Marie Bydžovská, Euroskop, 14.6. 2012
Je stále pravděpodobnější, že Kypr bude muset požádat Evropskou unii o finanční pomoc, řekl minulý týden guvernér kyperské centrální banky Panikos Demetriades. „Jsme další na řadě, vyjádřil se pro Financial Times i prominentní kyperský ekonom Stelios Platis.
Podle kritiků vlády může za problémy rozhazovačná politika prezidenta Demetrise Christofiase, kvůli které má země již rok uzavřený přístup na finanční trhy. Prezidentovi se také vyčítá, že souhlasil s dohodou o sestřihu řeckých dluhopisů o 75 procent a nevymohl si současně podporu pro kyperské banky, které přišly asi o 3 miliardy eur.
Zastánci vlády svalují vinu na banky, které nezodpovědně poskytovaly příliš mnoho úvěrů, čemuž centrální banka nedokázala zabránit.
Pomůže opět Moskva?
Bankovnictví pomohlo Afroditinu ostrovu k ekonomickému rozkvětu. Nyní je ale jeho největším rizikem. Již na konci minulého roku musela Nikosia hledat pomoc v zahraničí. Z potíží jí pomohla výhodná půjčka od Moskvy ve výši 2,5 miliard eur. Nyní finanční instituce v zemi potřebují na rekapitalizaci do konce měsíce získat minimálně 1,8 miliard eur. Vláda ani banky peníze nemají.
Kypr možná bude první zemí, která během půlročního předsednictví požádá o finanční pomoc evropské instituce. Podle Financial Times nicméně Nicosia naznačila, že dává přednost další půjčce z Moskvy před záchranou od evropských partnerů, kteří pomoc svazují množstvím podmínek. Kypr se rozhodně odmítá vzdát jeho na evropské poměry nízké desetiprocentní sazby korporátní daně. Kvůli výši podnikové daně se s EU přelo i Irsko, které EU požádalo o záchranný balíček v listopadu 2011.
Rusům se na Kypru líbí
Kypr se stal v posledních letech oblíbeným místem pro ruské businessmany. Ostrov je přitahuje nízkými daněmi, ale i stabilním podnikatelským prostředím a atraktivními možnostmi pro vyžití v době volna.
Ruská diaspora má na Afroditině ostrově silné zastoupení, v zemi s 789tisícovou populací žije asi 30 tisíc rusky mluvících obyvatel. Na ostrově mají vlastní noviny, dvě školy a rádio a jedno z největších měst Limassol je kvůli počtu ruských obyvatel mezi místními přezdíváno Limassolgrad. S Kypřany spojuje Rusy i pravoslavné vyznání většiny místních lidí. A kyperský prezident Demetris Christofias, který studoval v Moskvě, mluví plynně rusky. Právě hlava státu bude dalším nezvyklým bodem kyperského předsednictví. Kypr je totiž jedinou zemí v EU, kterou vede člen komunistické strany.
Ruský prezident Medveděv při návštěvě Kypru v roce 2010. Zemi stačil navštívit i letos, ještě předtím, než předal úřad svému nástupci Vladimíru Putinovi. (foto: Wikipedia)
Jak se postavit k syrskému konfliktu?
Posilování vztahů s Moskvou nebudí takové nadšení u evropských diplomatů. Důležitost předsednictví sice po přijetí lisabonské smlouvy oslabila, přesto Kypr může během příštích šesti měsíců hrát roli i ve vnějších vztazích EU. Například otázce Sýrie, kde Rusko na rozdíl od EU podporuje syrský režim prezidenta Bašára Assada.
Se Sýrií souvisel i diplomatický incident ze začátku roku. Na Kypru musela v lednu kvůli bouři zakotvit ruská loď plující do Turecka a Sýrie. Podle místních zdrojů vezla režimu prezidenta Bašára Asada až 60 tun zbraní. Inspektoři v kyperském Limassolu nebyli schopni otevřít čtyři kontejnery, které plavidlo vezlo, ale náklad označili za nebezpečný.
Kyperské ministerstvo zahraničí pak oznámilo, že lodi bylo povoleno pokračovat v plavbě. Úřady i přes porušení embarga EU na dovoz zbraní syrskému režimu dodávku nezastavily, a to pouze na základě slibu, že loď změní kurs a do Sýrie nepopluje.
Turecké kontroverze
Kypr patří v EU k menším zemím, kvůli strategické poloze ve Středozemním moři se zde ale od nepaměti střetávaly nejrůznější zájmy. Zatímco Rusko je jeho silným zastáncem (například v Radě bezpečnosti OSN), má Kypr velmi napjaté vztahy s Tureckem.
„Vztahy Turecka s EU, jakož i politické kontakty budou nadále pokračovat. Žádný turecký úřad ani organizace se ale nezúčastní jakékoli akce, které bude předsedat jižní Kypr, prohlásil turecký ministr zahraničí Davutoglu minulý týden.
Turecko vede s mezinárodně uznávanou Kyperskou republikou diplomatickou válku od roku 1974, kdy se ostrov po turecké invazi se rozdělil na dvě části. Invaze následovala po pokusu o puč, který zorganizovali stoupenci spojení ostrova s Řeckem. Severní část ostrova vyhlásila Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává pouze Turecko. Kyperské předsednictví tak bude držet i další unikát – poprvé povede sjednocující se Unii rozdělená země.
Britské základny
Ostrovní stát je strategicky důležitý i pro Velkou Británii, která na něm stále drží dvě vojenské základny s celkovou rozlohou 254 čtverečních kilometrů, které jsou svrchovaným britským územím. Do roku 1960 patřil Kypr Britům, dodnes to připomíná například jízda v levém pruhu silnice.
Je pravda, že po vstupu lisabonské smlouvy v platnost význam předsednictví upadá. Například po celou dobu belgického předsednictví vedla zemi vláda v demisi. Přesto je zjevné, že kyperské předsednictví bude i v postlisabonské Evropě velmi nezvyklé.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop