14.11.2012
čtk
Ve vedení velkých evropských firem by mělo být nejméně 40 procent žen. Zajistit to má směrnice, jejíž návrh dnes přijala Evropská komise. Firmám za její neplnění, bude-li návrh schválen státy a europoslanci, budou hrozit sankce.
Úspěch. Komise přijala mou směrnici, kterou zajistíme, aby ženy představovaly 40 procent členů vedení společností do roku 2020, uvedla komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová na Twitteru.
Vedení firem nyní dominují muži a to je třeba změnit, vysvětluje svůj krok komise. V řídících orgánech největších společností, které jsou obchodovány na burze, v říjnu na sedm členů připadala jen zhruba jedna žena (13,7 procenta). V ČR to je podle údajů Komise 15,4 procenta.
O návrhu rozhodnou členské státy a Evropský parlament
Návrh Redingové, o němž nyní budou jednat země EU a Evropský parlament, jejichž souhlas je ke schválení směrnice zapotřebí, během příprav vyvolal spory mezi členskými státy i uvnitř komise. Proti povinným kvótám se stavěly i některé komisařky, kterých je mezi 27 členy komise devět.
Část zemí, které avizovaly, že původní návrh jsou případně připraveny smést ze stolu, zdůrazňovala, že by si každý stát měl sám najít způsoby, jak posílit zastoupení žen ve vedení firem. Ke kritikům patřilo i Česko. Komise návrh na zavedení povinných kvót před časem kvůli avizovanému odporu nepřijala s tím, že o něm a o jeho případných změnách rozhodne v listopadu.
Komise chce od roku 2020 sankce
Nakonec návrh postavila tak, že uchazeči o práci ve vedení, kteří patří do méně zastoupeného pohlaví, by měli být zvýhodněni proti kandidátům opačného pohlaví. O případných sankcích za nedodržování limitů a efektivní vymáhání pravidla 40 procent by měly rozhodnout a být odpovědny členské státy. Mohlo by jít o finanční sankce, nebo třeba o zrušení rozhodnutí o přijetí toho či onoho kandidáta.
Cíl čtyřicetiprocentního zastoupení méně zastoupeného pohlaví se týká nevýkonných členů řídících orgánů společností, tedy nikoli například výkonných ředitelů, generální ředitelů a podobně. Pro ně by si firmy měly stanovit samy individuální cíle a každoročně o jejich plnění informovat.
Soukromé firmy by pak měly 40 procent žen ve vedení dosáhnout podle návrhu do roku 2020. U státních firem by to ale mělo být už o dva roky dříve. Návrh se týká asi 5000 firem v EU. Jde o velké podniky, které se obchodují na burze, nikoli o malé a střední firmy, tedy společnosti s obratem pod 50 milionů eur a méně než 250 pracovníky.
Co na to Češi?
Europoslanec Jan Březina řekl, že umělé a násilné zvyšování podílu žen ve vedení firem povede k právní nejistotě a bezpočtu soudních sporů. Nikdy neexistuje absolutní rovnost uchazečů, vždy budou mezi nimi existovat rozdíly v kvalifikaci, zkušenostech nebo osobnostních předpokladech pro výkon funkce, dodal. Za typicky byrokratické rozhodnutí označil záměr EK prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Nepodporuji zavádění povinných kvót legislativními akty EU. Jsem ale ráda, že celospolečenská diskuse probíhá, protože genderové stereotypy stále neumožňují vyšší zastoupení žen ve vedoucích pozicích, řekla ČTK europoslankyně ODS Andrea Češková.
Návrh přivítalo sdružení Fórum 50%, které v Česku prosazuje rovné zastoupení žen v politice i v byznysu a po zavedení kvót volá. Je to dobrá cesta k vyššímu zastoupení žen ve vedení firem, které se budou muset snažit oslovovat a získávat odbornice, řekla ČTK jeho šéfka Jana Smiggels Kavková.
Autor: Euroskop
