Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2012

03.07.2012
Euroskop

Zjednodušení evropského dědického řízení, EP: zlepšení ochrany obětí trestných činů, Schengen na agendě EP a Rady

Zjednodušení evropského dědického řízení

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení (KOM(2009)154)

Rada 7. 6. 2012 přijala návrh nařízení týkající se dědictví. Zavádí evropské dědické osvědčení.

Pozadí

O předložení návrhu, který Komise zveřejnila v říjnu 2009, původně usilovalo české předsednictví v Radě, nakonec se však přípravy prodloužily a úspěšné bylo až následující předsednictví švédské.

Rada o návrhu měla jednat v závěru roku 2011 (více v příspěvku „JURI schválil změny pravidel týkající se příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2011). Výbor JURI schválil zprávu zpravodaje Kurta Lechnera 1. 3. 2012 jednomyslně, plénum EP 13. 3. 2012 poměrem 589:21:79.

Klíčové body

Nařízení nejenže zrychlí dědické řízení, ale také je zlevní.

Dědické řízení k majetku zesnulého bude považováno za jedno bez ohledu na zemi, kde se nachází. Dědické řízení také bude řídit jeden úřad a bude se jej týkat jeden zákon. Nadto vznikne tzv. evropské dědické osvědčení.

Zákonem je na mysli zákon země, v níž člověk v době smrti pobýval. Pokud si člověk přeje vyřídit svoje dědictví jiným způsobem, může si zvolit dědické zákony země, jíž je občanem.

Pokud o dědictví rozhoduje soud, bude se řídit nově platnou legislativou. Evropské dědické osvědčení umožní dědicům lepší a jednodušší vymahatelnost práva v případě, že je dědictví v jiném členském státě. Na daňové otázky se toto nařízení nevztahuje.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení bude přímo platné ve všech členských zemích kromě Dánska, Irska a Velké Británii. Implementováno musí být do 3 let.

Odkazy

EP: zlepšení ochrany obětí trestných činů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (KOM(2011)275)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech (KOM(2011)276)

EP chce v trestních otázkách zajistit stejná práva pro všechny občany EU.

Pozadí

Komise v květnu 2011 přijala legislativní návrhy týkající se ochrany obětí trestných činů. Jedná se konkrétně o 2 návrhy: směrnici o minimálních normách na ochranu obětí a nařízení o vzájemném uznávání ochranných opatření občanského práva. EP vypracoval návrh zprávy v lednu 2012 (více v příspěvku „Komise uveřejnila návrhy na zlepšení ochrany obětí trestných činů, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2011), a v příspěvku „EP: Vzájemné uznávání ochranných opatření v občanských věcech, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2012).

Klíčové body

Návrh směrnice o minimálních normách na ochranu obětí požaduje, aby byli pracovníci policie, žalobci i soudci v jednotlivých členských státech školeni, jak mají s oběťmi trestných činů zacházet s respektem. Oběti by také vždy měly obdržet informace o svém případu a o svých právech v jazyce, který je jim srozumitelný. Směrnice z ochrany nevylučuje ani oběti závažné kriminality. V jazyce, kterému oběť rozumí, by se měly vést také výslechy a soudní proces. V takovém případě musí být zajištěn tlumočník.

Poslanci EP navrhují, aby byl každý případ brán individuálně a hodnotily se specifické potřeby (případu/oběti). Mělo by se přihlížet k různým aspektům, které ovlivňují situaci oběti. Členské státy by také podle návrhu měly zajistit bezplatnou a důvěrnou pomoc během celého vyšetřování i po něm. Podporu by měli získat i lidé se speciálními potřebami (násilí kvůli pohlaví, děti ap.). Pokud jsou oběťmi děti, musí se na ně brát ohled za každé situace a jejich svědectví musí být bráno v potaz.

Předpokládaný další vývoj

Text, na kterém se shodla Rada a EP, bude předán k hlasování výboru LIBE a FEMM 10. 7. 2012. Plénum EP bude o návrhu (směrnice) hlasovat v září 2012. Národní státy budou mít v případě přijetí normy 3 roky na její implementaci.

Odkazy

Schengen na agendě EP a Rady

Press Release. 3172nd Council meeting. Justice and Home Affairs, Brussels, 7 and 8 June 2012 (10760/12)

Důležitý bod plenárního zasedání EP, které se konalo 11. 6. 2012, představovala změna právního základu hodnocení fungování schengenského prostoru, kterou na zasedání Rady 7. 6. 2012 schválili ministři vnitra členských států. Změnu kritizovali zástupci politických frakcí i předseda EP Martin Schulz v úvodním projevu, v němž přislíbil, že EP bude proti plánům na změny omezující jeho pravomoci v otázkách týkajících se hodnocení fungování schengenského prostoru důrazně bojovat. EP se potom v průběhu června 2012 k tématu Schengenu několikrát vrátil.

Pozadí

Na zasedání Rady 7. 6. 2012 přijali ministři vnitra členských zemí obecný postoj ke 2 legislativním návrhům, které se týkaly fungování Schengenu. Konkrétně se jednalo o pozměňovací návrhy týkající se společných pravidel ohledně dočasného znovuzavedení hraničních kontrol na vnitřních hranicích v rámci schengenského prostoru a o pozměňovací návrhy týkající se mechanismu hodnocení fungování schengenského prostoru. Zde se jedná o společná pravidla pro verifikaci aplikování schengenského acquis. Rada zde rozhodla o změně právní báze pro tento mechanismus z článku 77 na článek 70 Smlouvy o fungování EU.

Zatímco článek 77 Smlouvy umožňuje přijímat opatření tzv. řádným legislativním postupem, což v praxi znamená spolurozhodování EP a Rady, článek 70 hovoří pouze o tom, že EP a národní parlamenty mají být o obsahu a výsledcích evaluace informovány. K názoru, že korektním právním postupem v tomto případě je právě článek 70, dospěly nejen členské státy, ale také právní servis Rady. Rada rozhodla o změně právního základu jednomyslně, rozhodla se však konzultovat EP tak, aby jeho názor ohledně finálního textu, který se týká změn, byl plně respektován.

V případě změn evaluačního mechanismu se jedná především o roli Komise v evaluačním procesu. Zatímco v případě stávajícího systému probíhá tento proces primárně na mezivládním principu, přičemž Komise se účastní jen jako pozorovatel, nově navrhovaný systém, který je do značné míry i výsledkem kompromisu mezi Radou a EK, posiluje Komisi. Členské státy a Komise mají být za implementaci a evaluaci monitorovacího mechanismu odpovědné společně. Každý evaluační tým se tak má skládat ze 2 vedoucích expertů, z nichž 1 bude zastupovat členské státy a 1 Komisi.

Evaluační mechanismus se má týkat všech aspektů schengenského acquis, nově i včetně dodržování absence kontrol na vnitřních hranicích a také fungování úřadů, které mají na starosti aplikaci příslušných částí schengenského acquis. EK má být odpovědná také za stanovení víceletých i jednoletých evaluačních programů, které mají zahrnovat jak ohlášené, tak neohlášené inspekce. V potaz mají být brána doporučení agentury Frontex. Dotčený členský stát má na základě evaluačních zjištění předložit akční plán týkající se nápravy vytýkaných nedostatků, jehož plnění bude potom právě Komise kontinuálně monitorovat, přičemž opět vypracuje zprávu o implementaci tohoto plánu. V rámci monitoringu mohou opět následovat jak ohlášené, tak neohlášené opakované inspekce. Vedle toho má EK každoročně prezentovat Radě a EP souhrnné zprávy o průběhu evaluací.

Postavení EK ve vztahu k evaluačnímu mechanismu fungování schengenského prostoru tedy má výrazněji posílit. Naproti tomu revize právní báze pro příslušnou změnu oslabuje roli EP. Hned při zahájení plenárního zasedání EP 11. 6. 2012 byl proto pozván ministr spravedlnosti předsedajícího Dánska Morten Bødskov, aby změnu právního základu vysvětlil.

Klíčové body a stav projednávání

Poslanci výboru LIBE se rozhodli reagovat na vzniklou situaci tím, že si vyhradili právo podat žalobu u ESD proti rozhodnutí zástupců členských států v Radě o změně právního základu pro příslušné rozhodnutí. Výbor se též rozhodl trvat na svých pozměňovacích návrzích týkajících se návrhů ohledně přechodného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích a příslušných evaluačních mechanismů.

Podle těchto pozměňovacích návrhů by např. přistěhovalecká vlna jako taková neměla být považována za hrozbu z hlediska vnitřní bezpečnosti či veřejného pořádku, a neměla by se tedy stávat důvodem pro dočasné obnovení kontrol na vnitřních hranicích. Tento nástroj má být podle poslanců výboru LIBE používán pouze jako nástroj výjimečný, ke kterému se členské státy mohou uchýlit jen v mimořádných případech. Což je stanovisko, které nekonvenuje s pozicí řady členských států. Návrhy mezi těmito mimořádnými situacemi jmenují např. právě vážné a bezprostřední nebezpečí hrozící vnitřní bezpečnosti a veřejnému pořádku. V tomto případě mohou být zavedeny kontroly na vnitřních hranicích států až na 6 měsíců, pokud se jedná o situaci vyžadující okamžitý zásah, může kontroly obnovit sám členský stát, a to nejvýše na 10 dnů, tato doba však může být prodloužena v případě, že nebezpečí přetrvává. Neexistuje ale přesná definice toho, co lze považovat za takové nebezpečí a zda jím může být např. i již zmiňovaný výrazný nárůst počtu imigrantů. V případě, kdy nastanou trvalé a vážné problémy při zvládání ochrany příslušné části vnější hranice EU, jejíž ochranu má na starosti příslušný stát, měla by podle představitelů EP o obnovení kontrol na vnitřních hranicích rozhodovat EK.

Také v otázce evaluačního mechanismu europoslanci navrhují některé změny, např. aby v případě zjištění vážných problémů týkajících se vymáhání pravidel Schengenu na vnějších hranicích EU měl příslušný členský stát, který se s těmito problémy potýká, nárok na podporu, včetně podpory agentury Frontex a dalších agentur EU, a to až na dobu 6 měsíců. Tyto změny jsou odrazem situace, která nastala především v případě států jižní a západní Evropy, které v souvislosti s uprchlickými vlnami doprovázejícími události tzv. arabského jara začaly spontánně přistupovat k obnovování kontrol na vnitřních hranicích za využití stávajících pravidel schengenského systému. Návrhy také odrážejí některé dlouhodobé problémy, s nimiž se potýkají členské státy sdílející část vnější hranice EU v exponované oblasti Středomoří. Typickým příkladem je Řecko a často kritizované problémy managementu schengenského systému na hranici s Tureckem.

Výbor LIBE navzdory rozhodnutí Rady ze 7. 6. 2012 pokračoval ve schvalování svých pozměňovacích návrhů (schválil zprávu Renate Weber týkající se dočasného obnovení kontrol na vnějších hranicích, ale také návrh zprávy Carlose Coelha, která se týkala evaluačního mechanismu).

Postoj ČR

Zástupci MV ČR v otázce zavedení společných pravidel pro dočasné znovuzavedení hraničních kontrol řeší především věcnou stránku problematiky. Ministr vnitra Jan Kubice v této souvislosti v tiskové zprávě zdůraznil skutečnost, že znovuzavedení kontrol zůstane v plné kompetenci členských států, byť toto rozhodnutí budou muset schválit další členské státy. To naznačuje, že ČR nemá s kompromisní variantou návrhů problém.

Pokud jde o prioritní témata prosazovaná ze strany ČR na jednání Rady v souvislosti se schengenskými otázkami, je to především podpora zapojení Bulharska a Rumunska do systému. ČR podporuje, aby se na zasedání v září 2012 Rada vyslovila pro vstup Bulharska i Rumunska.

Předpokládaný další vývoj

19. 6. 2012 výbor JURI schválil stanovisko, které se otevřeně staví proti změně schválené Radou. Stanovisko explicitně říká, že jedinou správnou právní procedurou pro schvalování příslušných změn je spolurozhodování. Stanovisko bylo doručeno dánskému předsednictví Rady a do značné míry zastínilo všechny další otázky týkající se v příslušném období této agendy. Lze proto čekat, že téma bude rezonovat při dialogu obou institucí i v nadcházejícím období, kdy předsednictví Rady přebírá Kypr. Jednání o kompromisním návrhu, který se týká fungování schengenského systému, budou tedy dále pokračovat.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality