Marie Bydžovská, Euroskop, 12.11. 2012
Mělo to být slavnostní událost rámovaná podepsáním kontraktu o zahájení ambiciózního projektu na přepravu solární energie ze severní Afriky do Evropy. Místo toho přinesla středeční výroční konference projektu Desertec jen zklamání.
Před třemi roky zahájený projekt Desertec si vzal za cíl vystavět v severní Africe a na Blízkém východě solární a větrné elektrárny, které by zásobovaly energiemi nejen své okolí, ale i evropské země.
V roce 2050 by podle tvůrců ambiciózní iniciativy měla síť elektráren vyrábět více než 125 gigawatt elektřiny. To by pokrylo velkou část rostoucí severoafrické poptávky a asi 15 procent evropských potřeb, uvádí expertní odhady deník Financial Times Deutschland.
Tento týden mělo konsorcium 57 firem z 16 zemí zahájit první fázi projektu – stavbu solární elektrárny v Maroku v hodnotě 600 milionů eur. Jednání o ní však uvázlo na neochotě španělské strany. Bez souhlasu Madridu nemůže být výstavba zahájena. Elektřina by totiž měla na evropský kontinent proudit přes španělské území kabely vedoucími pod gibraltarským průlivem.
Těžkou ránu zasadila projektu již v říjnu i firma Siemens, když oznámila, že se na podniku dále nebude podílet. „Vidíme náš podíl na Dii (konsorcium firem účastnících se projektu Desertec) jako ukončený, řekl na konci minulého měsíce mluvčí Siemensu, jedné ze zakládajících firem projektu. Společnost se sídlem v Mnichově dala najevo, že se stahuje z celé solární branže.
Iniciátory rozsáhlého projektu, jehož cílem je zajistit dodávky elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů v severní Africe a na Blízkém východě byly Francie a Německo. K těmto zemím se přidaly později i další partneři.
Podle pondělního vydání Financial Times Deutschland má zájem o vstup do konsorcia Desertec i největší světový operátor energetických sítí China’s State Grid Corporation (SGCC). Současně zvažuje vložit peníze i americká firma First Solar. Partneři projektu však podle Finacial Times Deutschland vyjádřili nelibost nad tím, že by se na Desertecu podíleli i společnosti nepocházející z regionů zahrnutých do aktuálních plánů.
Projekt Desertec je považován za nejambicióznější infrastrukturní projekt světa. Výše potřebných investic analytici odhadují na 400 miliard eur. Síť elektráren by pokrývala plochu o velikosti necelých 17 tisíc km2, tedy asi poloviny rozlohy Belgie.
Jak se dalo vzhledem k jeho rozsahu a nákladnosti očekávat, má plán mnoho kritiků. Výroba solární elektřiny a její přeprava je drahá a stěží se obejde bez dotací. Navíc je projekt sporný i z hlediska energetické bezpečnosti, protože zvýší závislost Evropy na nestabilních režimech severní Afriky a Arabského poloostrova.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop