Belgie: Udejte burku za 250 euro

S kontroverzní nabídkou Belgičanům přišel poslanec parlamentu Filip Dewinter. Člen strany Vlámský zájem (Vlaams Belang) zaplatí 250 euro tomu, kdo belgické policii udá ženu, která obléká burku. V Belgii je nošení těchto tradičních muslimských oděvů zakázáno od loňského léta. Dewinterův návrh reflektuje současnou napjatou situaci v zemi, která by ráda byla vzorem pro úspěšnou asimilaci muslimů v sedmadvacítce.

S iniciativou přišel poslanec po událostech, které následovaly, když policie zatkla mladou muslimku, která odmítala odstranit ze své tváře nikáb. Incident následně vyústil v násilný protest muslimů a policie v té souvislosti zadržela 15 členů islamistické skupiny Sharia4Belgium.

Autor „udavačské nabídky tvrdí, že nápad na netradiční odměnu pro vlastenecké Belgičany vznikl v dílně organizace Města proti islamizaci, jejímž je prezidentem. Nikoho by ale nepřekvapilo, kdyby autorem myšlenky byla domovská partaj tohoto poslance. „Tato akce Filipa Dewintera z Vlámského zájmu jen dokládá rasistickou a xenofobní podstatu této strany, prohlásil tento týden Chibo Onyej z Evropské sítě proti rasismu, která na případ upozornila.

Vlámský zájem je krajně pravicová strana belgického parlamentu. Netají se svými postoji proti přistěhovalectví a sympatiím k nizozemskému radikálnímu politikovi Geertu Wildersovi.

S Wildersem spojují Vlámský zájem především webové stránky, kde si můžou aktivní občané stěžovat na prohřešky imigrantů, a to především z východní Evropy. Wilders stránky spustil v únoru a vysloužil si politický políček od europoslanců. (Ne)populární stránka se Vlámskému zájmu zalíbila natolik, že její obdobu spustil dva měsíce po Wildersovi.

Rozdíl je, že Dewinterova strana se na webu zaměřuje kromě přistěhovalců ze střední a východní Evropy i na žadatele o azyl z řad muslimů. Wildersův belgický epigon vzbudil řadu emocí. Belgické ministerstvo označilo webové stránky za ilegální akci a zásah do soukromí.

Zástupci Evropské komise se nechali slyšet, že s iniciativami, které narušují evropské hodnoty, se mají vypořádat členské státy a jejich soudy. „Pokud neexistuje souvislost s evropským právem, tak není možnost, aby se Evropská komise do takové věci zapojovala, řekl EUobserver mluvčí komisařky pro justici Viviane Redingové. Příběh tohoto horkého bramboru nakonec vyšuměl a stránky fungují vesele dál.

Podle listu Le Soir žije v Belgii nejvíce muslimů v poměru k většinové populaci, a to přes 400 tisíc. V desetimilionové zemi tak menšina tvoří asi šest procent obyvatel. V posledních letech je nejčastější jméno pro dítě narozené v hlavním městě Mohamed a podle odhadů bude žít v Bruselu do deseti let už jen 30 procent původních Belgičanů. To jsou argumenty, které u voličů radikálních stran bodují.

Je těžké bojovat s fakty, které původní obyvatelé ve většině případů neradi slyší. Belgie se o asimilaci muslimů přesto dál snaží. Někdy možná až příliš urputně. To dokládá příklad brožury, jež vydali Vlámové pro marocké přistěhovalce, kterých je v zemi nejvíc. Sedmnáctistránková brožura přibližuje novým obyvatelům nejen belgické podnebí, ale i způsoby, jak se chovat na veřejnosti. Na první pohled se zdá, že jde o užitečnou knížečku, některé rady by ale ocenili spíš Marťané.

„Vlámové netráví příliš času venku, ale spíš ve svých domovech. Mají rádi klid a mír, píše se v brožuře. „Lidé se tu nenavštěvují spontánně, obvykle si nejprve domluví schůzku, pokračuje manuál. A na přetřes se dostanou i vlašského ořechy („tvrdé zvenku, ale měkoučké uvnitř), pro které mají podle autora Vlámové slabost.

„Kdo se bude chtít po tomhle vydat do Vlámska? zlobil se v belgickém rádiu po vydání publikace jeden z domácích novinářů. Když to nebudou krajní pravicí odmítaní Maročané, nahradí je jiní. Ministr pro integraci Geert Bourgeois se totiž nechal slyšet, že chce zábavnou brožuru vydat i v turecké a ruské verzi.