M. Bydžovská, L. Priknerová, Euroskop, 1.11. 2012
Dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová varovala minulý čtvrtek, že bude vetovat návrh sedmileté finanční perspektivy na období 2014-2020, pokud Dánsko nedostane rabat ve výši bilión dánských korun (134 miliónů eur).
„Naše zásadní poselství ostatním zemím je to, že chceme rabat, a že nechceme platit slevy jiných bohatých zemí, řekla Thorning-Schmidtová Výboru pro evropské záležitosti dánského parlamentu. Dánsko je jedním z tzv. čistých plátců EU.
Když oni, tak my taky
Dánský požadavek se objevil krátce po hrozbě Londýna, že použije veto, jestliže v době úsporných politik Brusel zvýší evropský rozpočet. Evropská komise navrhla sedmiletý rozpočet EU ve výši 1,025 bilionu eur. To je o 4,8 % více než v rozpočtovém období 2007-2013, a zároveň více, než by odpovídalo pouhému navýšení o inflaci, která se v posledních deseti letech pohybovala okolo 2 %. Se sedmiletou rozpočtovou perspektivou musí souhlasit všech 27 členských států EU.
Ještě loni Kodaň trvala na tom, aby všechny slevy z plateb do evropského rozpočtu byly zrušeny, především ta britská, jejíž vznik sahá do roku 1984. Svůj postoj Dánsko změnilo poté, co došlo k závěru, že systém rabatů potrvá i pro příštích sedm let.
Rabat získávají země, které by jinak platily do společného rozpočtu EU nepřiměřeně vysokou sumu. Kromě Británie mají slevu z rozpočtu Německo, Rakousko, Nizozemí a Švédsko.
Cameron proti všem
Zdráhající se Velká Británie rozhodně není v otázce evropského rozpočtu názorově jednotná. Kořeny toho, co vypadá jako tradičně jasný britský protest, má hlubší základ v domácí politice.
Britský premiér David Cameron se ocitl mezi mlýnskými kameny. V britském parlamentu se proti evropskému rozpočtovému plánu na období 2014-2020 objevila vlna nevole, která vychází nejen od labouristů, ale také od Cameronových konzervativců. Jeho vlastní strana by chtěla dosáhnout snížení státního příspěvku do společné unijní kasy, který by měl podle dosavadních dohod činit 13,6 miliard eur ročně. Dalším problémem jsou „hardlineři uvnitř Konzervativní strany např. Marck Reckless. Ten chce premiéra přimět, aby prosadil škrty v evropském rozpočtu.
Přitom Cameron se stávajícím nastavením rozpočtu souhlasí, pouze uvedl, že sedmiletý plán bude vetovat v případě, že výdaje půjdou nad hladinu inflace. V tom má i podporu Francouzů a Němců. Evropská komise je naopak k šetření skeptická, protože se obává, že tyto kroky nejvíce zasáhnou malé podnikatele.
Britský rabbat |
|
Britský rabat je sleva z odvodů do společného rozpočtu, kterou vyjednala v roce 1984 na zasedání Evropské rady ve Fontainebleau tehdejší premiérka Margaret Thatcherová. Vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět. Rabbat úzce souvisí se společnou zemědělskou politikou, která v 80. letech tvořila podstatnou část výdajů společného rozpočtu (až 80 %). Velká Británie, která měla jen malý zemědělský sektor tak přispívala do společné kasy mnohem větším objemem financí, než by bylo spravedlivé vzhledem k jejímu HDP. Navíc v této době byla Velká Británie třetí nejchudší zemí v EHS, její ekonomika dosahovala pouze 90,6 % průměru HDP Společenství. Rabat se vrací vždy 4 roky po příslušném rozpočtovém roce. O britský rabat jsou pak podle běžných pravidel navýšeny řádné příspěvky jiných států. |
Zdroj: Euroskop
Obrací labouristé vůči EU?
Na rozpočtové plány se zdráhají přistoupit i proevropštější labouristé. Jejich předseda Ed Miliband odmítá, že by jeho postoj znamenal vychýlení strany směrem k euroskepticismu, pouze si přeje změny v tomto konkrétním plánu. Labouristé by rádi viděli škrty výdajů na zemědělství, které podle něj produkuje málo pracovních míst. Slova svého předsedy, kterými se snažil odlehčit vážnost svých kroků, ale nepotvrzuje jiný krok. Labouristé Jon Cruddas, Lord Mandelson a Chris Bryant dokonce požadují referendum o dalším setrvání v EU.
Roztržka na britské scéně je vážná a kromě Camerona si její případné dopady na celkovou roli Spojeného království ve sjednocené Evropě uvědomuje také konzervativec a bývalý ministr obrany Liam Fox, který prohlásil, že Británie má vůči EU: „nový volnější vztah.
Debata rozpočtu sice začíná, ale jak je vidět, může mít dalekosáhlé důsledky na samotnou konstrukci EU. „V současnosti vidíme, že většina členských zemí má stále tvrdší pozice, komentoval zatím vývoj jednání o finanční perspektivě Předseda Evropské rady Hermann van Rompuy.
Lídři 27 evropských států budou o víceleté finanční perspektivě EU debatovat na mimořádné Evropské radě konané v Bruselu ve dnech 22. a 23. listopadu. EU si stanovila cíl nalézt kompromis do konce roku 2012. Nicméně veteráni rozpočtových vyjednávání upozorňují, že během jedné noci najdou evropští politici shodu stěží.
Autor: M. Bydžovská, L. Priknerová