Čtyři české priority pro jednání o bankovní unii

19.10.2012
Euroskop (Brusel)

Summit Evropské rady konaný ve čtvrtek a pátek v Bruselu se shodl na proceduře, jak dojít ke vzniku bankovní unie v Evropě. Základní legislativní kameny by měla EU stanovit do konce roku. Pro Českou republiku jsou zásadní čtyři body, které premiér Nečas uvedl na tiskové konferenci po skončení summitu.

„Pro nás je naprosto zásadní, aby žádné opatření neohrozilo ekonomickou a finanční stabilitu České republiky. Nesmí to být čeští občané, na jejichž úkor by nová bankovní či fiskální unie vznikala, řekl po skončení Evropské rady premiér Nečas.

„Jako stát, který má závazek přijmout euro cítíme zodpovědnost za to, aby budoucí podoba eurozóny nevedla směrem k transferové či dluhové unii, ale raději k unii založené na odpovědnosti a fiskální střídmosti, dodal premiér.

Hráz proti odtékání likvidity z českých bank

Podle premiéra přijela česká delegace na summit se čtyřmi prioritami. První z nich je zachování integrity jednotného trhu s finančními službami v EU. Dále má Česká republika zásadní zájem, aby bylo zajištěno poctivé zacházení se státy, které se nebudou jednotného bankovního dohledu zúčastňovat. V tomto ohledu se jedná především o změnu hlasovacích práv v Evropském bankovním úřadu (EBA), kde by podle současného návrhu byly státy stojící mimo eurozónu přehlasovány státy platícími eurem.

Neméně důležitou otázkou pro ČR jsou podle Nečase fiskální dopady, které by následovaly po zřízení jednotného bankovního dohledu. Jinými slovy se jedná o to, na koho by připadly náklady za řešení bankovních krizí v Evropě. V neposlední řadě musí být podle premiéra zohledněna specifika bankovních sektorů v jednotlivých státech. To se týká především zemí, v kterých jsou banky vlastněné ze zahraničí, a států, kde sídlí „mateřské banky těchto „dcer.

Jak se již před zahájením Evropské rady vyjádřil předseda vlády, bude Česko usilovat o získání garancí, že mateřské banky nebudou odčerpávat likviditu z českých dceřinných bank. Zda budou takové záruky nutné, bude nicméně zřejmé teprve, až budou známy konkrétní detaily bankovní unie.

Bankovní unie má stát na čtyřech pilířích. Prvních z nich je zavedení společného bankovního dohledu. Druhým pilířem mají být společná pravidla pro fungování bank, třetím pilířem jednotný systém pojištění vkladů a čtvrtým pilířem společný systém pro krizové řízení. Pravidla bankovní unie se budou vztahovat především na eurozónu. Zbylých deset zemí EU včetně České republiky se může připojit, nebude ale mít rozhodovací pravomoci v Evropské centrální bance, která má být dohledem nad bankami pověřena.

Na Evropské radě bylo ustoupeno od plánu zahájit činnost společného bankovního dozoru na začátku příštího roku. Podle dnešní dohody lídrů EU do tohoto data budou stanoveny pouze legislativní rámce jeho činnosti.

Při schvalování jednotného dozoru musí EU dosáhnout jednomyslnosti, o ostatních otázkách bankovní unie bude rozhodovat dvoutřetinovou (kvalifikovanou) většinou. Pro Česko je proto důležité, aby se o celé bankovní unii jednalo společně a ne tzv. „salámovou metodou po jednotlivých částech.

Čeští spojenci

Pozice ČR je podle Nečase nejblíže postoji Švédska. Připomněl, že Stockholm stejně jako ČR nepřistoupil k Paktu euro plus a stejně tak má závazek přijmout euro, ale prozatím se drží národní měny, kterou je shodou okolností také koruna. Další země, které mají podobné zájmy ve vztahu k bankovní unii jsou podle premiéra Dánsko, Nizozemí, Polsko či Lucembursko.

O rychlé přijetí bankovního dohledu usiluje Francie a středomořské země. Naopak Německo zastává názor, že důležitější než rychlé spuštění dohledového mechanismu je jeho kvalita. Na jeho existenci je vázána možnost, aby záchranný fond eurozóny známý pod zkratkou ESM mohl poskytnout záchranné úvěry přímo bankám.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek