Zemědělství a rybolov v září 2012

05.10.2012
Euroskop

EP přijal nařízení týkající se označování kvality potravin

EP přijal nařízení týkající se označování kvality potravin

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o režimech jakosti zemědělských produktů (KOM(2010)0733 – C7-0423/2010 – 2010/0353(COD))

Plénum EP 13. 9. 2012 přijalo nařízení obsahující nová pravidla týkající se označování kvality potravin pocházejících z určité geografické oblasti či vyráběných tradičním způsobem. Nově mají být označovány také „horské produkty, tedy produkty zemědělství provozovaného v horských oblastech.

Pozadí

Komise předložila návrh změn týkajících se režimů jakosti zemědělských produktů v roce 2010 (více v příspěvku „Komise přijala legislativní balík týkající se kvality potravin). Na nových pravidlech se zástupci Rady a výboru AGRI dohodli v červnu 2012.

Při hlasování pléna EP nová pravidla podpořilo 528 hlasů, 57 poslanců hlasovalo proti a 33 se jich zdrželo.

Klíčové body a stav projednávání

Schválené nařízení se týká především zjednodušování procedur, které se týkají získávání specifických certifikátů opravňujících určité výrobky v EU nést pečeť příslušné geografické oblasti či tradičního výrobku.

ČR má od svého vstupu do EU registrováno několik takovýchto produktů. Značku chráněného označení původu (PDO) nesou např. nošovické kysané zelí, žatecký chmel nebo pohořelický kapr. Znamená to, že se jedná o produkty vyrobené/zpracované v příslušném místě. Značku chráněného zeměpisného označení (PGI) potom mají takové výrobky jako např. pardubický perník, hořické trubičky nebo štramberské uši. Po dlouhém boji značku získaly také olomoucké tvarůžky. Zde se jedná o to, že alespoň 1 krok ve výrobním procesu se musí odehrávat v příslušném regionu. Jako tradiční zaručená specialita (TSG) je registrováno několik uzenářských výrobků typu špekáčků či loveckého salámu, které jsou však zaregistrovány nejen za ČR jako zemi původu, ale většinou současně i za SR. Značka TSG se většinou týká tradiční výrobní metody.

Nově schválené nařízení má ulehčovat situaci výrobcům, kterým slibuje snadnější registrační proceduru, což by je mělo motivovat k tomu, aby více svých výrobků přihlašovali k této evidenci. Dosud měla Komise lhůtu pro odpověď na žádost o registraci produktu až 12 měsíců, nyní se podle nových pravidel tato lhůta krátí na 6 měsíců. Zkrácena bude také lhůta, během níž mají ostatní členské státy právo vznést protest proti příslušné žádosti o registraci. EU se tak mimo jiné chce vyhnout vleklým sporům mezi členskými státy, které obklopovaly např. českou žádost o registraci olomouckých tvarůžků nebo se týkaly některých masných výrobků.

Nová legislativa také dává právo producentským organizacím učinit příslušná opatření k ochraně názvů a autenticity jejich produktů. Producentské organizace např. mohou monitorovat pozici svých produktů na trhu, i když některé původní návrhy, které byly prosazovány výborem AGRI a týkaly se např. možnosti producenta pružněji regulovat nabídku produktu v odpovědi na poptávku trhu, nakonec v konečné podobě legislativy zahrnuty nebudou.

Jednou z důležitých změn je změna pravidel, která se týkají možnosti žádat o ochrannou značku tradiční zaručené speciality TSG. Již bylo zmíněno, že ze strany ČR tato značka příliš využívána není a kompromisnímu řešení, které se týkalo několika uzenářských výrobků typu spišských párků či loveckého salámu, předcházely i některé spory. Podle nových pravidel musí žadatel prokázat, že příslušný produkt byl na domácím trhu používán minimálně 30 let, oproti současné lhůtě 25 let. Vedle tradičních výrobních postupů mají být nově chráněny také tradiční recepty, což je opět požadavek, který do návrhu zapracoval EP.

Evidence prostřednictvím specifických ochranných značek umožňuje na jedné straně propagovat určité výrobky ovšem za současného dodržení pravidla, které říká, že na jednotném trhu nelze specifickým způsobem propagovat výrobek pouze určité země. Z toho důvodu je tato propagace postavena nikoli na zemi původu, ale spíše na specifickém geografickém či regionálním původu, případně na tradiční metodě či na původních surovinách.

Novinkou je specifické označování produktů vyrobených producenty v „horských podmínkách.

Předpokládaný další vývoj

Je třeba si uvědomit, že nová legislativa se spíše než obecného zlepšování kvality potravin v EU, což je téma v současnosti široce diskutované, medializované a často problematické, týká další propagace specifických potravinářských výrobků. Po specifickém označování „horských produktů bude zřejmě následovat také zvláštní označování „ostrovních produktů ap. Novinka týkající se ostrovních produktů by měla být zavedena o rok později.

Následovat by mělo také speciální označování farmářských produktů, které jsou předmětem tzv. prodeje „ze dvora.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality