Vnitřní trh v září 2012

01.10.2012
Euroskop

JURI stejně jako Komise chce, aby podnikání v EU bylo „odpovědnější”, ECON podporuje revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), Rada a EP dosáhly kompromisu o nových bezpečnostních a emisních standardech pro motocykly

JURI stejně jako Komise chce, aby podnikání v EU bylo „odpovědnější

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Iniciativa pro sociální podnikání. Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací (KOM(2011)682)

Výbor JURI 18. 9. 2010 jednomyslně podpořil balík na „podporu podnikání a odpovědných podniků. Např. platby společností, které působí v odvětví těžby nerostných surovin a v lesním hospodářství, ale i ve stavebnictví, telekomunikacích či bankovnictví, by měly být v budoucnu (na jejich vlastní náklady) výrazně transparentnější.

Pozadí

Komise balík uveřejnila v říjnu 2010 a doprovodila jej sdělením o sociální odpovědnosti podniků, jež balíku dává ideový „rám a nabízí definici pojmu Corporate Social Responsibility (CSR; více v příspěvku „Komise chce, aby podnikání v EU bylo ,odpovědnější‘, Vnitřní trh v říjnu 2011).

Balík odkazuje primárně na iniciativu „Single Market Act (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011). Z „12 projektů pro jednotný trh roku 2012 balík pokrývá rovnou 2: 1. Právní prostředí podniků; 2. Podnikání s důrazem na sociální aspekt.

Rada k balíku přijala tzv. obecný přístup v červnu 2012.

Klíčové a sporné body

Zpráva Arlene McCarthy podporuje zavedení systému výkaznictví podle jednotlivých zemí (country-by-country reporting; CBCR) ke zvýšení transparentnosti plateb společností, které působí v odvětví těžby nerostných surovin (včetně ropy a plynu) a v lesním hospodářství.

Vykazování daní, poplatků a bonusů, jež uvedené společnosti vyplácejí vládám hostitelských zemí, by mělo odhalit finanční dopady působení té které společnosti v každé hostitelské zemi zvlášť (více zde).

JURI ovšem nad rámec návrhu Komise požaduje také to, aby dotčené firmy zavedly i systém výkaznictví podle jednotlivých projektů (project-by-project reporting; PBPR) a aby bylo možné jej uplatňovat i na sektor bankovnictví, telekomunikací a stavebnictví.

Formálně by mělo dojít k revizi směrnici č. 2004/109 o transparentnosti (aby se vztahovala na kótované společnosti) a směrnice o účetnictví č. 78/660 a č. 83/349 – tzv. pátá a sedmá směrnice o účetnictví – (aby se vztahovaly i na velké společnosti nekótované).

Zpráva Klaus-Heinera Lehneho podporuje, aby malé a střední podniky profitovaly z jednoduššího sestavování účetní závěrky (dle revidovaných směrnic o účetnictví), a odmítá, aby na ně byly aplikovány (podle zpravodaje „děravé) mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards; IRFS).

Srovnatelnost účetních závěrek v rámci celé EU by měla podle Komise vést k lepšímu přístupu malých a středních podniků k financování, a tedy ke snížení nákladů na kapitál a k podpoře přeshraničního obchodu. Malé a střední podniky by měly v důsledku uvedeného opatření uspořit údajně až 1,7 mld. € ročně (více zde).

Podle nové směrnice o transparentnosti by mělo postačovat, aby malé a střední podniky (i ty kótované) uveřejňovaly údaje o své činnosti pouze čtvrtletně.

Obecně by mělo platit, že veškerá pravidla týkající se účetnictví by nadále měla vycházet z logiky fungování malých a středních podniků (v současnosti se vůči nim naopak spíše uplatňují výjimky ze stávajících norem určených primárně pro velké podniky).

Malý (resp. střední) podnik by měl v budoucnu splňovat následující (oproti dnešku volnější) požadavky: 1. účetní rozvaha do 5 mil. € (resp. 20 mil. €); 2. čistý obrat do 10 mil. € (resp. 40 mil. €); 3. 50 zaměstnanců (resp. 250; v průměru během účetního roku).

Za velký podnik by měl být považován ten, který z uvedených 3 kritérií pro definici malého nebo středního podniku nesplní alespoň 2.

Zainteresovaní aktéři již dříve vyjádřili názor, že je navržené legislativní změny nepřesvědčily: na jedné straně se objevil názor, že EU by měla jít v otázce CSR ještě dále (např. zelení v EP, lidskoprávní neziskové organizace), na straně druhé řada aktérů odmítla iniciativu Komise jako nákladnou, bez záruky, že se prostředky do ní vložené vrátí (např. UEAPME, ACCA, BusinessEurope).

Předpokládaný další vývoj

Zástupci EP a Rady by se v následujícím období měli sejít k jednáním s cílem dosáhnout kompromisního znění obou návrhů už v prvním čtení.

Odkazy

ECON podporuje revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení [nařízení o infrastruktuře evropských trhů] o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2011)652)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (KOM(2011)656)

Výbor ECON 26. 9. 2012 debatoval o pozměňovacích návrzích k revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) a jednomyslně se na nich (ve zprávách Markuse Ferbera; zde a zde) shodl.

Pozadí

Komise uveřejnila 2 návrhy na revizi směrnice č. 2004/39 (MiFID) v říjnu 2011 (více v příspěvku „Komise reviduje směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID), Vnitřní trh v říjnu 2011). MiFID v listopadu 2007 nahradila původní směrnici č. 93/22 (Investment Services Directive; ISD). MiFID sice stanoví pravidla pro poskytování investičních služeb ve finančních nástrojích (např. makléřství, poradenství, prodej, správa portfolia, upisování atd.) ze strany bank a investičních firem a pro fungování tradičních burz i alternativních obchodních míst (tzv. mnohostranných obchodních systémů; Multilateral Trading Facility; MTF), ale má i řadu nedostatků, jež – jak tvrdí komisař Michel Barnier – vedou tomu, že finanční trhy neslouží reálné ekonomice, ale naopak.

Komise při přípravě revize MiFID vyšla primárně ze závěrů skupiny G20, která se na summitu v Pittsburghu v září 2009 shodla na potřebě zlepšit transparentnost a dohled nad méně regulovanými trhy – včetně trhů s deriváty – a řešit problém nadměrného kolísání cen na trzích s komoditními deriváty. Komise také respektovala zásady Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (International Organisation of Securities Commissions; IOSCO), což by mělo zajistit soulad „nové MiFID s právními prostředími mimo EU. Jak ale Komise sama připouští, „nová MiFID bude patrně znamenat menší změny než analogický Dodd-Frank Act v USA.

Klíčové body

Nově by měla trhy finančních nástrojů upravovat směrnice (MiFID), ošetřující definice produktů a obchodních míst, a nařízení (MiFIR), ošetřující požadavky na podávání zpráv (reporting), OTC deriváty či dohled.

„Nová MiFID by se měla kromě mnohostranných obchodních systémů (MTF) a regulovaných trhů (které jsou součásti již existující úpravy) vztahovat i na nový typ obchodního místa – organizovaný obchodní systém (Organised Trading Facility; OTF). Nadto by měla zavést nové záruky pro rychlé (a tedy potenciálně problematické) algoritmické a vysokofrekvenční obchodování, jež se často obejde bez přímé lidské intervence.

Mezi tyto záruky patří např. požadavek, aby všichni obchodníci využívající algoritmické obchodování disponovali adekvátními technickými systémy a přiměřenou likviditou, nebo pravidla, která jim zabrání v tom, aby vstupováním na trhy a jejich opouštěním zvyšovali jejich volatilitu (každá transakce by měla být podle ECON platná, tedy nezrušitelná a nemodifikovatelná, po dobu alespoň 500 milisekund).

Transparentnost finančních trhů by měla „nová MiFID zajistit shromažďováním veškerých tržních údajů o všech obchodních činnostech na kapitálových i nekapitálových trzích (trhy s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a deriváty) na jednom místě v EU a posílením dohledu ESMA, který by měl mít možnost za vymezených okolností zakázat konkrétní produkty, služby nebo postupy (což se týká i obchodování s emisními povolenkami).

Počítá se také se silnějším dohledem nad trhy s komoditami a komoditními deriváty (jejichž obchodování má údajně vliv na ceny potravin) nebo s oznamováním investičních pozic podle kategorie obchodníka. Obé by mělo napomoci regulačním orgánům i účastníkům trhu posoudit roli spekulací na těchto trzích.

Investoři by měli být chráněni přísnějšími požadavky na správu portfolia, investiční poradenství a nabídku složitějších finančních produktů. S cílem zabránit střetu zájmů by mělo být nezávislým poradcům a správcům portfolia zakázáno provádět platby pro třetí strany nebo je od nich přijímat.

ECON nadto požaduje, aby bylo rozlišováno mezi profesionálními investory a investory malými (retailovými). Cílem je dosáhnout stavu, kdy produkty budou „šity na míru příslušné kategorii investorů a investiční firmy nebudou oceňovat své zaměstnance tak, že by mohl vzniknout střet jejich zájmů a zájmů jejich klientů-investorů (sic!).

Na všechny investiční podniky by se měla vztahovat pravidla pro správu a řízení společností a odpovědnost vedoucích pracovníků.

Postavení subjektů ze třetích zemí by mělo být oproti stávající MiFID, kdy si každý členský stát může určit vlastní režim, harmonizováno.

Sporné body

Jednorázové náklady na zavedení „nové MiFID by měly činit 512-732 mil. € a poté 312-586 mil. € ročně, tj. 0,10-0,15 %, resp. 0,06-0,12 % celkových provozních výdajů v unijním bankovním sektoru, což je – jak tvrdí Komise – jen pětina až čtvrtina nákladů, které finanční sektor vynaložil při implementaci původní MiFID. Na druhou stranu Komise není s to kvantifikovat přínosy zavedení „nové MiFID.

Proti stejnému (přísnému) zacházení s finančními a komoditními trhy se nedlouho po uveřejnění návrhů postavili zástupci energetického průmyslu (EFET, Eurelectric a Eurogas) s tvrzením, že patří na finančních trzích spíše k malým hráčům a v důsledku nových opatření by mohli v budoucnu mít (krom jiného) problémy s likviditou. Zpravodaj Markus Ferber nicméně tvrdí, že např. malé a střední podniky (s tržní kapitalizací do 200 mil. € za poslední 3 roky, dvojnásobek oproti návrhu Komise) by měly být novými normami spíše preferovány.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo pozměňovací návrhy k oběma textům (MiFID a MiFIR) posoudit patrně již v říjnu 2012. Rada by se měla návrhy zabývat nejpozději v listopadu 2012.

Odkazy

Rada a EP dosáhly kompromisu o nových bezpečnostních a emisních standardech pro motocykly

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 o schvalování a dozoru nad trhem dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek (KOM(2010)542)

Zástupci výboru IMCO a Rady dospěli 28. 9. 2012 ke kompromisu týkajícímu se zpřísnění bezpečnostních a emisních standardů pro motocykly. Výsledkem by mělo být např. to, že všechny motocykly nad 125 cm3 budou muset být vybaveny systémem ABS.

Pozadí

Komise svůj návrh nařízení uveřejnila v říjnu 2010 s cílem zjednodušit a zpřísnit 15 v současnosti platných směrnic (nejdůležitější z nich je směrnice č. 2002/24) a sladit jejich obsah s podobnými normami, jež upravují jiné kategorie vozidel (motocykly, mopedy, elektrokola, silniční čtyřkolky ap. tvoří kategorii „L; více v příspěvku „Bezpečnostní a emisní standardy pro motocykly se zpřísní, Vnitřní trh v říjnu 2010). Ve výsledku by se podle Komise měl snížit počet smrtelných úrazů na motocyklech, jejichž počet (v porovnání se sumárními čísly u jiných kategorií vozidel) údajně zůstává stejný nebo mírně stoupá (v roce 2008 např. dosáhl v EU jako celku 5 520; zatímco na provozu se vozidla kategorie L podílejí jen 2 %, smrtelné nehody, které jejich řidiči způsobili, dosahují 16 %).

Jedinou výjimkou z uvedeného trendu by mělo být uvolnění limitu 74 kW coby dosud nejvyššího povoleného výkonu motocyklů.

Výbor IMCO schválil van de Campovu zprávu, podklad pro jednání s Radou, v prosinci 2011 (více v příspěvku „IMCO souhlasí s tím, aby se zpřísnily bezpečnostní a emisní standardy pro motocykly, Vnitřní trh v prosinci 2011).

Klíčové a sporné body

Zástupci IMCO se navzdory svým ambiciózním požadavkům se zástupci Rady nakonec shodli, ABS budou vybaveny až stroje nad 125 cm3.

IMCO původně požadoval, aby byl ABS vybaven každý motocykl s objemem motoru nad 51 cm3 uvedený na trh počínaje 1. 1. 2016, přestože Komise ABS navrhovala až pro stroje nad 125 cm3 a až od roku 2017.

Motocykly pod 125 cm3 by nicméně měly být vybaveny kombinovanými brzdovými systémy (CBS) a obecně by mělo být zakázáno upravovat v motocyklech omezovače rychlosti (proti čemuž se již dříve postavila zejm. organizace FEMA).

Mopedy by měly splňovat emisní normu Euro 3 od 1. 1. 2016, všechna ostatní vozidla kategorie L od téhož data normu Euro 4 a od 1. 1. 2020 Euro 5.

Do 1. 1. 2016 by Komise měla uveřejnit studii týkající se vlivu vozidel kategorie L na životní prostředí stejně jako cost-benefit analýzu týkající se potenciálního obligatorního zavedení ABS pro všechny motocykly.

Předpokládaný další vývoj

IMCO by měl kompromis potvrdit v říjnu 2012 a plénum EP v listopadu 2012. Kdy tak učiní Rada, zatím není známo.

Zdá se ale pravděpodobné, že nové nařízení by se mohlo začít uplatňovat již od 1. 1. 2013.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality