Vnitřní trh v červenci 2012

31.07.2012
Euroskop

EP na plenárním zasedání odmítl dohodu ACTA, ECOFIN dal zelenou projektovým dluhopisům, Komise chce usnadnit udělování hudebních licencí

EP na plenárním zasedání odmítl dohodu ACTA

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2012 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Obchodní dohody proti padělatelství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými

Na plenárním zasedání EP 4. 7. 2012 proběhlo hlasování o obchodní dohodě proti padělání, která je obecně známá jako ACTA. Podle očekávání a náznaků, které přicházely z jednotlivých výborů EP již v první polovině roku 2012, plénum dohodu odmítlo, což zabraňuje tomu, aby v EU vstoupila v platnost. Při hlasování se proti dohodě postavilo 478 poslanců, 39 poslanců hlasovalo pro její přijetí, 165 se hlasování zdrželo.

Pozadí

Hlasování o dohodě ACTA bylo významnou událostí nejen kvůli značné medializaci této otázky (EP např. obdržel petici podepsanou téměř 3 miliony občanů nejen z EU, která jej vyzývala k tomu, aby dohodu odmítl), ale také proto, že se jednalo o historický precedens, při němž EP vůbec poprvé využil práva odmítnout mezinárodní dohodu týkající se obchodu. Tuto pravomoc dala EP až Lisabonská smlouva, parlament tedy využil rozšířených pravomocí, které mu změna primárního práva poskytla.

Před hlasováním pléna byla dohoda předmětem hlasování v jednotlivých výborech. Dohodu postupně zamítly v květnu 2012 výbory LIBE, ITRE a (poměrně těsně) také výbor JURI. Výbor LIBE navrhl doporučit odpovědnému výboru, kterým byl výbor INTA, neschválit dohodu z důvodu nesouladu se základními právy zakotvenými v Chartě základních práv EU. Také zástupci výboru ITRE konstatovali, že dohoda ACTA nedostatečným způsobem vyvažuje na jedné straně potřebu chránit duševní vlastnictví a na stra­ně druhé respektovat svobodu podnikání a chránit privátní informace, stejně jako svobodu informace poskytovat.

V červnu 2012 dohodu zamítly také výbory DEVE a nakonec i odpovědný výbor INTA, který o ní hlasoval 21. 6. 2012. Doporučení výboru INTA, které bralo v úvahu také doporučení ostatních zainteresovaných výborů, přitom tvořilo základ také pro červencové hlasování o dohodě v plénu EP. Zpravodajem návrhu byl britský socialistický poslanec David Martin, který se netajil tím, že je spíše odpůrcem dohody a doporučoval, aby ji EP jako celek odmítl.

EK parlamentu dohodu sice ke schválení doporučovala, o kontroverzním charakteru tohoto tématu ovšem svědčí také to, že ji současně předložila Soudnímu dvoru EU, aby posoudil její případný rozpor se základními právy a svo­bodami v EU.

Klíčové body a stav projednávání

Hlasování předcházela debata, ve které většina europoslanců vyjádřila pochybnosti a obavy. Poslanci se také neshodovali v tom, zda respektovat výzvu Komise, která doporučila EP, aby s hlasováním vyčkal až na verdikt ESD, jenž by měl deklarovat, zda smlouva je či není v souladu s primárním právem EU, což byla jedna z nejsilnějších námitek proti dohodě.

Jak již bylo zmíněno, dohodě „nefandil ani zpravodaj návrhu legislativního usnesení poslanec Martin, který ještě v rámci rozpravy před samotným hlasováním plénu důrazně doporučil, aby dohodu odmítlo. V opačném případě vyjádřil pochybnosti nad tím, jak by byla dohoda v EU aplikována a vykládána. Tyto argumenty většinou obsahovaly obavy, že by s sebou implementace ACTA nesla kriminalizaci individuálních uživatelů např. uměleckých děl prostřednictvím internetu. Odpůrci dohody se obávali, že její aplikace v EU povede k tomu, že např. provozovatelé internetových služeb budou nuceni monitorovat činnost svých uživatelů. Upozorňovali také na poměrně vágní formulaci celého textu, která podle nich otevírá cestu k řadě rozporuplných interpretací a možných restriktivních opatření.

Přijetí dohody naopak obhajovala EK. Její zástupce, komisař pro obchod Karel De Gucht, v rozpravě uvedl, že pokud EP bude hlasovat proti dohodě, bude to nejen pro EU, ale i v globálním smyslu znamenat významný krok zpět, pokud jde o ochranu práv k duševnímu vlastnictví. Pokud má EP podle jeho slov pochybnosti o souladu s primárním právem, měl by vyčkat rozhodnutí ESD a do té doby nevydávat ukvapené verdikty.

V případě jednotlivých politických frakcí zastoupených v EP patřili k nejsilnějším zastáncům dohody poslanci frakce EPP. Jejich zástupci poukazovali na to, že dohoda ACTA je součástí celého schématu mezinárodní spolupráce v oblasti boje s piraterií a že její zamítnutí v EU následně stíží jednání EU s takovými státy, jako je např. Indie, o přijetí norem, které by bránily padělání léčiv a dalším opatřením v oblasti ochrany obchodních značek a duševního vlastnictví. Podobně jako komisař De Gucht se i zastánci dohody ACTA z řad europoslanců přikláněli k variantě, aby EP vyčkal verdiktu ESD a hlasoval až po jeho zveřejnění.

Na masovou mobilizaci občanů proti dohodě upozorňovali v rozpravě např. zástupci frakce ALDE, kteří již z titulu svého liberálního přesvědčení považují internet za veřejný statek (podobně jako je tomu u přírodních zdrojů typu vody). Internet je podle nich oblastí individuálních svobod, která by neměla být zbytečně svazována pravidly.

Proti dohodě v EP vystupovali také poslanci levicových frakcí. Např. zástupci frakce Zelení/EFA byli pro odmítnutí dohody z toho důvodu, že její zamítnutí bude moci naopak otevřít kvalitnější a otevřenější debatu o přístupu k právům v oblasti duševního vlastnictví v Evropě. EK bylo v tomto směru vyčítáno, že své partnery v legislativním procesu (především EP) nedostatečně informovala ještě před samotným podpisem dohody.

Zástupci frakce ECR pragmaticky upozorňovali na to, že v digitálním věku je tradiční byznys založen jak na ochraně duševního vlastnictví, tak nových přístupech, které zdůrazňují potřebu jeho sdílení. Oběma modelům by přitom mělo být umožněno existovat, což je cíl, který stávající dohoda nenaplňuje dostatečně.

Pozice ČR

Z českých europoslanců patřila ke kritikům dohody ACTA především lidovecká poslankyně Zuzana Roithová, která kritizovala již podpis dohody a skutečnost, že EK se na ESD obrátila až po jejím podpisu. Roithová kritizovala také to, že EK a Rada o průběhu jednání o dohodě ACTA i o jejím obsahu nedostatečně informovaly. Proti dohodě se v souladu s postoji příslušných frakcí stavěli také europoslanci za ČSSD a KSČM.

Europoslanci ODS sdružení ve frakci ECR se na červencovém plénu zdrželi hlasování a vydali k rozhodování o dohodě ACTA prohlášení. V něm zdůrazňují, že smlouva uspokojivě neřeší ochranu soukromí jednotlivce, ani duševního vlastnictví, jak mělo být její ambicí. K ochraně duševního vlastnictví se však poslanci ODS hlásí, protože jej považují za součást vlastnictví osobního, které by mělo být chráněno i v digitálním světě.

Vláda Petra Nečase ratifikační proces dohody pozastavila již v únoru 2012, odsoudila ale hackerské útoky, které nátlak proti dohodě provázely v celé Evropě.

Předpokládaný další vývoj

Výsledek hlasování znamená, že dohoda ACTA nebude přijata v EU. Ani EU jako celek, ani její členské státy se tak k dokumentu vyjednanému s USA, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Mexikem, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem, Jižní Koreou a Švýcarskem nepřipojí. Neznamená to ale její úplný konec v celosvětovém měřítku, byť jejími signatáři nejsou tak významní účastníci mezinárodního obchodu, jako je Čína, již zmiňovaná Indie, Brazílie nebo Rusko.

Komentáře k výsledkům hlasování (a to i ty, které přijímaly s uspokojením, že dohoda byla zamítnuta) upozorňovaly, že nyní by měl být nalezen nějaký nový způsob ochrany duševního vlastnictví, což je názor, který sdílel i zpravodaj a jeden z hlavních odpůrců dohody poslanec Martin. Lze tedy očekávat, že v dané oblasti ještě zdaleka nebylo řečeno poslední slovo.

Odkazy

ECOFIN dal zelenou projektovým dluhopisům

Regulation of the European Parliament and of the Council amending Decision No 1639/2006/EC establishing a Competitiveness and Innovation Framework Programme (2007-2013) and Regulation (EC) No 680/2007 laying down general rules for the granting of Community financial aid in the field of the trans-European transport and energy networks

Rada ECOFIN přijala 10.7.2012 nařízení, které zavádí na pilotní období let 2012-2013 tzv. projektové dluhopisy. Chce jimi mobilizovat až 4,5 mld. € ze soukromého sektoru, jenž by měl financovat klíčové projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury.

Pozadí

Myšlenku projektových dluhopisů představila Komise v říjnu 2011. Rada přijala v prvním čtení všechny pozměňovací návrhy EP; k dohodě s ním dospěla 22. 5. 2012 (více v příspěvku „EU se chce zaměřit na podporu růstu, Institucionální záležitosti v květnu 2012).

Klíčové body

Projektové dluhopisy by měly fungovat následovně. Dluhopisy budou soukromým dluhem, který vydá sponzor projektu (buď soukromý investor, nebo konsorcium firem), aby projekt financoval. Tyto firmy do projektu vloží základní kapitál a prostřednictvím dluhopisům zaručeným 230 mil. € budou financovat zbytek zakázky.

Nástroj projektových dluhopisů EU bude sloužit jako záruka, aby sponzoři projektů snáze nalákali soukromé investory. Brusel doufá, že dlouhodobí investoři, jako jsou penzijní fondy nebo pojišťovny, tyto dluhy budou kupovat.

  • Za dluhy se zaručí EIB. Cílem Bruselu je vytvořit jakýsi nový trh sdluhopisy.
  • Až 200 mil. € bude investováno do projektových dluhopisů voblasti infrastruktury, 10 mil. € do oblasti energetiky a 20 mil. € do oblasti ICT a vysokorychlostního internetu.

Risk, který je EU, resp. EIB ochotna nést, má činit 20 % z rozpočtu projektu.

Pozice ČR

Pilotní fázi ČR podporuje, nemyslí si ale, že by daný krok přinesl zásadní změnu v boji s hospodářskou recesí.

Předpokládaný další vývoj

Pilotní fáze může začít nejprve v bohatších zemích. První vlna projektů by měla být zahájena již za kyperského předsednictví.

Pokud bude pilotní fáze úspěšná, měla by ji nahradit operační fáze v období let 2014-2020 (v rámci tzv. Nástroje pro propojení Evropy (zaměřeného na dopravu, energetiku a ICT). Rada vyzvala členské státy, aby pracovaly na vyhodnocení dočasného systému.

Odkazy

Komise chce usnadnit udělování hudebních licencí

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on collective management of copyright and related rights and multi-territorial licensing of rights in musical works for online uses in the internal market (COM(2012)372)

Komise 11. 7. 2012 předložila návrh směrnice, jež by měla zmodernizovat působení tzv. kolektivních správců a potažmo usnadnit udělování hudebních licencí.

Pozadí

Kolektivní správci spravují udělování licencí (v daném případě k užití hudebních nahrávek chráněných autorským právem) a pro skladatele a textaře vybírají a následně jim přerozdělují odpovídající honoráře. Obecně jde ale o aktivitu omezenou územím konkrétního členského státu.

V EU působí více než 250 kolektivních správců, kteří každoročně spravují příjmy ve výši cca 6 mld. €. Výkon práv v odvětví hudby představuje přibližně 83 % z celkových příjmů, které kolektivní správci vyberou.

Komise svůj návrh, založený mj. i na Aktu o jednotném trhu (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011), obhajuje tím, že nová norma napomůže dotvoření jednotného trhu EU v oblasti duševního vlastnictví.

Klíčové body

Na základě nového návrhu by kolektivní správci, kteří by chtěli udělovat hudební licence pro více členských zemí, museli splňovat legislativní požadavky EU (na „lepší řízení a větší transparentnost). Poskytovatelům služeb by to usnadnilo získávání licencí na hudební nahrávky, které by pak mohly být distribuovány online v celé EU.

Kolektivní správci by přitom museli prokázat, že jsou po technické stránce schopni udělovat licence efektivně, tedy online a na každé dílo zvlášť.

Rovněž by se měl zrychlit výběr a rozdělování honorářů skladatelům a textařům – i tím, že nositelé práv by měli získat možnost zvolit si (po 6měsíční výpovědní lhůtě) nejvhodnějšího správce.

Honoráře by obecně měly být vypláceny do 1 roku od konce roku, kdy byly vybrány příslušné licenční poplatky.

Řešením sporů mezi nositeli práv, kolektivními správci a poskytovateli služeb, stejně jako kontrolou plnění legislativních požadavků na kolektivní správce, by se měly zabývat členské státy, které by pro to měly vytvořit potřebné kapacity.

Komise se od nové normy slibuje vytvoření „pobídek k inovativnějším a kvalitnějším službám, resp. ke zvýšení počtu hudebních služeb, jež budou dostupné online.

Sporné body

Proti návrhu se nedlouho po jeho předložení ozvali jak nositelé práv (umělci, ze známějších např. Pink Floyd či Radiohead), tak někteří kolektivní správci (s významnou výjimkou v podobě GESAC). Obě skupiny tvrdí, že text nic neřeší a/nebo udělování licencí do budoucna spíše znesnadňuje (umělci tvrdí, že proto, že de facto posiluje roli kolektivních správců, kolektivní správci naopak tvrdí, že text by měl být rozšířen např. i na audiovizuální díla).

Návrh přivítal zejm. EP, který po jeho předložení volal déle než rok.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu bude spolurozhodovat Rada a EP. V EP se textem bude zabývat výbor JURI v čele se zpravodajkou Marielle Gallo. Komise věří, že obě instituce se budou na návrhu s to dohodnout již do konce roku 2012.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality