Marie Bydžovská, Euroskop, 27. 9. 2012
Podle plánů Evropské komise by od prvního dne roku 2013 měla v EU vzniknout bankovní unie. Vývoj událostí od 12. září, kdy plány představil šéf Evropské komise José Manuel Barroso, dává ale tušit, že časový harmonogram je příliš ambiciózní. Podívejte se na hlavní překážky na cestě k jejímu vzniku.
1. Odpor německých spořitelen
Podnět k nové legislativě dala červnová Evropská rada . Kancléřka Merkelová při ní požadovala, aby na oplátku za pomoc bankám přímo ze záchranného fondu začala eurozóna kontrolovat stav finančního sektoru ve členských zemích. Proto pozorovatele evropského dění překvapuje, že zásadní námitky proti bankovní unii nyní přicházejí z Německa.
„Němečtí střadatelé se mohou začít obávat, že jejich peníze již nejsou v bezpečí, varuje předseda Německé asociace spořitelen (DSGV) Georg Fahrenschon. „Spolková vláda nemůže vysvětlit občanům, že nedojde ke kolektivizaci evropských dluhů. Zabezpečení jejich bankovních vkladů bude obětováno na řešení potíží španělských bank,argumentuje zástupce německých spořitelen.
Menší německé banky požadují, aby se společný bankovní dozor pod Evropskou centrální bankou (ECB) týkal pouze 25 největších systémově důležitých bankovních ústavů. Na stranu malých ale politicky vlivných „Landesbanken a „Sparkassen se postavil ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj nemůže centrální evropská instituce disponovat dostatečnými kapacitami ke kontrole celého finančního trhu. ECB by se podle něj raději měla zaměřit právě na důkladnou kontrolu systémově důležitých přeshraničních bank.
Zastánci návrhu Komise ale tvrdí, že bankovní unie musí pokrýt všechny finanční ústavy, protože velké krize mohou vzejít i ze zdánlivě nedůležitých bank. To je případ i španělských spořitelen, tzv. cajas. Evropská centrální banka podle nich musí dohlížet na všech 6000 bank v eurozóně.
2. Hrozící rozdělení EU
Nečlenové eurozóny, tedy i Česká republika se obávají, že bankovní unie rozdělí Evropskou unii na EU-10 a EU-17. Problematickým bodem jsou například pravidla hlasování v Evropském orgánu pro bankovnictví (EBA). Instituce sídlící v Londýně vznikla v roce 2011 jako reakce na finanční krizi a jsou v ní zastoupeni všichni členové EU. Podle týdeníku The Economist skupina států platící eurem bude v rámci EBA představovat „gorilu v místnosti, která bude mít sílu přehlasovat ostatní země. Ty proto usilují o stanovení podmínek, které takovému scénáři zabrání.
Vznik bankovní unie může vést i k narušení vnitřního trhu. Banky v eurozóně by oproti ostatním evropským finančním ústavům byly zvýhodněny možností získat finance ze záchranného fondu ESM.
Nečlenské země eurozóny budou znevýhodněny, i pokud se pro vstup do bankovní unie rozhodnou. Návrh Komise počítá s tím, že i v případě, že budou podrobeny dozorovému mechanismu SSM (Single Supervisory Mechanism), nebudou mít rozhodovací pravomoci, protože nejsou zastoupeny v orgánech ECB.
3. ECB se dostává do konfliktu zájmů
Kritici bankovní unie, mezi nimi například německá centrální banka, poukazují na zásadní konflikt zájmů, který vznikající model přinese. Dozorem nad finančním sektorem by byla pověřena stejná instituce, která rozhoduje o měnové politice eurozóny. ECB by se tak mohla snadno dostat do situace, kdy by byla pod tlakem jednat proti svému mandátu.
4. Bohatí nechtějí sdílet ztráty a rizika
Velmi kontroverzní záležitostí je návrh na vznik garančního fondu. Podíl ve fondech pojištění vkladů by měly i státy mimo eurozónu, včetně ČR. Již nyní v jednotlivých státech národní fondy, do kterých banky přispívají na případnou finanční pomoc v obtížích, existují. Nicméně země s lepším stavem finančního sektoru se brání tomu, že by měly společně ručit za riziková aktiva v jiných zemích.
5. Regulátoři se obávají „vysávání zahraničními matkami
Evropský finanční systém je silně provázaný. Bankovní unie by tak ovlivnila i země, které do ní nevstoupí. Velké obavy má Británie, která se nejvíce děsí toho, že nová regulace by oslabila londýnské City, které de facto představuje finanční centrum Evropy. Finanční sektor přitom představuje zásadní díl britského hospodářství.
Česká národní banka, která má na starosti bankovní dozor v ČR, má strach z toho, že v případě vzniku bankovní unie hrozí, že zahraniční matky získají možnost čerpat finance od českých dcer a ohrozí tím jejich stabilitu, aniž by mohl zasáhnout český regulační orgán. V ČR je přitom bankovní sektor tvořen primárně dceřinými subjekty velkých evropských společností.
Podobné úvahy jako v ČR se objevují i na Slovensku. „Pro nás je klíčové, aby se neposilovaly skupinové zájmy a neoslabovaly se dceřiné banky na Slovensku, řekl deníku SME v souvislosti s návrhy na vznik bankovní unie státní tajemník slovenského ministerstva financí Vazil Hudák.
|
Bankovní unie má stát na čtyřech pilířích. Prvních z nich je zavedení společného bankovního dohledu. Druhým pilířem mají být společná pravidla pro fungování bank, třetím pilířem jednotný systém pojištění vkladů a čtvrtým pilířem společný systém pro krizové řízení. Pravidla bankovní unie se budou vztahovat především na eurozónu. Zbylých deset zemí EU včetně České republiky se může připojit, nebude ale mít rozhodovací pravomoci v Evropské centrální bance, která má být dohledem nad bankami pověřena. |
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
