Institucionální záležitosti v říjnu 2012

09.11.2012
Euroskop

Komise vydala strategii rozšiřování EU pro rok 2013, Napětí v eurozóně nepolevuje, Plénum EP přijalo usnesení k návrhu rozpočtu na rok 2013

Komise vydala strategii rozšiřování EU pro rok 2013

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council – Enlargement Strategy and Main Challenges 2012-2013

Komise 10. 10. 2012 vydala strategii rozšiřování EU a uveřejnila hlavní výzvy v této oblasti pro období 2012-2013 včetně hodnotících zpráv pro kandidátské a potenciální kandidátské země na vstup do EU. Zároveň strategii prezentovala poslancům výboru AFET

Pozadí

Komise přijímá dokumenty týkající se rozšiřování, jeho hodnocení a budoucnosti každý podzim.

V těchto dokumentech Komise hodnotí jednotlivé kandidátské nebo potenciální kandidátské země

a jejich připravenost na členství v EU. Podle oficiálního vyjádření je „EU spolu s 27 členskými zeměmi zůstává odhodlána přijmout nové země, a přispět tak k bezpečnosti, prosperitě a udržení míru v Evropě a zachování vlivu Unie na mezinárodní scéně.

Klíčové body

Komise zhodnotila pokrok v dosahování kritérií pro vstup jednotlivých zemí do EU, zejm. západního Balkánu a Turecka, ve 3 bodech. Do středu strategie rozšiřování by se měla dostat vláda zákona, posílení ekonomické obnovy a prosazování regionální spolupráce. Komisař Štefan Füle zdůraznil význam procesu rozšiřování i přes současnou ekonomickou a dluhovou krizi v EU.

Přestože Komise oceňuje lepší spolupráci s Tureckem v mnoha oblastech, jako je energetika, implementace evropského práva, zahraniční politika aj., stále jej kritizuje za nedostatečné prosazování dodržování lidských práv.

Chorvatsko

Chorvatsko je na cestě k členství v EU v červenci 2013. I tak Komise upozorňuje na oblasti, jako je konkurenceschopnost, soudnictví, základní práva a zajištění svobody, kde je potřeba dokončit další reformy. Připravenost země zhodnotí další zpráva Komise na jaře 2013. V rámci předvstupní pomoci IPA získalo Chorvatsko 156 mil. €. Po vstupu bude čerpat z fondů EU zejm. na posílení kapacit v oblasti justice a administrativy. Do konce září 2012 ratifikovalo přístupovou smlouvu s Chorvatskem 13 zemí EU.

Černá Hora

EU otevřela přístupová jednání s Černou Horou v červnu 2012. Černá Hora postupuje v naplňování reforem jednotlivých oblastí úspěšně, splnila tak politická kritéria i kritéria stabilizační a asociační dohody (SAA). Důležité reformy zemi čekají v oblasti soudnictví a státní správy.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

Komise doporučuje již počtvrté, aby se zemí byla otevřena přístupová jednání. Země provádí nezbytné reformy zejm. v oblasti práva a posilování mezietnických vztahů. Problematickým se neustále ukazuje používání jména Makedonie, které odmítá Řecko, jež také otevření jednání blokuje.

Srbsko

Srbsko získalo status kandidátské země v březnu 2012. Ve většině oblastí EU zaznamenala aktivitu a provádění reforem. Srbsko zdárně implementuje požadavky v rámci SAA. Komise nicméně nezahájí přístupová jednání, dokud se nestabilizuje vztah země s Kosovem. Podle EU by se mělo najít strategické řešení situace v regionu.

Kosovo

Podle poslanců EP je důležité, aby se téma rozšiřování EU o tuto zemi zdrželo, a země mohla realizovat reformy, které by vedly k podpisu SAA. Komise nevidí jako problém v zahájení příprav smlouvy SAA to, že je v zemi mezinárodní dohled EULEX, ani to, že její svrchovanost neuznává 5 členských států EU (Španělko, Kypr, Řecko, Slovensko a Rumunsko).

Albánie

Pokud bude Albánie provádět patřičné reformy, získá kandidátský status. Uvedla to jak hodnotící zpráva Komise, tak poslanci výboru AFET.

Turecko

Hodnotící zpráva vítá zavedení nové ústavy v Turecku nebo jiných nových právních norem (zavedení úřadu ombudsmana nebo revizi trestního práva). V Turecku ovšem stále přetrvává cenzura médií a porušování základních svobod (projevu a shromažďování). Otázky postavení kurdské menšiny a situace na Kypru jsou také nevyřešeny. Turecké hospodářství je ale na vzestupu – v roce 2011 rostlo tempem 8,3 %. Veřejný dluh země je na úrovni 39 % HDP. Přístupová jednání začala v roce 2005, přičemž z 33 kapitol je otevřených 13. Uzavřena byla pouze kapitola výzkum.

Island

Hodnotící zpráva uvádí, že Island splňuje politická a ekonomická kritéria pro vstup do EU, o který požádal v roce 2010. Na Islandu stále panuje o vstupu do EU živá debata. Komise slibuje, že vezme v potaz specifika země, a poskytla by Islandu jisté záruky (zejména v rybolovu). Ekonomika se po velkém propadu opět vzpamatovala a země splatila více jak polovinu dluhu MMF s předstihem. Míra veřejného dluhu je však stále vysoká. Nezaměstnanost je na místní poměry také vysoká – 7 %.

Předpokládaný další vývoj

Vlády členských zemí EU doporučení Komise posoudí na summitu v prosinci 2012. Zde také rozhodnou o dalším postupu jednotlivých zemí na cestě do Unie.

Odkazy

Napětí v eurozóně nepolevuje

Odpuštění dalšího řeckého dluhu?

Statement by the Euro area Heads of State or Government on Greece 18 October 2012

Zástupci tzv. trojky (zástupci Komise, ECB a MMF) po skončení své mise v Řecku naznačili možnost, že věřitelé budou muset odepsat další část řeckého dluhu, aby se zemi podařilo odrazit ode dna. Soukromí věřitelé již odepsali 100 mld. €, tedy asi 50 % (více v příspěvku „Druhý záchranný balík pro Řecko a slavnostní podpis fiskální smlouvy, Institucionální záležitosti v únoru 2012). V této fázi by se odepsání dluhu týkalo veřejných věřitelů, tedy států. Omezené možnosti má ale v tomto směru Evropská centrální banka (ECB), která je jedním z hlavních věřitelů Řecka a vlastní dluhopisy v hodnotě 40 mld. €. Z pohledu ECB není odpuštění dluhu možné, protože by to odpovídalo nepřímému financování státu, což je v rozporu se smlouvami EU. Odpisu by se neúčastnil ani MMF. Trojka navrhuje také prodloužit dobu splácení půjček Řecka o 2 roky, což podle Komise bude stát dalších 30 mld. € navíc a budou je muset opět zaplatit členské státy eurozóny.

Německá vláda avizovala, že nemůže podpořit další odpis řeckého dluhu, jestliže se bude zároveň jednat o nové pomoci pro tuto jihoevropskou zemi. Takový krok by byl v rozporu s německým právem.

V případě, že by k odpisu dalšího dluhu došlo, musejí Atény realizovat asi 150 reforem, poskytovat týdenní zprávy a reformovat trh práce, včetně zjednodušení propouštění a zaměstnávání lidí a minimálního platu. Tuto reformu vláda předloží parlamentu v listopadu 2012.

Řecko potřebuje další prostředky (31,5 mld. €) k zaplacení svých účtů do 16. 11. 2012, přičemž trojka by měla předložit hodnocení pokroku země do 12. 11. 2012. Jedná se o částku, kterou měla země dostat již v červnu 2012 (1,6 mld. € by mělo jít z MMF). Vyplacení EU pozdržela kvůli nedokončené zprávě trojky, která má vzniknout právě až v listopadu 2012. Na začátku října 2012 ministři financí EU dali Řecku ultimátum, že musí do 18. 10. 2012 implementovat rozpočtové reformy. „Seznam 89 kroků (škrtů) z března 2012, které měla země učinit, zahrnuje privatizaci, reformu trhu práce nebo daní. Škrty mají být v hodnotě 13,5 mld. € (více v příspěvku „Vývoj situace v zadlužených státech eurozóny, Institucionální záležitosti v červenci 2012).

Ministři financí eurozóny jednali o postupu v Řecku také na telekonferenci 31. 10. 2012.

Summit Evropské rady

Závěry Evropské rady, 17.-18. 10. 2012

Hlavním tématem jednání na summitu Evropské rady byla chytaná bankovní unie, kterou chtějí státy EU vytvořit, aby stabilizovaly společnou měnu a umožnily bankám půjčovat si peníze přímo ze záchranného fondu ESM (více v příspěvku „Komise předložila další konkrétní návrhy na vznik bankovní unie, Institucionální záležitosti v září 2012). Český premiér nicméně řekl, že pokud bude bankovní unie schválena v navržené podobě, bude její ustavení ČR vetovat. Není totiž jisté, zda by neohrozila stabilitu českého bankovního sektoru, který je zdravý. ČR se také řadí mezi jediné 3 členy zemí OECD, kteří nemuseli svůj bankovní sektor podpořit z veřejných prostředků.

Bankovní unie by mohla zapříčinit nestabilitu českého systému, neboť více jak 95 % bankovního trhu je vlastněno zahraničními bankami, proto vláda vidí problém v návrhu na povinné půjčování mezi národními fondy garancí vkladů. Dalším problematickým bodem je i to, že země neplatící eurem nejsou zastoupeny v Radě ECB, a tudíž by neměly na budoucí vývoj, který na ně bude mít přímý dopad, vliv.

Evropská rada sice v závěrech uvádí, že je potřeba vytvořit integrovaný rámec, který bude otevřen všem státům, jež se chtějí zapojit, a přitom jasně oddělit měnovou politiku ECB a její funkce v oblasti dohledu. Chce také zajistit rovné zacházení s členskými státy eurozóny a členskými státy mimo eurozónu, které se jednotného mechanismu dohledu zúčastní, jakož i jejich spravedlivé zastoupení. Evropská rada chce vytvořit legislativní rámec do 1. 1. 2013, resp. začlenit do této doby nový nástroj do fungování ECB. Provádění těchto legislativních opatření by se mělo uskutečnit během roku 2013. Mnozí namítají, že je tento termín nereálný, neboť jej musí schválit i EP. Německo a Francie však tento harmonogram podporují.

Poslanci EP reagovali na výsledky summitu Evropské rady kriticky a označili je za nezodpovědné, neboť chtějí „více akceschopnosti ze strany EU. Podle předsedy Evropské rady a předsedy Komise se jednalo o summit, na kterém se spíše potvrdila dosažená opatření; klíčová jednání teprve budou následovat. Poslanci požadují rozhodné jednání, tedy pomoc Španělsku hned, ne v budoucnosti. Z liberálního křídla se ozvaly hlasy, že se politici nechtějí pouštět do velkých kroků kvůli volbám v Německu v září 2013. Britská poslankyně Sharon Bowles naopak kritizovala příliš spěšné tempo přípravy legislativy týkající se bankovní unie.

Společný dohled v rámci bankovní unie je podmínkou pro to, aby krachující banky mohly požádat o půjčku přímo ESM. První na řadě by mělo být Španělsko. ECB nicméně již dříve našla způsob, jak nakupovat dluhopisy států v nesnázích i jinak, musejí ale souhlasit s reformním programem.

Předpokládá se také, že na chod nového orgánu bude potřeba 300 zaměstnanců. Je stále otázkou, jak bude nový bankovní dozor spolupracovat s existující EBA. V EU je v současnosti 6 000 bank, přičemž ne všechny dohled potřebují. Bankovní dohled budou muset např. v Německu schválit poslanci tamějšího parlamentu.

Na summitu se jednalo také o možnosti vytvořit druhý rozpočet pro eurozónu, který by se nedotýkal finančního výhledu na období 2014-2020 pro celou EU. Angela Merkelová jej nazvala „nástrojem solidarity. Kancléřka navrhuje vytvořit „superkomisaře pro měnové záležitosti eurozóny, což nevylučuje ani francouzský prezident Francois Hollande. Podle něj by bylo ale vhodnější zavést namísto zvláštního rozpočtu evropské dluhopisy. Což ale stejně jako post nového komisaře vyžaduje změnu smluv.

Evropský semestr

Doporučení, která byla identifikována v rámci evropského semestru 2012, jsou nyní členskými státy zapracovávána. EP v rámci evropského semestru vypracovává 2 zprávy. Jednu na konci procesu, druhou na jaře, ve které předkládá svoje námitky pro další rok.

Zpravodaj Jean-Paul Gauzès (EPP, Francie) představil 9. 10. 2012 ve výboru ECON zprávu, ve které označuje Evropský semestr za příliš byrokratický a politicky neúčinný. Legitimita semestru není dostatečná. Plénum EP tuto zprávu přijalo poměrem 430:90:8. EP vyzval Komisi, aby dohlédla, že členské státy doporučení semestru zapracují, a aby se do koordinace více zapojily národní parlamenty. V některých zemích se podle zprávy do debaty o větší ekonomické koordinaci v rámci EU v kontextu národních strategií nezapojily ani národní parlamenty, ani sociální partneři. To chtějí státy i EP v roce 2013 změnit. Národní parlamenty by si měly zajistit způsob, jakým se do debat o nových reformních plánech zapojí předtím, než je členské státy pošlou do Bruselu.

Zpráva vyzývá Komisi, aby v semestru více zohlednila i jiné oblasti, jako je zaměstnanost nebo růst, nežli jen konkurenceschopnost nebo úsporná opatření. Poslanci navíc vyzývají, aby byla „užší ekonomická vláda podrobena větší demokratické kontrole a zahrnovala více politických aktérů. Poslanci EP se chtějí na přípravě semestru více podílet. Ministři financí o průběhu a možných zlepšeních tohoto nástroje jednali v rámci ECOFIN 9. 10. 2012.

Španělsko

Do Španělska se vypravila první delegace tzv. trojky. Ve své zprávě z 26. 10. 2012 píše, že Španělsko si v implementaci reformního programu vede dobře. Ve sledované oblasti bankovního sektoru je ale podle trojky potřeba řady změn. Dohled trojky vyplývá z podepsaného memoranda o porozumění z července 2012, které zahrnuje plán finanční pomoci v podobě rekapitalizace španělských bank. Prováděné reformy by měly Španělsku v blízké budoucnosti zajistit 100 mld. € pomoci z ESM (více v příspěvku „Vývoj situace v zadlužených státech eurozóny, Institucionální záležitosti v červenci 2012). Komise na základě hodnocení trojky schválí do konce listopadu 2012 restrukturalizaci v první oblasti, tedy v bankách včetně BFA/Bankia a Catalunya Caixa.

Odkazy

Plénum EP přijalo usnesení k návrhu rozpočtu na rok 2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2012 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013 – všechny oddíly (12749/2012 – C7-0233/2012 – 2012/2092(BUD))

EP na plenárním zasedání 23. 10. 2012 hlasoval o návrhu rozpočtu na rok 2013. Podle očekávání se vyslovil pro zrušení škrtů, které v původním návrhu rozpočtu, jejž předložila Komise v dubnu 2012, uskutečnila v červenci 2012 Rada. Vzhledem k tomu, že rozpočet je podle platného primárního práva přijímán spolurozhodovací procedurou s jediným čtením v EP, započalo po schválení usnesení, které zamítlo pozici Rady, dohodovací řízení.

Pozadí

Komise zveřejnila původní návrh rozpočtu na rok 2013 v dubnu 2012. Soustřeďovala se v něm na výdajové priority související se strategií Evropa 2020, současně ale zmražením výdajů v závazkové oblasti reflektovala také úsporná opatření, jež na národní úrovni přijímá řada členských států, které jsou zároveň přispěvateli do rozpočtu EU. Návrh Komise počítal s výdaji v závazcích ve výši cca 151 mld. € a s platbami ve výši cca 138 mld. € (více v příspěvku „Komise zveřejnila návrh rozpočtu pro rok 2013).

Rada přijala pozici k tomuto návrhu v červenci 2012. Jednalo se o ještě úspornější variantu, jak to v případě společné pozice Rady, která je složena ze členských států, jež do rozpočtu EU také přispívají, bývá. Varianta podpořená společnou pozicí Rady počítala s tím, že výdaje na rok 2013 v platbách v porovnání s rokem 2012 nevzrostou o více než 2,79 %. Pozice Rady proto počítala pro rok 2013 s platbami ve výši 132,7 mld. €, což odpovídá 0,99 % HND EU. V závazcích, což jsou platby, které nemusí být nutně vyplaceny v průběhu roku 2013, ale mohou být vyplaceny i v dalších letech v rámci víceletých programů, to mělo být necelých 150 mld. € (více v příspěvku „Rada přijala pozici k rozpočtu na rok 2013).

19. 10. 2012 Komise původní návrh rozpočtu na rok 2013 ještě mírně upravila, s ohledem na upravené odhady výdajových potřeb v oblasti zemědělství a rybolovu snížila výdaje v této oblasti o cca 25 mil. €. Jedná se však o poměrně marginální změnu s ohledem na to, že celkové výdaje na oblast zemědělství a rybolovu mají v roce 2013 dosahovat cca 44 mld. €.

Klíčové body a stav projednávání

EP v říjnovém usnesení ke společné pozici Rady odmítl škrty především v oblastech podpory výzkumu, podnikání a zaměstnanosti, které dle přijatého usnesení považuje za rozhodující pro oživení ekonomiky a překonání současných potíží v EU. Dále EP zrušil Radou navrhované úspory také v oblastech regionální politiky, zemědělství a SZBP, kde jako již několikrát v minulosti podpořil navýšení prostředků pro Palestinu a blízkovýchodní mírový proces. Jedinou oblastí, kde EP podpořil navrhované škrty v rozpočtu, je rozpočet samotného EP.

V oblasti výzkumu, podpory podnikání a zaměstnanosti z prostředků ESF EP odmítl snížení rozpočtových výdajů navrhované Radou ve výši necelých 2 mld. €. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že by tyto škrty postihly vzdělávací program Erasmus Mundus, program celoživotního vzdělávání a 7. rámcový program pro vědu a výzkum.

Financování těchto programů se ocitlo v problémech již v roce 2012, což Komise zjistila na základě informací o plnění rozpočtu v tomto roce. Odhadla, že potřebuje dalších 9 mld. €, blíží se totiž ke konci rozpočtové období 2007-2013, a tím i platby v rámci víceletých programů, které je nutné na jejich základě vyplatit. V případě chybějících peněz v rozpočtu 2012 se navíc jednalo o platby ještě z konce roku 2011 ve výši cca 5 mld. €, které byly převedeny do rozpočtu EU na rok 2012, jehož výdaje se tímto způsobem navýšily. Předseda Komise José Manuel Barroso se proto obrátil na členské státy, aby „dostály svým závazkům ve financování programu Erasmus či na podporu chudších regionů v rámci Kohezního fondu.

Na program Erasmus se nedostávalo celkem 90 mil. €, u programů na podporu výzkumu to bylo více než 420 mil. €, zdaleka největší platební deficit přesahující 8 mld. € se však objevil v oblasti kohezní politiky a politiky rozvoje venkova. Komise po členských státech ve výsledku požaduje dodatečný příspěvek do rozpočtu ve výši necelých 6 mld. €. Že se nejedná o celých 9 mld. €, je způsobeno skutečností, že Komise vybrala na pokutách v oblasti porušování pravidel hospodářské soutěže a na dalších sankcích více než 3 mld. €, které potom zahrnula do rozpočtových příjmů.

Komisaři pro rozpočet Januszi Lewandowskému nicméně problémy s financováním zmíněných programů v roce 2012 umožnily poukázat na nebezpečí neustálých škrtů v rozpočtech EU v posledních letech poznamenaných krizí a varovat před tím, aby EP a Rada opět schválily rozpočet nedostačující unijním potřebám. Na dodatečné opravy rozpočtu v roce 2012 se odvolával i zpravodaj Giovanni La Via, který měl projednávání hlavní části návrhu rozpočtu v EP na starosti. Zamítnutí úspor v oblastech vzdělávání či ESF zdůvodnil právě tím, že EP chce touto cestou předejít dodatečným opravám rozpočtu v roce 2013.

EP zamítl úspory Rady také v dalších oblastech. V rámci regionální politiky „vrátil do hry zpět cca 1,6 mld. €, v oblasti SZBP navíc plánované výdaje na podporu Palestiny a blízkovýchodního mírového procesu ještě navýšil o 100 mil. €. Schválil tak pouze škrty v oblasti rozpočtu samotného EP ve výši necelých 9 mil. €.

Předpokládaný další vývoj

Jak již bylo zmíněno, vzhledem k odlišným pozicím EP a Rady k návrhu rozpočtu následovalo po schválení usnesení EP svolání dohodovacího výboru. V dohodovacím výboru zasedá stejný počet zástupců EP a Rady, kteří se snaží dospět ke kompromisní dohodě, která následně musí být ještě předložena ke schválení jak EP, tak Radě. Pokud se během dohodovacího řízení zástupcům EP a Rady k dohodě dospět nepodaří, Komise musí předložit návrh nový. EU by v takovém případě mohlo hrozit pro rok 2013, poslední rozpočtový rok stávající finanční perspektivy, i rozpočtové provizorium. EU se této situaci nejvíce přiblížila v novodobé historii v roce 2010, kdy byl rozpočet poprvé schvalován po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost spolurozhodovací procedurou. EP s Radou se tehdy dostaly do sporu, který ale nakonec v rozpočtové provizorium nevyústil.

Dohodovací řízení bylo zahájeno 26. 10. 2012 a mělo skončit již 9. 11. 2012.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality