31.10.2012
Euroskop
Ústavním výborem Evropského parlamentu neprošla výjimka z Listiny základních práv a svobod EU, kterou v roce 2009 podmínil český prezident svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou. Zářijové hlasování Výboru doporučující Evropské Radě, aby se návrhem na výjimku zabývala, bylo zneplatněno.
Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že výjimku – Prahou požadovaný protokol k Lisabonské smlouvě – přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.
Příslib protokolu si Václav Klaus vymohl s argumentem, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. Výjimka má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech.
Podle některých právníků jsou ale obavy týkající se případných požadavků sudetských Němců liché. Žádné obavy ze žalob sudetských Němců se nepotvrdily. Navíc se podle odborných stanovisek nejrenomovanějších evropských právníků ukazuje, že i po připojení se k protokolu o takzvané výjimce je Listina základních práv EU v České republice závazná, jak potvrdil i Evropský soudní dvůr v Lucemburku, uvedla lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.
Europoslanci by se měli vyjádřit ke dvěma bodům. Jednak by měli říci, zda se Evropská rada (summit šéfů států či vlád zemí EU) výjimkou ve formě protokolu k Lisabonské smlouvě vůbec má zabývat. Při jednání dne 17.9.2012 Výbor těsnou většinou jednoho hlasu doporučil, aby se tak stalo. Následně však bylo toto hlasování zneplatněno, neboť během hlasování byly porušeny podmínky stanovené jednacím řádem Evropského parlamentu.
Proto Výbor o návrhu hlasoval dne 9.10.2012 podruhé. Při tomto zasedání však hlasování o tom, zda přijmout zprávu poslance Andrewa Duffa ve znění pozměňovacích návrhů, které doporučovaly projednání tzv. české výjimky Evropské Radě dopadlo opačně. Výbor těsnou většinou dvou hlasů návrh zprávy jako celek zamítl.
Přijetí zprávy na úrovni výboru Evropského parlamentu je přitom podmínkou pro projednání návrhu v rámci celého pléna a tím i vyslovení doporučení Evropského parlamentu v této otázce. Nově tak bude muset být stanoven další postup Ústavního výboru, čímž se celé projednání již po několikáté prodlužuje. Druhá věc je procedurální a týká se toho, zda by kvůli tomu měl být svolán konvent (unijní mezivládní konference). To podle výboru není třeba.
Češková: Listina bude teprve interpretována
Podle české europoslankyně Zuzany Brzobohaté (ČSSD), jež v ústavním výboru zasedá, někteří kritici výjimky z řad europoslanců zdůrazňují, že smyslem listiny základních práv je jednotná ochrana práv občanů v EU. Podobné výjimky ale přinášejí spíše nejistotu, podotkla Brzobohatá.
Přistoupení k protokolu bylo České republice přislíbeno na summitu hlav států a není sebemenší důvod o tom v Evropské parlamentu dále diskutovat nebo něco měnit, soudí ale europoslankyně ODS Andrea Češková, která stejně jako Brzobohatá v ústavním výboru také působí.
Autor: Euroskop
