Mariana Pítrová, Euroskop, 26.9. 2012
Za „drakonické opatření“ označil Evropský soud pro lidská práva postup britské vlády, jehož výsledkem bylo zavedení takzvaných indeterminate sentences, neboli trestů na neurčitou dobu. Štrasburští soudci svým rozsudkem pořádně zatopili britskému vězeňskému systému. Nejenže královská pokladna musí celkově zaplatit třem svým občanům zhruba 50 tisíc liber na náhradě škody a soudních poplatcích, větším problémem je, že prohlášení soudu by se mohlo týkat až šesti tisíc lidí za britskými a velšskými mřížemi.
Brett James, Nicholas Wells a Jeffrey Lee – to jsou muži, kteří ve Štrasburku proti Velké Británii uspěli, a kteří byli v minulosti odsouzeni na neurčitou dobu. Tento druh rozsudků zavedený labouristy v roce 2003, byl určen pro nebezpečné delikventy. Soudy v jejich případech stanovili časové rozpětí trestu, po jehož odpykání předstoupili pachatelé před zvláštní komisi (Parole Board). Ta rozhodla, zda je vězeň pro společnost už bezpečný nebo naopak.
Od zavedení takového novinky si tehdejší ministr vnitra David Blunkett sliboval zredukování doživotních trestů. Zároveň chtěl britské veřejnosti demonstrovat, že justice trvá na tvrdém přístupu k nebezpečným násilníkům. V té době totiž Británií stále otřásala vražda osmileté dívky Sarah Payneová.
Soudci Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (foto: echr.coe.int). Soud není institucí EU, všechny členské státy jsou ale členy Rady Evropy, pod níž soud spadá.
Ačkoliv letos v květnu dal britský systém kontroverzním trestům vale, za dobu jejich existence vyrašilo rozsudků s odsouzením na neurčito jako hub po dešti. Podle deníku Guardian jich soudci často využívaly v případech, kdy hrozilo, že společnost konkrétní rozsudek zkritizuje jako příliš shovívavý.
To připomněl ve svém rozhodnutí i štrasburský soud, když konstatoval, že britské vězeňství je v současné době „zaplaveno odsouzenými, kteří nemají stanovenou konkrétní dobu výkonu trestu. Zároveň soudci rozhodli, že Velká Británie zasáhla do práv tří výše zmíněných vězňů.
Jádro pudla v nedostatku prostředků
Jakmile se totiž s odsouzeními na neurčito roztrhl pytel, ukázalo se, že stát nemá dost prostředků k posuzování nápravy těchto hříšníků. Ti před pohovorem u hodnotící komise měli projít různými typy nápravných kurzů, které je měly naučit například jak zvládat hněv a podmiňovaly jejich cestu na svobodu. Pro nedostatek prostředků jim ale přístup do kurzů nebyl umožněn. Soud shledal, že trio vězňů nemělo „žádnou reálnou šanci na objektivní pokrok.
Sporný typ trestu si v současné chvíli odpykává v britských věznicích 6078 lidí, podle ministra spravedlnosti 3531 z nich už uplynula minimální doba pro možné propuštění. Britská média označují současný stav za „škraloup tamní justice, které přidělává vrásky i problém přeplněných věznic.
Jiří Kmec z kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva ale připomíná, že se nejedná o jediný případ judikatury štrasburského soudu, který by se dotýkal velkého množství britských občanů. „Ve věci Hirst bylo Spojené království odsouzeno za to, že vězňům upírá právo volit. Zde byl počet dotčených osob nepochybně ještě vyšší, uvedl Kmec.
Kostlivec ve skříni
„Není to oblast, ve kterých bych uvítal takový zásah soudu pro lidská práva, reagoval na štrasburský závěr britský ministr spravedlnosti Chris Grayling. Slova šéfa justice jsou logická, protože Evropský soud pro lidská práva přenesl několikaletou vnitropolitickou debatu v Británii na mezinárodní úroveň.
O sporném udělování trestů se vedla horečná debata například loni na podzim. Ta nakonec také předznamenala jejich zrušení. „Takový typ trestů je nejasný, nekonzistentní a užívaný nad míru, s kterou jejich původní návrh počítal. Divím se, že tento systém přežil tak dlouho, zlobil se minulý listopad tehdejší ministr spravedlnosti Ken Clarke. Před dolní parlamentní komorou nakonec i otec kontroverzních trestů Blunkett přiznal, že současný systém potřebuje reformovat.
„Je ostudné, že máme v našich věznicích zavřeno tolik lidí, a to ne za to, čeho se dopustili v minulosti, ale za to, čeho by se mohli dopustit v budoucnu, uvedl ředitel Nadace pro reformu věznic Juliet Lyon s tím, že by měl současný ministr spravedlnosti Grayling okamžitě přezkoumat případy tří a půl tisíc lidí, jejichž délka trestu už se pohybuje za dobou vymezenou soudem.
Londýn oznámil, že se proti rozsudku Štrasburku chystá odvolat. „Britský ministr spravedlnosti se sice nechal slyšet, že požádají o postoupení velkému senátu, ale osobně bych takové žádosti nedával velké šance na přijetí, byť zcela to vyloučit nelze, řekl Euroskopu Kmec.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop