24.07.2012
Euroskop
I země, které se dosud zdály jako bezproblémové, se v současné rozjitřené době dostávají do hledáčku finančních trhů. Dvoumilionové Slovinsko, které mezi postkomunistickými zeměmi platilo za premianta a jako první se již v roce 2007 stalo členem eurozóny, tak podle Financial Times může být příštím příjemcem pomoci ze záchranného fondu.
Výnosy ze slovinských devítiletých dluhopisů dosáhly tento týden 6,5 procent. Nebezpečně se tak blíží hranici, která je analytiky považována za kritickou a při jejímž dosažení jiné státy eurozóny požádaly o pomoc.
Slovinské problémy se táhnou již delší dobu. Země zaznamenala na počátku krize v roce 2009 jeden z nejhlubších propadů HDP v Evropě, celých osm procent. K poklesu domácího produktu došlo i loni a letos analytici očekávají snížení HDP o 1,5 až 2 procenta.
Největším problémem je špatně kapitalizovaný bankovní sektor, který podobně jako ve Španělsku a Irsku doplatil na splasknutí úvěrové bubliny. Oproti většině středo- a východoevropských zemí je přitom finanční sektor poměrně rozsáhlý. Agentura Moody’s udává, že hodnota jeho aktiv dosahuje 140 procent HDP země. Největší slovinský finanční ústav Nova Ljubljanska Banka již obdržel finanční pomoc od státu.
Ratingová agentura Fitch varovala, že pokud špatné úvěry ve slovinských bankách vzrostou do konce roku ze současných 15,5 na 25 procent, kapitálové požadavky vyšplhají na 4,5 miliard eur, což představuje 10 procent HDP země. Takový vývoj přitom podle agentury není nemožný.
Autor: Euroskop
