Marie Bydžovská, Euroskop, 3.8. 2012
Bankrot Řecka by Německo stál 82 miliard eur, pokud by středomořská země současně s vyhlášením platební neschopnosti vystoupila z eurozóny. Kdyby Řekové zbankrotovali v rámci měnové unie, přišel by evropský hospodářský tahoun o 89 miliard eur. Tvrdí to studie renomovaného mnichovského Ifo institutu pro ekonomický výzkum.
Do evropského tisku tento týden pronikly zprávy o tom, že EU chystá již třetí záchranný balík na pomoc problematické středomořské zemi. Od svých předchůdců by se lišil tím, že by zahrnoval ztráty nejen pro soukromé investory, ale i pro oficiální věřitele, tedy i pro ostatní členy eurozóny.
Citigroup: 90% šance na grexit
Podle analytiků investiční banky Citigroup existuje zhruba 90procentní pravděpodobnost, že Řecko v horizontu 12 až 18 měsíců opustí eurozónu. Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny se staly již tak oblíbeným námětem komentářů, že pro něj vznikla i nová zkratka „Grexit z výrazu „Greek exit.
Mnichovský Ifo institut pro ekonomický výzkum zveřejnil tento týden analýzu, v které sčítá ztráty, které by Německo postihly v případě, že Řecko vyhlásí bankrot. Podle jejích výsledků pokud se Řecko současně s vyhlášením platební neschopnosti rozhodne opustit měnovou unii, ztratí Německo o sedm miliard méně, než kdyby středomořská země zbankrotovala v rámci měnové unie. Rozdíl by vznikl kvůli tomu, že vystoupením Řecka z eurozóny by skončil právní vztah mezi Evropskou centrální bankou (ECB) a řeckými komerčními bankami.
Proč je setrvání Řecka u eura dražší?
V případě platební neschopnosti Řecka, které by současně přestalo platit eurem, by podle Ifo institutu musely být odepsány pohledávky Evropské centrální banky (ECB) vůči Řecku v rámci systému Target2 a pohledávky vyplývající z disproporčně vyšší hodnoty eurových bankovek vydaných řeckou centrální bankou. Německo by tím přišlo o 82 miliard eur.
Pokud by Řecko dále patřilo do měnového klubu, vznikly by celému systému centrálních bank eurozóny další ztráty plynoucí z jeho pohledávek vůči řeckým soukromým bankám a z Nouzového poskytnutí likvidity (Emergency Liquidity Assistance) řeckému státu, které se překrývají s pohledávkami v rámci systému Target2. Německé náklady by tak vzrostly na 89 miliard eur.
Výše zmíněné ztráty by postihly Německou centrální banku. Nemusely by se okamžitě projevit ve státním rozpočtu, protože Bundesbanka má možnosti, jak dopady řeckého bankrotu na německé finance rozptýlit do delšího časového období, tvrdí Ifo Institut. Přesto však vypočítané ztráty podle něj nejsou nereálné. Z centrální banky přejdou na státní rozpočet tím, že se sníží odvody z jejich zisků do rozpočtu a případně bude muset dojít i k rekapitalizaci centrální banky.
Internetové vydání magazínu Der Spiegel k analýze dodává, že výpočet nezahrnuje ztráty, které by vznikly při bankrotu Řecka či jeho odchodu z měnové unie celému hospodářství. Mnozí analytici varují, že taková událost by mohla přinést podobný dominový efekt jako pád americké investiční banky Lehman Brothers. Německo by v takovém případě přišlo ještě o desítky dalších miliard.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop