního prostředí Petera Altmaiera na „energetický summit do Berlína. Ze schůzky podle německého tisku vzešlo pouze rozhodnutí opakovat setkání se zástupci spolkových zemí každých šest měsíců. Jednotlivé spolkové země mají totiž různé zájmy a každá spolková země má dokonce vlastní koncepci odchodu od jaderné energetiky. „Ty nyní musíme dostat pod jednu střechu, společně s výstavbou sítí, vyjádřil se Altmaier.

Odstavení jádra může přijít až na 335 miliard eur

Přechod k obnovitelným zdrojům v Německu zdražuje skutečnost, že zatímco energetické zdroje jsou převážně na severu, kde vyrostly desítky větrných elektráren, poptávka po energiích je nejsilnější na průmyslovém jihu. Berlín proto bude muset masivně investovat do výstavby sítí a do technologií umožňujících skladování elektřiny. Navíc bude muset zajistit konvenční elektrárny, které by zajistily zdroj elektřiny v době, kdy ji není schopen dodat sluneční svit nebo vítr.

Podle výpočtů firmy Trendresearch náklady na odchod od atomové energie pro příštích deset let dosahují hodnoty 154 miliard eur. Podle bavorské průmyslové asociace VBW by do roku 2030 mohly vyšplhat dokonce až na 335 miliard eur.

3800 kilometrů sítí do roku 2020

V Německu nyní vzniká plán pro rozvoj energetické infrastruktury, který předpokládá, že země bude muset vybudovat do roku 2020 přibližně 3800 kilometrů nových elektrických sítí. Jenomže soukromí investoři se do projektu příliš nehrnou, protože jeho výnosnost je nejistá. Němečtí politici proto zvažují, že projekty by mohla odporovat státní banka KfW.

Pokud Berlín nezajistí dostatečné investice do rozvodných sítí, hrozí zemi black-out, tedy výpadek dodávek elektřiny. Tento strašák se netýká pouze Německa. Elektřina ze severních větrných elektráren do Bavorska totiž proudí přes české území. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS opakovaně upozorňuje, že náhlé přenosy energie z Německa ohrožují stabilitu české energetické sítě.

Otázka stavby německých přenosových sítí je proto žhavou otázkou sousedských vztahů, kterou řešil premiér Nečas s kancléřkou i při její dubnové návštěvě v Praze. Německá kancléřka tehdy uvítala, že Česko nehodlá na hranicích stavět transformátory, které by blokovaly přenos energie.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality